Článek
Reaguji na video o řidič „vlastenci“ a jeho odmítnutí silniční kontroly https://www.stream.cz/zajimava-videa/ridic-vlastenec-odmitl-silnicni-kontrolu-64670383#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Pojďme si shrnout, co pán říká, do jedné věty. Tou je diskuze o § 42 zákona č. 273/2008 Sb. Jenže pán ho nejen cituje špatně, ale má v jeho smyslu víceméně chaos a vykládá si ho nikoliv právně, ale podle vlastního uvážení.
Jak tedy paragraf 42 zní:
§ 42
Zastavení a prohlídka dopravního prostředku
(1) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku,
a) pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činu, nebo
b) pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činu nebo po věcech z takového trestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činem souvisejících,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku takový pachatel nebo věci nachází.
(2) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čin.
(3) Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, pátrá-li po
a) osobách hledaných, pohřešovaných nebo protiprávně se zdržujících na území České republiky,
b) zbraních, střelivu, munici, výbušninách, výbušných předmětech, jedech, omamných a psychotropních látkách, prekursorech drog nebo jiných chemických látkách nebo jiných předmětech určených k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo
c) věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s trestnou činností,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo věc nachází.
(4) Pokud řidič na výzvu policisty nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastavil, je policista oprávněn po jeho zastavení provést prohlídku dopravního prostředku také za účelem zjištění, zda se v něm nenachází
a) osoby hledané, pohřešované nebo protiprávně se zdržující na území České republiky,
b) zbraně, střelivo, munice, výbušniny, výbušné předměty, jedy, omamné a psychotropní látky, prekursory drog nebo jiné chemické látky nebo jiné předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo
c) věci pocházející z trestné činnosti nebo související s trestnou činností.
(5) Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy před útoky na jejich provoz a na bezpečnost cestujících v těchto prostředcích provést prohlídku zavazadla, jakož i prostředku veřejné hromadné dopravy, za účelem zjištění, zda v nich není přepravována věc, která by mohla být použita k takovému útoku. Obdobně je oprávněn provést prohlídku osoby za účelem zjištění, zda takovou věc nepřechovává.
(6) Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy a při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v těchto prostředcích k
a) bezplatné přepravě těmito prostředky,
b) bezplatnému používání telekomunikačních zařízení instalovaných v těchto prostředcích.
(7) Policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky dopravní prostředek otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
Ačkoliv silniční kontrola nemá žádnou vlastní právní normu, v případě, že se policisty zeptáte, na základě čeho vás zastavuje, vždy se odvolá na paragraf 42, případně rovnou na přestupek, kterého jste se dopustili. Ona „silniční kontrola“ se tedy dá chápat jako policejní slang k danému paragrafu.
Dalo by se tedy říci, že potud je vše v naprostém pořádku. Policista vás může zastavit kdykoliv a vždy má možnost říct, na jakém základě tak učinil. Jenže právě v okamžiku, kdy vám policista sdělí, že jedná dle § 42 či z důvodu přestupku, se začíná lámat chleba.
Pojďme si tedy ujasnit, kde je podle mě zásadní chyba českých policistů. A nebudu se bát říct – všech českých policistů, kteří zastavují řidiče.
Začněme příkladem, jak by takové zastavení mělo podle zákona probíhat:
„Dobrý den, pane řidiči, zastavil jsem vás na základě § 42 zákona o policii.“
Tím splnil první část § 13 zákona o policii, tedy poučil vás o právních důvodech provedení úkonu.
A nyní onen zlom, který žádný policista nepoužije a celá kontrola se tak může stát ve své podstatě problematickou.
Vzhledem k tomu, že jste byli zastaveni podle § 42, jste osobou přímo dotčenou policejním úkonem na základě důvodného podezření. To však automaticky neznamená, že jste pachatelé. Znamená to, že policie má důvodné podezření vztahující se buď k vám, k vašemu vozidlu, jeho obsahu, nebo okolnostem, které s vozidlem souvisejí.
A právě v tomto okamžiku dochází k zásahu do vašich práv nebo svobod, protože jste omezeni v pohybu, podrobeni kontrole a stáváte se subjektem úkonu, který zákon výslovně upravuje.
§ 13 pak jasně říká:
„Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech.“
A právě tato druhá část bývá při běžných silničních kontrolách velmi často opomíjena.
A teď se zamyslete: poučil vás někdy policista o vašich právech, pokud jste se sami nezeptali?
A to je přesně ten okamžik, kdy se láme onen pomyslný chleba.
Pokud nejste poučeni o svých právech, je celé řešení na místě ze strany policie fraškou, která ztrácí právní rámec, a lze takovou kontrolu chápat jako nezákonný zásah do vašich práv a svobod.
V § 13 je ještě věta:
„Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.“
Zde je vhodné tuto větu rozvést. Pokud nejste pachatel, který je nebezpečný, na útěku či pod vlivem a není schopen chápat obsah sdělení, pak do této výjimky spadáte. Jinak ji na běžného řidiče nelze uplatnit.
Nadpis zní dost výmluvně a obsah mého textu asi napovídá, co si o respektu k policii – tedy k té, která nás zastavuje na silnicích – myslím. A ano, tušíte správně, co napíšu.
Vyžaduje-li po mně někdo dodržování zákonů, očekávám, že on sám je bude dodržovat. Policista, který si respekt snaží vymoci perzekucí a zároveň porušuje zákon, to opravdu nebude.
Jak tedy postupovat v případě, že vás policisté zastaví? A to vždy, i když víte, že jste přestupek spáchali a policie vás zastavuje oprávněně.
Jednoznačně vždy celý zásah nahrávejte. Není ani potřeba nahrávat video, ale především zvuk. Video se zvukem bude pochopitelně lepší.
Pokud vás během kontroly policie nepoučí o právních důvodech, tedy zmíněním § 42 a jednoho z bodů, které tento paragraf uvádí – například hledání uprchlé osoby apod. – nebo vás v případě udělení pokuty nepoučí o vašich právech, jednoznačně s pokutou nesouhlaste.
Policie následně provede záznam pro předání do správního řízení. Tento záznam ani žádný jiný dokument doporučuji nepodepisujte a do svého vyjádření na druhou stranu uveďte, že jste nebyli poučeni podle § 13. Je vhodné uvést, v jakém ohledu jste poučeni nebyli.
Protože § 13 požaduje dvojí poučení, je vhodné zmínit, zda policisté zcela ignorovali § 13, nebo jen jeho část.
Na konec uveďte, že podepisujete pouze své vyjádření.
Následně si své vyjádření a přední stranu protokolu vyfoťte. Je totiž zcela běžné, že obsah protokolu ze strany policie bývá následně doplněn ve snaze vyvinit se z onoho nepoučení. Tedy může dojít k pozměnění ze strany policie v době, kdy k tomu již dojít nesmí. A věřte, že jsem to zažil hned několikrát.
Co bude následovat, jsou jen dvě možnosti, nikdo se nebude obtěžovat vás někam volat, nebo si vás zavolají a vy máte argument pro neoprávněný postup a tedy neoprávněnost pokuty.
Sám sem za posledních 5 let, psal takové vyjádření třikrát, a ani mi nezavolali.
Vrátím se ještě k onomu „respektu“ v komentářích pod videem, na které reaguji. Kdosi píše, že v USA by se s ním nemazlili.
Ano, je to tak. Ale v USA ta policie funguje úplně jinak.
Já osobně jsem lepič na průšvihy a při své návštěvě USA jsem projel většinu západního pobřeží. Svými českými zvyky jsem na sebe poutal pozornost, a tak mě šestkrát během jednoho měsíce v pěti státech USA zastavila policie.
A teď to hlavní, čemu nejspíš nebudete chtít věřit.
Vždy stejný tón. Nemusel jsem řešit, kterou nohou ten policajt vylezl z postele, zda ho ráno seřvala manželka, v práci mu zkrouhli prémie, nebo naopak že je v naprosté pohodě.
Vždy ten policista nejdříve pozdravil, pak se vždy zeptal, zda mám zbraň, zda jsem pil alkohol či bral drogy. Vždy stál na stejném místě, tedy za „B“ sloupkem, a teprve když nabyl dojmu, že nejsem nebezpečný, přistoupil k okénku.
Vždy mi vysvětlil, co jsem udělal špatně, a poté, co zjistil, že jsem z Evropy, tak ač nemusel, vždy věc vyřešil domluvou.
Věřte, že mi opravdu nešlo o tu domluvu, ale z USA jsem se do Evropy vracel s neskutečným respektem k americkým policistům právě proto, že šest kontrol v pěti státech vždy proběhlo jako podle kopíráku.
Na závěr jen připomenu, co jsem psal na začátku:
Toto není návod, jak neplatit pokuty. Toto je návod, jak naučit policisty získávat náš respekt protože:
„Respekt nevzniká z pravomoci, ale z konzistence, profesionality a dodržování stejných pravidel.“
