Článek
V neděli 28. dubna 2024 jsme spolu s ostatními strážnickými soubory společnými silami postavili máj, a odstartovali tak návštěvnickou sezonu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy.
Příslib toho, že zima už je definitivně za námi a brzy vkročíme do prosluněného léta, byl přímo hmatatelný. Slunce příjemně hřálo a my byli ze srdce rádi, že jsme si tuto akci nenechali ujít. A mohlo tomu tak být? Inu – ano, i ne.
O pouhý týden dříve jsme totiž oslavili čtvrtstoletí fungování našeho souboru, a co si budeme vykládat, byla to řádná dřina. Jak tedy dopadne rozhodnutí, zúčastníme se tradičního Stavení máje, nebo dáme přednost zaslouženému odpočinku?
Možná jsme se tomu rozhodnutí tehdy i sami tak trochu divili, ale jednohlasně jsme se shodli, že si skanzenovou akci neodpustíme ani tentokrát. Nejsme přece žádné padavky! A navíc, po výročí budeme mít natrénováno, říkali jsme si.
A – nyní následuje pomyslné poplácání se po ramenou – měli jsme pravdu. Poté, co naši chlapci postavili máj, jsme se s radostí vrhli na taneční parket a jako eso z rukávu vytáhli taneční kousky vypilované k dokonalosti právě díky výročí.
Hodové danaje s našimi milými stárky – Aničkou a Jožkou – byly kouzelnou vzpomínkou na listopadové „demižónské“ hody a následující pásmo „Aj ta hucká hospoda“ nás známými tóny přeneslo do sousedního uherskohradišťského regionu. Do rytmu závěrečného „kdo umí vařit pěry“ pak tleskalo celé publikum. Třešničkou na dortu poté bylo vystoupení našich děvčat s valašskými zpěvy.
Pásmo hodových danajů
A pokud jste tam s námi nemohli být, netruchlete. Letošní stavění máje ve strážnickém skanzenu připadá na 1. května. A kdo ví, pokud tam zavítáte, tak se možná potkáme…
AP
