Článek
Divadelní scénka: Jánošík a Úředník Proletariátu
Postavy:
- Jánošík – romantický hrdina z hor, valaška v ruce, plášť vlaje.
- Úředník Proletariátu – šedý oblek, tlustá složka papírů, razítko připravené k útoku.
- Chudý Sedlák – stojí mezi nimi, čeká, co z toho bude mít.
Scéna:
Na jevišti stojí Jánošík, hrdě se rozhlíží. Přichází Úředník s razítkem.
Jánošík: „Bohatým beru, chudým dávám! Tak to bylo, tak to bude!“
Úředník: „Moment, moment, soudruhu Jánošíku. To se musí nejdřív schválit na schůzi. Tady mám formulář: Žádost o přerozdělení valašky. Tři kopie, prosím.“
Jánošík (zmateně): „Ale já dávám hned! Bez papírů, bez čekání!“
Úředník (pobaveně): „To nejde. Nejprve musíme bohatým vzít, pak všem slíbit, a nakonec dát jen těm, co mají správný úsměv na plakátu. To je pokrok!“
Sedlák (nesměle): „A co já? Já bych potřeboval nové boty…“
Úředník (razítkuje): „Boty dostanete, ale až po schválení centrální komisí pro rozdělování šněrovadel. Termín dodání: neurčen.“
Jánošík (rozčileně): „Tak tohle není spravedlnost! To je guláš bez masa!“
Úředník (pyšně): „Ale guláš je přece pro všechny stejný – jen maso je pro vyvolené. To je rovnost!“
Sedlák (ironicky): „Tak to radši zůstanu bosý, ale svobodný.“
Jánošík (zvedá valašku): „Pak tedy zpátky do hor! Tam aspoň vládne zdravý rozum a čerstvý vzduch.“
Úředník (volá za ním): „Nezapomeň vyplnit formulář o odchodu do hor! Jinak je to ilegální!“
