Článek
Dům pocházel z konce šedesátých let.
Na začátku devadesátých let jej Petrův otec rozšířil směrem do zahrady. K malé původní kuchyni přibyla přibližně dvacet metrů čtverečních velká přízemní část, která začala sloužit jako jídelna.
Petr si samotnou stavbu dobře pamatoval.
Bylo mu tehdy něco přes dvacet let a otci pomáhal vozit materiál. Jaké dokumenty se před zahájením prací vyřizovaly, ale netušil.
Po smrti rodičů dům převzal a s Alenou se do něj nastěhovali.
Kuchyň nikdy nepovažovali za přístavbu. Byla pro ně jednoduše součástí domu.
Dvacet let nebyl důvod něco kontrolovat
Manželé během let vyměnili okna, opravili střechu a zrekonstruovali koupelnu.
Do samotné přístavby výrazně nezasahovali.
Měla stejnou fasádu jako zbytek domu, byla vytápěná a dveřmi se z ní vycházelo přímo na zahradu. Zvenku nebylo na první pohled téměř poznat, že vznikla o několik desítek let později než hlavní část stavby.
Nikdo po majitelích během jejich bydlení nechtěl, aby porovnávali skutečný stav s původními výkresy.
To se změnilo až při prodeji.
Zájemce chtěl dům financovat hypotékou
Po odchodu dětí se Alena s Petrem rozhodli přestěhovat do menšího bydlení.
Dům se zahradou nabídli za 6,4 milionu korun a během několika týdnů se dohodli s mladým párem.
Kupující chtěli většinu ceny financovat hypotékou.
Přišel proto na řadu odhad nemovitosti.
Odhadce si prošel dům, porovnal jeho rozměry s dostupnými podklady a upozornil na zadní část kuchyně.
Podle starého výkresu měla obvodová stěna domu končit přibližně v místě, kde nyní začínala jídelna.
Ve skutečnosti pokračoval dům ještě několik metrů směrem do zahrady.
Dokument k přístavbě nenašli
Petr nejprve předpokládal, že potřebný plán bude mezi dokumenty po rodičích.
Ve starých šanonech našel původní výkres domu, několik účtů za stavební materiál, dokumenty k plynové přípojce a podklady k pozdější opravě střechy.
K rozšíření kuchyně ale nic.
Obrátil se proto na stavební úřad.
Ani v dostupných podkladech se nepodařilo jednoduše doložit, podle jaké dokumentace přístavba vznikla.
Pro rodinu to byl první okamžik, kdy si připustila, že část domu používaná více než třicet let nemusí mít administrativní stav vyřešený tak, jak předpokládali.
Chybějící plán ještě nemusí znamenat černou stavbu
Manželé si nejprve mysleli, že stačí nechat vyhotovit aktuální půdorys domu.
Projektant jim ale vysvětlil, že je potřeba rozlišit dvě situace.
Pokud byla stavba v minulosti řádně povolena a pouze se nedochovala dokumentace, lze chybějící podklady řešit dokumentací skutečného stavu, například pasportem.
Jiná situace nastává, pokud byla změna domu provedena bez povolení, které tehdejší předpisy vyžadovaly. Pak je potřeba řešit její dodatečné povolení.
U více než třicet let staré přístavby proto bylo nejprve nutné zjistit, která z těchto variant se týká jejich domu.
Celý dům museli znovu zaměřit
Projektant přijel na místo a porovnal původní dokumentaci se skutečným stavem.
Ukázalo se, že přístavba není jediný rozdíl.
V jednom pokoji byly dveře na jiném místě, během let zmizela příčka a několik rozměrů neodpovídalo starým výkresům.
Zásadní ale zůstávala právě kuchyň.
Nově vytvořená část zvětšovala zastavěnou plochu domu a při prodeji ji nebylo možné jednoduše ignorovat.
Manželé proto nechali zaměřit současný stav a připravit potřebné podklady pro další postup.
Za zaměření, práci projektanta a související dokumentaci zaplatili přibližně 45 tisíc korun.
Kupující museli počkat
Problém neznamenal, že by dům nešlo vůbec prodat.
Připravená transakce se ale zpomalila.
Odhadce potřeboval mít k nemovitosti dostatek podkladů a kupující zase potřebovali dokončit proces s bankou.
Prodej se proto oproti původnímu plánu posunul o několik týdnů.
Mladý pár měl o nemovitost stále zájem a na vyřešení situace počkal.
Alena s Petrem nakonec potřebné záležitosti kolem skutečného stavu domu dořešili a obchod mohl pokračovat.
Nejvíce je překvapilo, že problém neobjevili při žádné opravě ani během téměř dvaceti let bydlení.
Objevil se až ve chvíli, kdy měl dům změnit majitele.
Před prodejem se vyplatí porovnat dům s dokumentací
U starších rodinných domů se skutečný stav může v průběhu desítek let měnit.
Přibývají verandy, garáže, přístavby, obytná podkroví nebo se mění dispozice. Některé úpravy jsou řádně zdokumentované, u jiných se podklady po předchozích majitelích nemusely dochovat.
Vlastník by měl mít k dispozici dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby.
Pokud se dokumentace k řádně povolené stavbě nedochovala nebo není v náležitém stavu, lze řešit její nahrazení pasportem. Pokud však člověk zjistí, že byla část stavby v minulosti provedena bez potřebného povolení, je nutné řešit její právní stav se stavebním úřadem.
Alena s Petrem proto dnes doporučují jednu jednoduchou věc. Ještě před vystavením staršího domu k prodeji vzít dostupné výkresy a projít s nimi jednotlivé místnosti i vnější rozměry stavby.
Rozdíl několika metrů na papíře totiž může být po desetiletích první známkou problému, o kterém současný majitel vůbec nevěděl.
