Článek
Představte si, že na pláži najdete obrovský hnědý ořech složený ze dvou symetrických laloků. Váží desítky kilogramů, tvarem nápadně připomíná lidskou pánev a v okolí neroste jediný strom, který by ho mohl vytvořit.
Přesně to se po staletí dělo rybářům a námořníkům na Maledivách, v Indii a na Srí Lance. Nálezy se objevovaly daleko od skutečného domova rostliny, a tak se pro ně ujalo jméno coco de mer, mořský kokos.
Dnes víme, že jde o semeno palmy Lodoicea maldivica, česky někdy označované jako seychelská palma nebo dvojitý kokos. Druhové jméno maldivica je samo o sobě historickým omylem. Palma na Maledivách nikdy nerostla. Právě tam se ale její tajemné ořechy dlouho nacházely.
Čerstvý plod je tak hustý, že po pádu do moře klesne ke dnu. Teprve když se po dlouhé době rozpadne dužnatý obal a uvnitř vzniknou plyny, může se samotný ořech opět vynořit a doplout k pobřeží. Pro tehdejší lidi to muselo vypadat, jako by plod vyrostl na mořském dně a voda ho pak vyplivla na hladinu.
Podmořský les a zázračný lék
Proto se zrodila legenda o lese ukrytém hluboko pod oceánem. Námořníci vyprávěli o posvátných palmách rostoucích na dně moře, střežených obřími ptáky nebo mořskými příšerami. Nikdo je nemohl najít, protože se nacházely v hlubinách, kam člověk nedohlédne.
Ořechům se přisuzovaly zázračné vlastnosti. Měly chránit před jedem, nemocemi i neštěstím. Z dutých skořápek vznikaly poháry, nádoby a amulety. Voda vypitá z takové nádoby měla podle pověr získat léčivou sílu.
Na Maledivách byly nalezené kusy považovány za majetek vládce. Nebyl to obyčejný plod, ale vzácnost, kterou bylo možné prodávat, darovat panovníkům nebo vyměnit za obrovské částky.
Mořský kokos se tak stal jedním z nejdražších přírodních předmětů své doby. Čím méně lidé věděli o jeho původu, tím víc byl ceněný.
Příběh se dostal až do Evropy. Podle tradovaného vyprávění získal Rudolf II. jeden mořský kokos za čtyři tisíce zlatých florénů. Nechal jej zasadit do bohatě zdobené zlaté montáže a používal ho jako honosnou nádobu ve své sbírce kuriozit.
Je třeba brát přesnou částku jako dobovou historku, nikoli jako účetní doklad. Přesto dobře ukazuje, jakou hodnotu lidé plodu přisuzovali. Rudolfův dvůr byl posedlý raritami, exotickými zvířaty, alchymií, automaty a přírodninami, které působily téměř nadpřirozeně. Coco de mer do takového světa dokonale zapadal.
Nebyl to jen vzácný ořech. Byl to kus neznámého oceánu, který měl podle tehdejších představ vyrůstat někde za hranicemi lidského poznání.
Pravda z ostrova Praslin
Skutečný původ plodů se podařilo objasnit až v druhé polovině 18. století. Francouzské výpravy tehdy prozkoumávaly Seychely a v roce 1768 potvrdily, že palmy coco de mer rostou na ostrově Praslin.
Ukázalo se, že nejde o rostlinu z mořského dna ani o relikt z bájného lesa. Je to palma, která přirozeně roste jen na dvou seychelských ostrovech: Praslinu a Curieuse.
Právě tahle skutečnost je na příběhu možná nejpodivnější. Strom, jehož plody po staletí putovaly přes Indický oceán a fascinovaly vzdálené civilizace, měl domov na několika malých ostrovech. Nikde jinde na světě nerostl.
Na Praslinu dnes leží rezervace Vallée de Mai, prastarý palmový les zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Právě tam lze coco de mer vidět v prostředí, kde se vyvíjel po tisíce generací.
Palma Lodoicea maldivica je dvoudomá. To znamená, že samčí a samičí květy nerostou na jednom stromě, ale na oddělených jedincích.
Samičí stromy vytvářejí plody se slavnou dvoulaločnou peckou. Tvar semene lidem po staletí připomínal ženskou pánev, hýždě nebo boky. Není náhoda, že se později stal symbolem plodnosti a afrodisiakem, přestože jeho údajné účinky nikdy nebyly vědecky potvrzeny.
Samčí stromy vypadají úplně jinak. Vytvářejí mimořádně dlouhá květenství, která mohou dosahovat délky přes metr. Právě kontrast mezi samičím plodem a samčím květenstvím dal vzniknout další sérii erotických legend.
Jedna z nich vypráví, že samčí palma v noci vytrhne kořeny ze země, obejme samičí strom a vrátí se dřív, než vyjde slunce. Člověk, který by jejich spojení spatřil, měl oslepnout nebo zemřít. Je to samozřejmě jen pověst. Jenže dokonale ukazuje, jak silně lidé potřebovali nevysvětlitelnému stromu připsat vlastní příběh.
Největší semeno na světě
Coco de mer drží rekord jako největší a nejtěžší semeno na světě. Jedno může měřit až kolem padesáti centimetrů a vážit až 25 kilogramů. Celý plod může být ještě výrazně těžší.
Palma sama dorůstá zhruba třiceti metrů. Její obrovské vějířovité listy vytvářejí v lesích Vallée de Mai hustý zelený strop. Mladé rostliny často rostou v hlubokém stínu, na půdách chudých na živiny, a právě obří semeno jim poskytuje zásoby, které potřebují pro první roky života.
Je to rostlina neuvěřitelně pomalá. K prvnímu kvetení se může dostat až po 25 až 50 letech. Od opylení do dozrání plodu pak uběhne obvykle dalších šest až sedm let. Klíčení může zabrat zhruba dva roky.vJedna palma tak investuje do jediného potomka víc času a energie, než by většina rostlin vložila do stovek semen.
Přesná role jednotlivých opylovačů stále není úplně jasná. Vědci zvažují podíl větru i hmyzu a výzkum ukazuje, že úspěšné rozmnožování palmy může být omezené nedostatkem pylu a živin.
To je pro tento druh vážný problém. Samičí strom v přírodě často vytvoří v průměru jen přibližně jedno životaschopné semeno za rok. Když je takové semeno odcizeno, ztrácí palma část budoucnosti, kterou budovala celé roky.
Coco de mer může žít několik staletí, ale jeho životní strategie je pomalá. A právě proto se obtížně vyrovnává s rychlými lidskými zásahy.
Dnes už lidé vědí, odkud mořský kokos pochází. To mu ale automaticky nezajistilo bezpečí.
Druh je veden jako ohrožený a ve volné přírodě zůstává jen kolem osmi tisíc dospělých palem. Roste výhradně na Praslinu a Curieuse, takže jej mohou poškodit požáry, invazní druhy, změna prostředí i nelegální sběr semen.
Velkým problémem zůstává pytláctví. Coco de mer se prodává turistům jako exkluzivní suvenýr a jeho cena může dosahovat stovek až tisíců liber. Obchod proto podléhá přísným pravidlům a vývoz legálně získaných kusů vyžaduje povolení.
Zdroje:
https://daily.jstor.org/coco-de-mer-the-magical-derriere-of-the-sea
https://www.arthistoryproject.com/subjects/naturlichekunst-or-natural-art/coco-de-mer/
https://www.ras.mv/en/post/11568
https://natureseychelles.org/news/latest-news/red-alert-the-coco-de-mer-is-in-danger/
https://www.sif.sc/vdm
https://worldheritageoutlook.iucn.org/node/1001
http://www.seychellesnewsagency.com/articles/4546/Poachers+target+coco-de-mer,+hurting+population+numbers
