Článek
Proč nemají Palestinci svůj stát?
Protože oni chtějí Izrael zničit víc, než chtějí svůj vlastní stát. A protože si pořád myslí, že oni mají právo na to, aby Izrael nebyl. A protože ještě nepochopili, že čím víc útočí Arabové na Izrael, tím větším se Izrael stává. Toto už pochopil Egypt a Jordánsko, kteří radši pracují na svém rozkvětu než na vedení ničivých válek.
Kdy je kolektivní vina nutná
Za druhé světové války byla také většina Němců proti genocidě Židů i proti Hitlerově touze dobýt celý svět. Ale tato většina mlčela. A protože většina mlčela, tak menšina mohla zabíjet milióny lidí ve jménu celého německého národa. A nakonec k tomu donutila i většinu. Takže když celé Evropě šlo o kejhák, nemohla si nadále hrát na spravedlnost a třídit německé vojáky na ty, kteří nechtějí zabíjet, ale musí, a na ty zrůdy, co je zabíjet baví.
A protože běžní Gazané nemají možnost vydat Hamás do Izraele, tak musí čelit kolektivní vině, která by ihned přestala, kdyby se strůjci zvěrstev dostali před soud a Palestinci by se chovali jako běžný stát, který nechce jiný stát zničit.
Ale na rozdíl od nás, kteří jsme „souhlasili“ s komunismem jen ze strachu. Na rozdíl od Němců, kteří souhlasili s holokaustem ze strachu a také z antisemitismu, tak u obyvatel Gazy si nejsem jistý, že kdyby mohli vystupovat úplně svobodně, že by většina z nich nechtěla vypálit Izrael do posledního Izraelce.
Nenávist je nakažlivá nemoc
A proto se teď objevují příspěvky, které navrhují zničit pásmo Gazy. A nejhorší na tom celém je, že Izrael, pokud chce přežít, to bude muset, naštěstí jen v omezené míře a co nejhumánněji, udělat.
Vtip, který je přesně o tom
Byl chudý muž. Tak chudý, že umíral hlady. A prosil Boha o pomoc. Nakonec k němu Bůh sestoupil a řekl mu: „Vidím, že jsi na tom opravdu špatně. Mohu ti dát cokoliv. Ale mám podmínku: Tvůj soused, kterého nenávidíš, dostane dvojnásobek.“ A muž zapomněl na svůj hlad, protože jeho nenávist byla větší a řekl: „Vypíchni mi oko.“
Chcete dopadnout jako obyvatelé Gazy?
Chcete zemřít jen proto, aby Izraelci také trpěli? Nebo pro vás: Chcete žít život plný utrpení, jen abyste mohli trpět ještě i tím, že ten, koho nenávidíte, netrpí. A vaše nezměrné utrpení bude „oslazeno“ na chvilku a neúčinně jen tím, když byste někdy náhodou viděli, že „váš zločinec“ byl potrestán? A pokud neudělal kriminální čin, tak ani tohoto oslazení se nedočkáte? Nebo se raději vydáte cestou, ve které budete myslet na sebe a uzdravíte svou nenávist, a tím pádem budete připraveni na to získat ne cokoliv jako ve vtipu o nuzném člověku a Bohovi, ale skoro vše?
Protože takovou malou Gazu má každý z nás v sobě, když trpí nemocí zvanou nenávist. Ale protože tahle nemoc není léčitelná léky ani lékaři, tak není označena za diagnózu a tudíž drtivá většina lidí ani neví, že je to nemoc. Jedna z nejtěžších. Nejkrutějších. Vůči vám. Jedna z nejnelítostnějších.
Nenávist je léčitelná
Protože ve skutečnosti se jmenuje „Velká bolest“. Ale k tomu, abyste ji vyléčil, tak musíte ji vidět i jako nenávist. Protože až tehdy uvidíte, kolik bolesti jste způsobil druhým lidem, protože vy jste trpěl svou bolestí. Protože dokud jste ovládán vaší nenávistí, tak máte právo druhým ubližovat. A nevidět, že svou nenávistí způsobujete „Velkou bolest“ dalším lidem, nejčastěji těm nejbližším.
Když ji u sebe uvidíte, už jste napůl uzdraven. Protože to nejtěžší na nenávisti je ji uvidět. Jakmile ji uvidím, už mi stačí ji „jen“ uzdravit. Zatímco člověk, který nevidí, že je loutkou své nenávisti, se chová jako lidé z Hamásu, kteří se chlubili téměř mrtvou tatérkou z Německa, jak to tomu ďáblovi z Izraele ukázali.
Až na to, že to, co oni vidí jako ďábla, byla jen mladá holka, která si přijela užívat života. A tak pokračuje každá nenávist – chceme zabít ďábla a ničíme jen lidi. A zlo se směje, protože už mu patří další člověk – právě Vy. Protože nic jiného silněji nepoutá člověka ke zlu než právě nenávist.
Chci být součástí zla, nebo mu chci nepatřit?
Když chci nenávidět, říkám tím, že chci být součástí zla. Zatímco patřím do moci lásky, když si to uzdravím. Volba je na Vás.
Ten ďábel je na tomhle obrázku
(Zde měla být fotka, jak jí ukazují jako trofej. Ale je to prý neetické ji takto ukazovat. Ale podle mě je daleko víc neetičtější nevědět, jaké hrůze čelíme a díky tomu nevědět, co nám hrozí).
Ďábel podle Hamásu. Podle mě krásná holka, která měla tu smůlu, že chtěla žít. A podle dva dny starých informací je snad ještě naživu. Ale traumatizovaná natolik, že když to vůbec přežije, tak když za 20 let dokáže vidět alespoň jednoho Palestince jako člověka, tak bude nesmírně odolná vůči nemoci zvané nenávist.
Její fotka udělala pro nenávist nás všech vůči Arabům víc, než by svedl Tomio Okamura za 1000 životů. A teď ukazuje nám všem, že i Tomio měl možná pravdu, aspoň v tomto.
Chce tohle opravdu Hamás? A chce tohle pro dobro svých Palestinců nebo bude bojovat proti Izraeli (a proti nám) do posledního Palestince?
Protože každá nenávist končí smrtí jednoho nebo druhého. Jen ve vašem případě vaše nenávist bude mít ve vašem úmrtním listě jinou diagnózu. A vaše okolí si vás bude pamatovat jako tu/toho, kterému bylo lepší se vyhnout.
Nebo si můžete svou nenávist uzdravit
Zatím jste ještě neudělali něco, díky čemu musíte být zavřeni do vězení. Zatím jste jen ve svém vlastním vězení zvaném nenávist. A tato nenávist se dá uzdravit.
