Článek
Kryštof Kolumbus je jednou z nejslavnějších osobností historie a je považován za objevitele Nového světa. 9. říjen se v USA slaví jako „Kolumbův den“. Ačkoliv je běžně prezentován jako hrdina, skutečnost je mnohem složitější a kontroverznější. Kolumbus byl mořeplavec a kolonizátor, který zahájil novou éru objevů a dějinných událostí. Jeho vliv byl ale mnohem hlubší a problematičtější. Mnozí tvrdí, že byl vražedným tyranským vůdcem, který inicioval dva nejhorší zločiny na západní polokouli - atlantický otrokářský obchod a genocidu domorodých Američanů. Tyto události vedly k rozvoji nových civilizací, ale také k utrpení a útlaku mnoha lidí. Je třeba brát v úvahu obě strany tohoto komplexního dějinného vývoje a hodnotit Kolumbovu roli v historii.
Během svých let v Novém světě Kolumbus uzákonil politiku nucené práce, ve které byli domorodci nuceni pracovat kvůli zisku. Považoval původní obyvatele za potenciální otroky a bez slitování popravoval ty, kteří se mu postavili. Na jednom ostrově Kolumbus zajal tisíce domorodých Američanů. Z nich nechal 400 jít a 500 odsoudil k transportu do Španělska. 600 dalších použil jako otroky pro Španěly na ostrově. Z 500 domorodých Američanů poslaných do Španělska jich po cestě přes 200 vyhodili z lodi, což vedlo k jejich smrti v Atlantském oceánu. Po útoku více než 2000 domorodců na své území na ostrově Hispaniola nechal Kolumbus Alonsa de Ojedu, svého podřízeného, přivést tři vůdce kmenů domorodých Američanů. Ty pak Kolumbus nechal veřejně popravit. Ojeda také nařídil svým mužům, aby přivedli dalšího domorodce, přivedli ho do středu vesnice a uřízli mu uši jako odplatu.
Kolumbus toužil po otrocích i zlatě z Cicao na Haiti. Jeho nohsledi nařídili zdejším domorodcům, aby každé tři měsíce sbírali zlato. Kdo tak neučiní, bude čelit vážným následkům, například jim nechal za trest useknout ruce. Domorodci však často nalezli jen malé množství zlatého prachu v potocích.
Pro zajištění dostatečného množství zlata, Kolumbus nařídil všem domorodcům starším 14 let, aby dodali Španělům velké množství zlata pod hrozbou smrti. Ti, kteří žili v oblastech bez zlata, mohli namísto toho darovat bavlnu. Ti, kdo se zúčastnili tohoto systému, dostali vyražený měděný nebo mosazný žeton, který museli nosit kolem krku jako symbol nesnesitelného studu. Domorodí Američané, kteří nechtěli nebo nezvládli pracovat v takovém rozsahu, jaký Kolumbus požadoval, byli ponecháni k sežrání psy.
Někdy se stalo, že domorodí Američané Kolumbovi nepřinesli dostatek zlata s tvrzením, že více nenašli. V tom případě, pokud je ihned nepotrestal useknutím rukou, je často mučil, aby zjistil, zda nelhali. Zločiny Kolumbových osadníků byly velmi drastické. Otroci a nosiči se museli procházet spoutaní řetězy kolem krku. Pokud někdo upadl a nemohl dál, Španělé mu odsekli hlavu, aby se nemuseli zabývat odemykáním pout.
Vojáci Kryštofa Kolumba usekávají ruce domorodým Američanům z kmene Arawak, kteří nesplnili těžební kvótu
Nucená práce a popravy nebyly jedinými zločiny, kterých se Kolumbus dopustil na domorodých Američanech. Také unášel domorodé ženy a dával je své posádce.
Citace z deníku Michele da Cuneo, který se zúčastnil Kolumbovy druhé expedice do Ameriky: „Když jsem ji odvedl do své kajuty, byla nahá - jak bylo jejich zvykem. Naplnila mě touha užít si s ní a pokusil jsem se uspokojit svou touhu. Nebyla ochotná a zacházela se mnou tak zuby nehty, že jsem si přál, abych s tím nikdy nezačal. Pak jsem vzal kus provazu a pořádně ji zbičoval a ona spustila tak neuvěřitelný křik, že byste nevěřili vlastním uším. Nakonec jsme se dohodli tak, že byste si mysleli, že ji vychovali ve škole pro děvky.“
Kvůli nutnosti neustále dodávat zlato byli domorodci neschopni se starat o své pole, nemocné, děti a staré. Kolumbovy zločiny na domorodých Američanech byly tak kruté, že mnozí z nich raději volili hromadnou sebevraždu. Domorodci zničili své zásoby jídla, aby jimi nemohli přikrmovat sebe ani nájezdníky. Skákali z útesů, otravovali se rostlinami a hladověli k smrti. Raději se vzdali a spáchali masovou sebevraždu, než aby byli zabiti nebo uneseni křesťany a sdíleli svou zemi, pole, lesy, pláže a ženy s nimi. Tím chtěli zachránit budoucnost svého lidu.
Kolumbova zvěrstva byla tak vážná, že se jeho činy na ostrově Hispaniola dají považovat za genocidu. Data o počtu obyvatel před přibližně 500 lety nejsou přesná, ale odhaduje se, že v roce 1492 žilo na Hispaniole kolem 750 000 lidí. Během let 1494 až 1496 zemřelo 100 000 obyvatel, z toho polovina kvůli masové sebevraždě. Počet obyvatel se v roce 1508 snížil na 60 000 a v roce 1548 byl odhadován pouze na 500. To vše bylo následkem tyranského vládnutí Kryštofa Kolumba.
V důsledku vysokých nároků práce v dolech bylo zaznamenáno, že až třetina mužů zemřela po šesti až osmi měsících práce, což byl potřebný čas pro vykopání dostatečného množství zlata. Zatímco muži byli odvlečeni na mnoho mil daleko do dolů, ženy zůstávaly za výkonem těžké práce včetně kopání a vytváření kopců pro rostliny manioku. Tyranie a kontrola vedly ke krutosti. Pokusy o odpor ze strany domorodců se nezdařily a ti, kteří nebyli zabiti, byli odvlečeni do otroctví včetně sexuálního zneužívání. Ženy a děti nebyly výjimkou.
Historik Las Casas, který sám navštívil Hispaniolu, ve své knize napsal: „Na tomto ostrově přežilo 60 000 lidí, včetně indiánů; Takže od roku 1494 do roku 1508 zahynuly miliony lidí kvůli válkám, otroctví a dolům. Kdo tomu v budoucích generacích uvěří? Já sám, píšu to jako znalý očitý svědek, tomu sotva mohu uvěřit.“ (Španělský odhad miliónů obyvatel byl značně přehnaný, dnešní historici odhadují počet obyvatel na 750 000.)
Rytina Španělů zotročujících domorodé Američany od Theodora de Bry (1528–1598)
Kolumbus o tom hovořil v dopisech svým sponzorům jinak. „Hispaniola je zázrak. Hory a kopce, pláně a pastviny jsou úrodné a krásné… Je zde mnoho koření a velké doly na zlato a jiné kovy. Indiáni jsou tak naivní a tak svobodní se svým majetkem, že nikdo, kdo je neviděl, by tomu nevěřil. Když požádáte o něco, co mají, nikdy neřeknou ne. Naopak, nabízejí se, že se s kýmkoliv podělí,“ uvedl Kolumbus v dopise. Kolumbus v dopisech často nepodával přesné a pravdivé informace, aby získal další finanční prostředky pro své výpravy.
Španělé zabíjejí ženy a děti a poté krmí své psy jejich ostatky.
Kolumbus se nedopouštěl zvěrstev jen na původních obyvatelích Ameriky, často a přísně trestal i své kolonisty. Ze záznamů víme, že přinejmenším alespoň 12 Španělů bylo veřejně bičováno, svázáno za krk a nohy, protože vyměnili zlato za potraviny, aby přežili. Ženy trestům také neunikly, jedna byla odsouzena k vyříznutí jazyka, protože mluvila špatně o admirálovi a jeho bratrech. Jiná žena byla posazena na hřbet osla a bičována za falešné tvrzení o těhotenství. Některým nařídil uříznout uši a nos a vyhnat je z ostrova. Jednomu španělskému osadníkovi nařídil veřejně přibít ruku na místo, kde osadník odstranil pasti a sám chytal ryby. Bičování za drobné přestupky se vyskytovalo znepokojivě často. Kolumbus nařídil jednomu provinilci sto ran bičem za krádež ovoce. Jeden nešťastník jménem Juan Moreno dostal sto ran bičem za to, že nesehnal dostatek jídla pro Kolumbovu spižírnu.
Takto bylo zahájeno dobývání Ameriky, krvavý útok Evropanů na americké domorodce. Historie začíná vraždami, otroctvím a dobytím.
„Všechno to zlato a stříbro ukradené a odeslané do Španělska neučinilo španělský lid bohatším. Jen to dalo jejich králům na čas výhodu v rovnováze sil, šanci najmout více žoldnéřských vojáků pro své války. Nakonec tyto války stejně prohráli a vše, co zbylo, byla smrtící inflace, hladovějící populace, bohatší bohatí, chudší chudí a zruinovaná rolnická třída,“ napsal Hans Koning ve své knize Columbus: His Enterprise: Exploding The Myth.
Představy o Kryštofu Kolumbovi jako oslavovaném objeviteli Ameriky a hrdinovi jsou falešné. Tyto zde zmíněné události jsou součástí neblahé historie Kolumbových objevů a je nutné je brát v úvahu při hodnocení jeho významu a postavení v historii. Lidé by měli brát na vědomí skutečnou historii a zamyslet se nad tím, jaké předsudky mohou mít o slavných osobnostech. Historie, kterou děti v USA čtou v knihách, je plná hrdinských příběhů, polopravd bez náznaku krve.
Zdroje:
