Článek
Ural. Únor 1959. Mrazivé pláně, hluboký sníh, vítr, který trhá dech. Devět mladých lidí, zkušení horalové a studenti z technické univerzity v Sverdlovsku, vyráží na náročný pochod do oblasti Otorten. Jejich vůdce, Igor Djatlov, má plán: dosáhnout vrcholu a potvrdit svou kvalifikaci. Jsou silní, zdraví, odhodlaní.

Co se tam tehdy v noci z 1. na 2. února odehrálo? Proč byl jejich stan nalezen rozříznutý zevnitř, jako by z něj někdo prchal v panice? Proč utekli téměř nazí do čtyřicetistupňového mrazu – bosi, v ponožkách, s nohama omotanýma dekami?
Některá těla byla nalezena pod stromem, jako by se snažili rozdělávat oheň. Jiná ležela dál – jeden z nich měl rozdrcený hrudník, druhý prasklou lebku. Dívce jménem Ljudmila Dubininová chyběl jazyk a oči. A přesto nikde žádná krev. Žádné stopy po boji. Jen ticho. A sníh.

Stan výpravy na fotografii z 26. února 1959, jak jej nalezla pátrací skupina. Stan byl rozříznut zevnitř a většina turistů utekla v ponožkách nebo bosí
Nové stopy, nové domněnky
Desítky let poté, co sníh překryl jejich těla, přichází nové generace vědců i amatérských badatelů. V roce 2020 ruské úřady tvrdí, že šlo o lavinu – menší, skrytě sešupující deskovou masu sněhu, která stačila stan poškodit a vyvolat paniku. Počítačové simulace model ukazují jako možný. Ale vysvětluje to všechno?
Švýcarští vědci přidávají model fyzického nárazu. Lavina by mohla způsobit zranění bez krvácení. A přesto: proč žádné viditelné známky na sněhu? Proč se tři těla našla o měsíce později v hluboké rokli, jako by je tam cosi zaneslo?
Jiní mluví o infrazvuku. O vojenském experimentu. O psychóze. O radioaktivním stopovém množství izotopů na šatech. A ti nejodvážnější připomínají oranžovou záři na obloze – o níž mluvili svědci z okolních vesnic.
Co se mohlo stát? Nové teorie 21. století
1. Desková lavina + hypothermie + panika
Nejčastěji přijímaná varianta – malá lavina částečně zasype stan, způsobí zranění, a horalové ve zmatku unikají bez vybavení. Podchlazení pak dělá zbytek.
2. Infrazvuk – šílenství ticha
Vítr vanoucí přes sedlo mohl vytvořit infrazvuk, který způsobuje paniku, halucinace a dezorientaci. Výprava se mohla v panice rozprchnout do temného lesa.
3. Vojenský experiment – zóna smrti
V oblasti se měly testovat tajné zbraně – fosforové bomby, miny nebo rakety. Radioaktivní stopy na oblečení a oranžová záře nad horami tomu nahrávají. Ale kde jsou zbytky výbuchů?
4. Psychóza, vnitřní konflikt, otrava?
Mohli být vystaveni halucinogenům z vojenského výparníku nebo omylem sníst plísně z plesnivého jídla? Psychotická epizoda jednoho z nich mohla vyvolat panickou řetězovou reakci.
5. Něco… co se vrací
Záznamy od místních Mansijců mluví o „něčem, co přichází s větrem“. Někteří badatelé se nezdráhají mluvit o paranormálním jevu, jiné dimenzi nebo o něčem, co nebylo nikdy určeno k tomu, aby bylo spatřeno.
Ticho, které tam nocí křičelo, se dodnes nerozplynulo. Jen zamrzlo ve sněhu. A čeká. Na další otázky. A možná jednoho dne – na odpověď.
Proč lavinová hypotéza dnes vede
- Ruské státní zastupitelství (2020) a švýcarský model (2021) ukázaly, že lokální sklon mohl být ≥28°, dost na deskovou lavinu; navíc 26 dní navátý sníh mohl zahladit viditelné stopy.NatureThe New Yorker
- Numerická simulace potvrdila, že i malá deska (~5 m × 5 m × 0,7 m) dokáže vyvinout tlaky odpovídající zraněním Dubininové a Zolotarjova.Nature
Odkaz a současnost
- Průsmyk dostal roku 1962 oficiálně jméno Djatlovův; Mansi jej ale odedávna nazývají Cholat Sjachyl = “Hora mrtvých” (pravděpodobně spíš “hora bez zvěře”).Nature
- Muzeum a nadace v Jekatěrinburgu shromažďují archivní materiály; spisy i fotografie jsou dnes online.Wikipedie
- Záhada pronikla do pop-kultury: hororový film Devil’s Pass (2013), hra Kholat (2015) nebo loňská ruská minisérie 1079.Dyatlov Pass
- Každý rok míří na místo nové expedice; soukromá výprava léto 2024 plánuje odběry sněhu a dřeva kvůli stopám explosiv či těžkých kovů.Dyatlov Pass