Článek
Babiš jim nabízí jednoduché odpovědi na složité otázky. Slibuje levnější potraviny, levnější energie, dostupnější bydlení, a hlavně jim říká, že „to zařídí“. Pro mladé, kteří vidí, jak ceny bytů letí do nebes a benzín je dražší než jejich hodinová mzda, to může znít jako spása.
Babiš je všude. Je na TikToku, Instagramu, jeho tým sype videa o levných rohlících, neustále opakuje, jak je potřeba „pomáhat lidem“, a vytváří dojem, že on je ten, kdo je slyší. Ať už se smějete jeho trapným tancům na sociálních sítích, nebo ne, algoritmus ho servíruje mladým pořád dokola.
Typický mladý volič Babiše není student filozofie v Praze, ale spíš kluk nebo holka z menšího města, učňák nebo první práce za minimální mzdu, úvěr na telefon, brigády, strach, že na vlastní bydlení nikdy nevydělají. Nemají čas ani chuť sledovat politické analýzy, ale vidí Babiše, který „aspoň něco říká“ a „něco udělal“.
Navíc je tu protestní hlas. Mnoho mladých je frustrovaných ze stavu politiky a z pocitu, že „všichni kradou“. Babiš se stylizuje do role člověka proti systému, a někteří mladí mu to věří nebo mu dají hlas ze vzdoru.
Důležitou roli hraje i rodina. Pokud rodiče volí Babiše a mluví doma o tom, jak „ten Babiš aspoň něco dělal“, část mladých převezme tento pohled automaticky.
Babiš nabízí srozumitelnou iluzi jistoty, zatímco ostatní politici často mluví složitě, nudně nebo příliš obecně. Dokud se nezmění způsob, jakým politici oslovují mladou generaci, bude mít Babiš mezi mladými stále své místo – a to je realita, kterou je potřeba si přiznat.
