Článek
Lidé chtějí, aby je rodina po smrti uložila pod oblíbený strom či rozprášila do řeky. Pozůstalí si zase přejí osobité a individuální rozloučení s členem rodiny, které jim klasické obřadní síně neumožňují. Častou variantou pohřbu v České republice je kremace bez smutečního obřadu. Následně však mají pozůstalí urnu doma a přemýšlejí, kam popel umístit. „Lidé nám pak volají a ptají se na možnosti uložení popela v přírodě. Často jsou překvapení, že krásné rozloučení lze udělat i při rozptylu do řeky či vsypu pod oblíbeným strom zesnulého, které může doprovázet řečník, hudba a symbolické rituály,“ vysvětluje zakladatel pohřební služby Goodbye Jiří Štěpánek. Podle něj alternativní a ekologické trendy v pohřebnictví oslovují spíše vypravitele pohřbu mladší generace. Starší lidé na zeleném pohřebnictví zase oceňují aspekt blízkosti k přírodě.
Památeční stromy a ekologické urny nabízejí propojení s přírodou i po smrti
Zájem o šetrnější chování k planetě dokládá zvýšená poptávka po ekologických urnách. Ty se po čase samy rozloží v půdě, stanou se součástí přírody a nezatěžují tak životní prostředí. „V naší pohřební službě Goodbye jsou ekologické urny dokonce druhé nejžádanější. Jsou dostupné v mnoha důstojných motivech a zajímavých designech,“ říká Štěpánek. Environmentální manufaktury zase nabízí speciální proutěné urny či látkové uzlíky na uložení popela. Dalším trendem ekologického pohřebnictví je vysazení památečního stromu místo klasického pomníku v oblasti uložení popela zesnulého. Existují rozložitelné urny Reborn, které jsou vyrobeny 3D tiskem a mají předem zakomponované semínko či sazenici památečního stromu či keře.
Šetrnější rozloučení díky využití houbového mycelia
Mezi populární materiály ekologického pohřebnictví se dostalo podhoubí. Urny z houbového mycelia po uložení do země zároveň slouží jako výživa pro okolní půdu, v zemi se lehce rozkládají a nezatěžují přírodu. Naopak v suchém prostředí obal vydrží i několik let. V Česku se zpracování tohoto materiálu věnuje firma Myco, která při výrobě nepoužívá žádné škodlivé chemické látky a nevzniká další odpad zatěžující planetu.
V Holandsku z podobného houbového materiálu vyrábí firma Loop Biotech kompletní ekologické rakve. Zatímco v tradiční rakvi se tělo rozkládá kolem deseti let, sarkofág z mycelia tento proces urychlí na pouhé dva roky. Rozkládající se tělo navíc přemění na klíčové živiny pro okolní přírodu. Výroba houbového sarkofágu trvá několik týdnů. Podhoubí roste do tvaru rakve a poté přirozeně uschne. Jakmile se ale ocitne ve vlhké půdě, obživne a započne rozkladný proces.
Budoucnost ekologického pohřebnictví: Kremace vodou, lidský kompost a rakve z proutí
Technologický pokrok přinesl v posledních letech nové metody kremace, které si v zahraničí získávají své fanoušky. Spojené státy i Velká Británie legalizovali proces aquamace, tedy speciální rozložení těla za pomocí vody na prášek podobný popelu. Za kontroverznější jsou považovány nádoby, kde dochází ke kompostování lidských těl neboli teramaci. Zesnulý se tak zhruba za měsíc stane součástí půdy. Obě metody mají společný minimální dopad na životní prostředí oproti kremaci žehem či pohřbívání v těžce rozložitelných rakvích.
V Česku se stal první vlaštovkou zeleného pokroku v roce 2015 pražský hřbitov Les vzpomínek, kde si lidé místo klasického hrobu pronajímají místo na uložení popela pod památečním stromem. Mladší alternativou je brněnské Údolí vzpomínek. Ve druhé polovině roku 2023 byl otevřen přírodní Luční hřbitov v Ďáblicích, kde je možné uložení těla zesnulého výhradně v ekologických rakvích a oděvech.
Hrobovým místům na hřbitově v Ďáblicích jsou vyhrazeny luční pásy.
Zdroje:
www.loop-biotech.com
www.recompose.life
www.lesvzpominek.cz
www.hrbitovy.cz
