Článek
Lützerath je vesnice v Severním Porýní-Vestfálsku, která má tu smůlu, že se nachází v blízkosti hnědouhelného dolu Garzweiler. Kvůli obrovskému tlaku těžební firmy RWE a úřadů na vystěhování vesnice postupně odešli starousedlíci, kteří zde žili. V posledních dvou letech se zde nicméně natrvalo zabydlela početná komunita lidí, která chce vesnici a krajinu kolem ní zachránit. Místní aktivisté a aktivistky pak v uplynulých dnech bránili vesnici před zničením vlastními těly.
Zatímco u nás je od dob nesmyslného bourání Libkovic vyhánění lidí z jejich domovů a ničení vesnic a měst tabu, díky kterému se podařilo zachránit i Horní Jiřetín, v Německu se k takovým praktikám stále uchylují, byť to s sebou přináší velkou kontroverzi a odpor veřejnosti.
Starousedlíci už se z vesnice Lützerath odstěhovali, nyní ji obývají aktivisté, kteří chtějí oblast zachránit.
Pod Lützerathem leží 280 milionů tun hnědého uhlí, ke kterému se společnost RWE chce dostat již 15 let. Souhlas se zbouráním vesnice se jí nicméně podařilo získat až nyní, během energetické krize, paradoxně za pomoci politiků ze Zelených, v čele s ministrem pro hospodářství a ochranu klimatu Robertem Habeckem.
Politici souhlasili s bouráním Lützerathu výměnou za to, že bude zachováno dalších 5 vesnic, z nichž se RWE ještě nepodařilo vyštvat jejich obyvatele, a že konec uhlí v Německu přijde již v roce 2030. Jenže pokud má skutečně těžba a spalování uhlí skončit v tomto roce, nedává moc smysl rozšiřovat obří důl Garzweiler. Spálením 280 milionů tun uhlí se navíc do ovzduší dostane obrovské množství CO2. Pro srovnání - kdyby se teoreticky těžba na našem českém dole Bílina rozšířila za územní ekologické limity a prodloužila do roku 2050, těžaři by se zde dostali „jen“ k 100 milionům tun uhlí.
U Lützerathu tak nejde jen o jednu vybydlenou vesnici. Hnědé uhlí je z hlediska ochrany klimatu vůbec tím nejhorším zdrojem energie. Proto je projekt na rozšíření místní těžby hnědého uhlí potenciálně největším budoucím zdrojem CO2 v Evropě. Stovky aktivistů a aktivistek přes dva roky bránili těžbě fosilních paliv a okupovali zbytky Lützerathu. Postavili domy na stromech, chatrče a solární elektrárny, oživili zbývající domy ve vesnici a ukázali nám všem, že společnost založená na klimatické spravedlnosti je možná.
Společnost založená na klimatické spravedlnosti je možná.
Na velkou legální demonstraci u Lützerathu vydaly minulý víkend i desítky lidí z českého klimatického hnutí v čele s aktivisty a aktivistkami Greenpeace. Sešlo se zde přes 35 tisíc lidí, kteří společně procházeli vedlejší vesnicí a v rozmanitém průvodu zamířili přímo k Lützerathu, aby ukázali, že obyvatelná planeta je důležitější než zisky fosilních korporací.
V sázce je nejen to, že Německo kvůli další těžbě uhlí nesplní své závazky plynoucí z Pařížské dohody a selže ve snaze udržet globální oteplení pod 1,5 stupněm Celsia, ale hlavně to, že fosilní korporace jako RWE zničí naši budoucnost kvůli krátkodobému zisku. Lützerath je názorným příkladem zločinů, které fosilní společnosti páchají všude na planetě. Fosilní společnosti znečišťují životní prostředí a ničí životy lidí od samého počátku své existence.
Na demonstraci přijelo až 35 tisíc lidí.
Těžba uhlí u Lützertahu není tím, co je potřeba k řešení krize klimatu, energetiky a rostoucích životních nákladů. Budování obnovitelných zdrojů, zateplování a opatřeními na úsporu energie jsou levnější, rychlejší a přinesou energetickou bezpečnost a nezávislost na těžbě a dovozu fosilních paliv. Je načase urychlit spravedlivý přechod na cenově dostupnou, čistou a obnovitelnou energii způsobem, který bude prospěšný pro lidi z uhelných regionů, nízkopříjmové obyvatele, zaměstnance těžebních firem i klima, a ukončit budování nové infrastruktury pro fosilní paliva.
K tisícům demonstrantů v Německu, kteří v sobotu pochodovali blátem a deštěm na protest proti zbourání vesnice se připojila i Greta Thunbergová, slavná švédská klimatická aktivistka. O tři dny později se pak zúčastnila dalšího protestu, na němž neuposlechla výzvu k opuštění místa a byla fyzicky vyvedena a zadržena policií. Ještě předtím ale promluvila k davu: „Uhlí je stále v zemi. My jsme stále tady. Lützerath je stále tady.“
Je třeba rozšiřovat důl, když chce Německo přestat spalovat uhlí již za sedm let?
Mohlo by se zdát, že osud vesnice a krajiny kolem ní je už dávno zpečetěn a že je jen otázkou času, kdy touto oblastí projedou skrývková rypadla. Podobně neutěšené vyhlídky na další existenci ale měl v Německu před několika lety i Hambašský les, který chtěla pokácet - pro změnu - společnost RWE. Po masivních protestech však německá vláda svůj záměr přehodnotila a Hambašský les byl nakonec zachráněn. Takže ještě uvidíme, jakou budoucnost bude mít krajina kolem Lützerathu. Posílat policisty na klimatické aktivisty je totiž minimálně pro politiky Zelených značně toxické. A navíc už teď je jasné, že zásoby uhlí pod obcí Lützerath musí zůstat v zemi, pokud má být těžba v Porýní skutečně ukončena do roku 2030 a pokud má Německo splnit své klimatické závazky.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace
Šimon Hauser, mediální koordinátor Greenpeace
