Článek
Evropská unie přijala před třemi lety Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti. Přesto dodnes ve většině zemí Evropy chybí potřebná legislativa a nástroje, které by problém úbytku biodiverzity skutečně řešily. Evropské staré lesy - tedy ty, které se dožily vysokého stáří bez zásadních zásahů člověka - se mezitím zmenšují znepokojivým tempem. Když se bude ve Švédsku i nadále těžit dřevo stejným způsobem, přijde o všechny staré lesy do roku 2070. V Rumunsku je obrovská plocha, na níž se nalézají staré lesy, ale 90 % tohoto území není dostatečně chráněno. To vše se píše v komentáři, který zveřejnil v prestižním časopise Science mezinárodní tým vědců sdružený kolem hlavního autora článku, doktora Martina Mikoláše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Staré lesy v uplynulých stovkách let často chránila před těžbou jejich odlehlost, nyní se ale destruktivní dřevařský průmysl dokáže dostat prakticky kamkoli. Podle vědců hraje také negativní roli relativně vysoká cena dřeva a fakt, že se má zavádět ochrana starých lesů, může dokonce motivovat některé vlastníky k tomu, aby urychleně porosty, kterých se to týká, vykáceli a znehodnotili.
Kácení starých lesů v Rumunsku
Staré lesy jsou pod vysokým a rostoucím tlakem v mnoha částech světa, ale v Evropě obzvlášť. Ve většině zemí EU tak zůstalo starých lesů jen velmi málo, a navíc jsou obvykle malé a jsou rozmístěné daleko od sebe. Staré lesy jsou přitom podle vědců důležité pro zachování vysoké a jedinečné biologické rozmanitosti druhů, ukládají obrovské množství uhlíku a jsou důležité pro správně fungující vodní režim a zadržování vody v krajině.
Vědci varují, že pokud se nezačnou staré evropské lesy urychleně chránit, mnohé z nich brzy zmizí kvůli kácení. Navrhují proto zavést moratorium na těžbu dřeva v oblastech, kde se potenciálně nacházejí staré lesy, zmapovat staré lesy a zahrnout ochranu starých lesů do národních strategií jednotlivých členských států.
Situace u nás? Lesy se „obnovují“ motorovou pilou
V Česku se podobně jako v dalších státech Evropy nedaří staré lesy dostatečně chránit, staré lesy zde nejsou ani dostatečně zmapované. Přesto existuje podle vědců jeden faktor, který by mohl jejich ochraně pomoci. „V České republice patří více než polovina plochy lesů státu. To by mělo ochranu podstatné části starých lesů usnadnit, neboť zohlednění jejich významu pro ochranu biodiverzity, klimatu a splnění mezinárodních závazků ČR je v zájmu celé společnosti,“ uvedl jeden ze spoluautorů vědeckého příspěvku - doktor Jeňýk Hofmeister - v tiskové zprávě ČZU.
K ochraně starých lesů v současnosti vedle vědců vyzývá i ekologická organizace Greenpeace v rámci kampaně Nekácejte, k níž se mohou lidé přidávat svým podpisem na stránkách www.nekacejte.cz.
Organizace Greenpeace také tvrdí, že nejjednodušší a nejrychlejší je přestat s kácením ve státních lesích. Vyzvala proto Lesy ČR - největšího správce státních lesů, aby přestal kácet v lesních porostech starších 120 let, a také ministerstvo zemědělství, aby firmě spravující lesy nás všech konec kácení starých lesů přikázalo v případě, že s ním nepřestane sama.
Předání požadavků kampaně Nekácejte na ministrstvu zemědělství
Reakce Lesů ČR a ministerstva je zatím odmítavá. Lesy ČR tvrdí, že nemohou přestat kácet ve starých lesích, protože je potřeba lesy kácením obnovovat. Vycházejí z mylného, nesmyslného a pavědeckého předpokladu, že do lesů starších 120 let, a to tedy včetně stanovišť, která se bez zásahu člověka obešla stovky či tisíce let, je potřeba nějakým způsobem zasahovat, ideálně motorovou pilou, protože jinak by se údajně lesy samy neobnovily a hrozil by prý „jejich celkový rozpad a degradace“.
Lesů starších než 120 let je v současné době v Česku jen 9 % z celkové rozlohy. Samozřejmě, že ne každý les v Česku, který je starší 120 let, má úplně původní druhovou skladbu. Ovšem každý les takového stáří je už sám o sobě vzácný, zvyšuje se v něm biodiverzita a v tuto chvíli - jak tvrdí i vědci z České zemědělské univerzity - máme o starých lesích v Česku jen kusé informace a je potřeba se současným masivním kácením ve starých porostech přestat úplně a zmapovat lesní oblasti, které je potřeba striktně chránit. Je proto naprosto legitimní požadovat konec kácení ve starých lesích co nejrychleji a plošně, abychom o cenné přírodní lokality nepřišli. Jen tak můžeme zachovat biologickou rozmanitost, včetně vzácných druhů živočichů, kteří nejsou schopni žít v klasických hospodářských lesích.
Ilegální kácení v bučinách v Krušných horách
O tom, že se nyní kácení a ničení nevyhýbá ani cenným starým bukovým lesům, nemůže být sporu. Organizace Greenpeace několik let monitorovala a kritizovala situaci v unikátních starých bukových lesích v Krušných horách, které jsou součástí Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Odhalila řadu prohřešků, jako je holosečné kácení, vysazování nepůvodních dřevin či dokonce kácení bez platných povolení, a tedy v rozporu se zákonem, a to jak u soukromého vlastníka, tak u Lesů ČR.
Čtěte více: Česko selhává v ochraně svých starých lesů
Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
