Přečerpávat zdroje na úkor jiných lidí a planety nemůžeme donekonečna

Den, kdy vyplýtváme všechny zdroje, které je planeta schopna obnovit za rok, se označuje jako Den globálního překročení ekologických limitu (Earth Overshoot Day). Ten přichází od roku 1973 každý rok dřív. Letos připadá na 1. srpna. To znamená, že po zbytek roku čerpá lidstvo planetární zdroje „na dluh“. Takto ale nemůžeme fungovat donekonečna. Překračování ekologických limitů má katastrofální následky, které nejvíc pociťují paradoxně ti, kteří planetární zdroje čerpají nejméně.

Nadměrná těžba zdrojů a materiálů, ztráta biodiverzity, znečištění a klimatická změna jsou jen některé z problémů, které vyplývají z našeho neudržitelného způsobu života. Tyto problémy ohrožují ekosystémy, které jsou základem pro lidské přežití, a zvyšují sociální a ekonomické nerovnosti. Překračování ekologických limitů neohrožuje pouze přírodu, ale také naše zdraví, ekonomiku a celkovou kvalitu života. Čelíme zvýšené frekvenci přírodních katastrof, extrémnímu počasí a poklesu dostupnosti základních přírodních zdrojů jako je voda a půda.

Jenom technologie nám nepomůžou

Veškeré úspory energie a emisí dosažené technologickými řešeními, jako jsou nízkouhlíkové a bezemisní zdroje jsou často anulovány dodatečnou výrobou a spotřebou. Tento jev, tzv. Jevonsův paradox říká, že větší účinnost využívání určitého zdroje dosažená díky technologickému pokroku může paradoxně zvýšit poptávku po tomto zdroji a jeho spotřebě. Z toho vyplývá, že technologické inovace samy nevyřeší aktuální stav neřízené spotřeby přírodních zdrojů, který pohání klimatickou změnu a další environmentální problémy. Neřízená spotřeba více a více energií, materiálů, půdy a vody navíc vylučuje zastavení růstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C.

Řešení této krize proto vyžaduje zásadní změnu v našem přístupu k přírodním zdrojům a jejich spotřebě. Klíčový koncept, který se ukazuje jako nezbytný pro řešení této situace, je kromě energetické účinnosti také dostatečnost (sufficiency). Koncept dostatečnosti podle vědeckého panelu IPCC staví na celkové proměně politik a vzorců chování směrem k méně zdrojově závislým podobám výroby a spotřeby tak, abychom snížili poptávku po energii, materiálech, půdě a vodě, a zároveň uspokojovali životní potřeby lidí při současném respektování ekologických limitů.

Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné implementovat politiky, které podporují efektivní využívání zdrojů a změnu v přístupu k spotřebě, se zaměřením na sektory, které jsou strategické, redukují náklady a minimalizují rizika. To zahrnuje například přechod k designu produktů, který se zaměřuje na trvanlivost, opravy a opětovné použití, spíše než na jednoduchou recyklaci. Další opatření zahrnují snižování plýtvání potravinami, redukci odpadu nebo rozšíření dostupné veřejné dopravy a podporování pěší nebo cyklistické přepravy.

My všichni máme v implementaci principu dostatečnosti důležitou roli jako činitelé změn ve všech aspektech života – od osobní spotřeby po komunitní iniciativy či tlak na politiky, aby potřebné opatření implementovali. Příkladem může být podpora komunitních projektů, které propagují udržitelné životní styly, lokální produkce potravin a sdílení zdrojů. Tento přístup zahrnuje také vzdělávání a osvětu o tom, jak žít v souladu s ekologickými hranicemi a jak přispět k vytváření spravedlivější společnosti.

Miriam Macurová je vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR