Článek
Další rok rekordních teplot, ohřívání oceánů a nárůst extrémních projevů počasí podtrhují naléhavost klimatických opatření. Konference OSN o klimatu, která se koná již po devětadvacáté, se letos uskuteční od 11. do 22. listopadu v ázerbájdžánském Baku. V tomto kritickém roce se musí světoví lídři dohodnout na novém finančním balíčku na podporu nízkoemisního rozvoje a klimatické odolnosti zemí globálního jihu. Finance jsou základním kamenem globální spolupráce na řešení klimatické krize, proto je důležité, aby jich bylo dostatek, a aby směřovaly tam, kde jsou nejpotřebnější.
Kromě financování klimatických opatření budou hlavními tématy také rychlejší ukončení využívání fosilních paliv a ochrana přírody. Čelíme dvojí krizi v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a naléhavě potřebujeme rychlé a ambiciózní opatření v oblasti klimatu v kombinaci s dostatečným financováním. Na COP29 budou mít světoví političtí lídři opět příležitost přijmout koordinovaná a transformativní opatření ve prospěch lidí a planety. Do samotného vyjednávání budou i tento rok promlouvat různé faktory, od výsledků amerických prezidentských voleb, přes závislost mnoha ekonomik na dovozu fosilních paliv z Ázerbájdžánu až po geopolitické konflikty.
Pro Evropskou unii a Českou republiku jde o klíčový moment, kdy mohou ukázat své ambice v ochraně klimatu a podpoře udržitelné budoucnosti. Greenpeace se před schvalováním evropské pozice na COP29 obrátila na ministra životního prostředí, který bude Česko na klimatické konferenci zastupovat, s konkrétními požadavky, jež by měly být prosazeny na nadcházejících jednáních.
Potřebujeme zajistit finance na klimatická opatření
Častější extrémní projevy počasí, jako jsou požáry, záplavy a horka, mají drtivý dopad na životy lidí po celém světě, často ale dopadají nejvíce na rozvojové země s omezenými prostředky na řešení těchto následků. Je proto nutné, aby se na klimatické konferenci COP29 schválil nový kolektivní kvantifikovaný cíl opatření v oblasti klimatu (tzv. NCQG), který se zaměří na urgentní potřeby rozvojových zemí. Organizace Climate Action Network odhaduje, že každoročně bude potřeba nejméně 1 bilion USD v grantech a dalších finančních prostředcích na mitigaci, adaptaci a vyrovnání se se ztrátami a škodami způsobenými klimatickou změnou. Tento cíl by měl zahrnovat konkrétní dílčí cíle, které zajistí, že potřebné veřejné financování bude k dispozici tam, kde je to nejvíce potřeba.
Platit by měli ti, kteří na prohlubování klimatické krize vydělávají
Kde vzít potřebné finance? Greenpeace dlouhodobě bojuje za to, aby náklady na klimatická opatření nesli ti, kteří za klimatickou krizi nesou největší vinu – tedy hlavně fosilní průmysl. Není nedostatek peněz, ale nedostatek vládních opatření, která by donutila průmysl fosilních paliv a další velké znečišťovatele platit. Vedle zakotvení odpovědnosti států musí být nový kolektivní kvantifikovaný cíl bodem obratu, který přiměje fosilní průmysl a další odvětví s vysokými emisemi platit za škody a ničení, které jejich produkty způsobují. Je nutné zavést spravedlivé daně a poplatky, které by je přiměly nést odpovědnost a platit za způsobené škody podle principu znečišťovatel platí.
Konec éry fosilních paliv
Kromě řešení dopadů klimatické krize, které již pociťujeme se musíme zaměřit také na to, abychom ji dále neprohlubovali a vyhli se tak katastrofálním následkům globálního oteplování. Jak na to víme dávno - musíme urychleně ukončit těžbu a spalování fosilních paliv, které jsou odpovědné za více než 75% celosvětových emisí skleníkových plynů a téměř 90% všech emisí oxidu uhličitého.
Před desetiletým výročím Pařížské dohody, které nás čeká příští rok, musí COP29 ukázat, že země pokračují v plnění závazků o odklonu od fosilních paliv. Ukončení éry uhlí, ropy a zemního plynu, jak bylo dohodnuto na COP28, bude vyžadovat přijetí nových národně stanovených příspěvků k splnění klimatických cílů (NDC) do roku 2035, které budou v souladu s cílem udržet globální oteplení pod 1,5 °C. To znamená závazek k okamžitému, výraznému a důslednému snížení emisí.
Příroda je náš spojenec v boji s klimatickou krizí, musíme ji chránit
Příroda hraje klíčovou roli v řešení klimatické krize. Náš život je závislý na dobrém stavu složitých ekosystémů, proto nemůžeme řešit změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti odděleně. Země by proto měly na COP29 nejen uznat úlohu přírody v boji s klimatickou změnou, ale také se zasadit za její ochranu tím, že budou podporovat netržní mechanismy a řešení vedená místními komunitami, jak se zavázali v Pařížské dohodě. To by mohlo nejen urychlit celosvětovou dekarbonizaci ale také zajistit finanční prostředky na ochranu ekosystémů s vysokou mírou integrity a hustotou uhlíku. Kromě toho je důležité bránit jakýmkoli snahám o oslabování mezinárodních dohod o ochraně klimatu prostřednictvím slabých dohod o mechanismech uhlíkových trhů a kreditů. Je na čase jednat a postavit se za budoucnost, která bude spravedlivější a udržitelnější pro všechny.
Z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí vyplývá, že svět je v současnosti na cestě k nárůstu globální průměrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. Proto, abychom udrželi globální oteplení na úrovni 1,5 °C a splnili tak závazky Parížské klimatické dohody musí státy navýšit své ambice ale především je uvést v praxi na národních úrovních. V případě Česka jde o dlho odkládané přijetí trojice strategických dokumentů - Národního energeticko klimatického plánu, Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Na konferenci COP29 musí být uzavřena robustní finanční dohoda v kombinaci s úplným a spravedlivým ukončením využívání fosilních paliv.
Autorky:
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně, Greenpeace ČR
Marta Janko, mediální koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace ČR
