Článek
Plocha mokřadů mizí na světě rychleji než plocha lesů. Mokřady jsou přitom důležitou součástí ekosystémů, filtrují vodní zdroje, fungují jako zásobárny vody, chrání krajinu před lijáky a povodněmi, udržují biologickou rozmanitost a ukládají uhlík.
Biodiverzita mokřadů je významná pro celý ekosystém, neboť udržuje rovnováhu mezi jednotlivými druhy a zajišťuje zdroje potravy pro mnoho živočichů, včetně ryb, ptáků a savců. Mokřady také slouží jako filtr pro čistění vody, regulují klima a vodní toky v oblasti.
Aktivista Greenpeace dokumentuje ničení mokřadů kvůli plantážím palmového oleje v Indonésii.
Mokřady jsou v posledních desetiletích ohroženy kvůli lidským aktivitám, jako je těžba surovin, zemědělská výroba a stavba infrastruktury. Tyto aktivity způsobují vysušování mokřadů, znečištění vod, ztrátu půdy a omezení přístupu pro živočichy, což má za následek snížení biodiverzity mokřadů. Od roku 1970 došlo k degradaci nebo zániku více než 35 % mokřadů po celém světě a tento úbytek se stále zrychluje. I situace v Česku je alarmující - celková délka říční sítě se zkrátila o 30 %, plocha niv a mokřadů se pak snížila o závratných 80 %. O více jak dvě třetiny také klesla od 17. století rozloha rybníků.
Cílem Světového dne mokřadů, který připadá na 2. února, je zvýšit povědomí veřejnosti o tom, jak moc mokřady prospívají lidstvu a planetě, a podpořit opatření, která povedou k jejich ochraně, rozumnému využívání a obnově. Letošní téma zdůrazňuje naléhavou potřebu upřednostnit obnovu mokřadů a vyzývá k tomu, aby lidstvo podniklo kroky k oživení a obnově degradovaných mokřadů. Téma ochrany mokřadů navazuje na úsilí o ozdravení planety, které prosazuje Dekáda obnovy ekosystémů OSN. Tato celosvětová iniciativa, která probíhá v letech 2021-2030, poskytuje inspiraci pro obnovu ekosystémů po celém světě.
Mokřady v Austrálii ohrožuje těžba a doprava uhlí.
Mokřady mají zásadní význam pro život na Zemi, protože v nich žije více než 125 500 druhů závislých na sladké vodě. Zároveň patří mezi ekosystémy, které jsou vůči změně klimatu nejzranitelnější. Některé mokřady, včetně korálových útesů, mangrovových porostů, bažin a mokřadů ve vysokých zeměpisných šířkách a vysokohorských oblastech, jsou obzvláště ohroženy. Vnitrozemské sladkovodní mokřady budou pravděpodobně ovlivněny vyššími teplotami a změnami srážek a častějšími nebo intenzivnějšími suchy, přívalovými dešti a povodněmi. Mokřady, které jsou silně pozměněné nebo degradované, mohou být vůči změně klimatu ještě citlivější a méně odolné.
Ničení mokřadů prohlubuje klimatickou krizi
Mokřady mohou hrát důležitou roli v našem přístupu k adaptaci na změnu klimatu, protože například snižují množství skleníkových plynů v atmosféře. Zároveň chrání před negativními dopady změny klimatu, jako jsou povodně, bouřkové vlny a zaplavování mořského pobřeží.
Další z úloh, kterou mokřady plní, je zachycování a ukládání uhlíku. Mokřady jsou jedny z největších zásobáren uhlíku na Zemi. Odhaduje se, že více než třetina světového suchozemského uhlíku je obsažená právě v mokřadech. Jejich ničení má často za následek velké uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. Valné shromáždění OSN a Ramsarská úmluva zaznamenaly potenciál pobřežních ekosystémů s „modrým uhlíkem“ (mangrovy, mořská tráva a slaniska), které mohou hrát klíčovou roli při zmírňování změny klimatu.
Odlesňování a vysoušení mokřadu v Indonésii.
Pokud jsou mokřady odvodněny, vypáleny nebo vykáceny, uvolňují do atmosféry po staletí uložený uhlík, a tím ještě prohlubují současnou klimatickou krizi. Emise oxidu uhličitého z odvodněných a vypálených rašelinišť se přitom rovnají přibližně 10 % celosvětových ročních emisí z fosilních paliv.
Mokřady pomáhají i proti záplavám
Vnitrozemské mokřady v záplavových oblastech či v blízkosti řek, jezer a bažin, fungují jako houby - absorbují a zadržují přebytečné srážky a snižují povodňové vlny. V období sucha v suchých oblastech poskytují mokřady útočiště volně žijícím živočichům a zásobují vodou obce a dobytek. Když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. Podílejí se tak na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem.Zachování mokřadních sítí a koridorů umožňuje rostlinám a živočichům závislým na mokřadech přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám a přesunout se do nových oblastí.
Pobřežní mokřady, jako jsou mangrovy, slané bažiny, porosty mořské trávy a korálové útesy, fungují také jako tlumiče dopadů extrémního počasí. Snižují intenzitu vln a bouřkových přívalů, chrání pobřeží před záplavami a snižují škody na majetku a ztrátu životního prostředí pro ptáky, ryby, korýše a mořské živočichy, jako jsou želvy či dugongové. Kořeny mokřadních rostlin také stabilizují břehy a břehy vodních toků a snižují erozi.
Šimon Hauser, mediální koordinátor Greenpeace.
