Článek
Uhelné elektrárny se budou zavírat rychleji a ČEZ už do nich nechce nadále investovat. Z vyjádření zástupců společnosti rovněž vyplývá, že těžba na dole Bílina, která podle původního záměru měla pokračovat minimálně do roku 2035 - ale spíše výrazně déle - by mohla definitivně skončit už kolem roku 2030. Jde o velké vítězství. Zároveň však existuje ještě několik problémů, na které je nyní třeba upřít pozornost.
Severočeské doly, které spadají pod skupinu ČEZ, získaly loni v březnu nepravomocné povolení k rozšíření velkolomu Bílina v severních Čechách od Obvodního báňského úřadu v Mostě. Česká kancelář Greenpeace se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Během loňského roku jsme opakovaně upozorňovali na negativní dopady těžebního záměru a snažili se firmu ČEZ přimět k tomu, aby od prodloužení těžby upustila. Především jsme se vymezovali proti tomu, že nepravomocné povolení by mohlo znamenat těžbu i mnoho let po roce 2035. Současná vláda se přitom zavázala k odklonu od uhlí do roku 2033. Dobrovolníci a dobrovolnice Greenpeace tak například před konáním loňské valné hromady ČEZ obsadili rypadlo v lomu Bílina na protest proti jeho plánovanému rozšíření. A následně se zúčastnili i samotné valné hromady, na které předali vzkaz ohledně negativních dopadů těžby i akcionářům společnosti.
Protest na loňské valné hromadě firmy ČEZ
Šlo o to, že Severočeské doly chtěly těžbu na dole Bílina rozšířit i za hranici územních ekologických limitů těžby, které chránily životní prostředí a obce v uhelných krajích a které schválila vláda Petra Pitharta na začátku 90. let minulého století. Těžební společnosti desítky let usilovaly o prolomení limitů na dolech ČSA a Bílina. Vláda Bohuslava Sobotky pak na podzim 2015 rozhodla o zachování limitů na velkolomu ČSA, kde by se kvůli rozšíření dolu muselo zbourat město Horní Jiřetín. Na dole Bílina však limity posunula způsobem, který umožnil rozšiřování dolu až do roku 2050.
Organizace Greenpeace ve svém odvolání proti nepravomocnému rozhodnutí Obvodního báňského úřadu kromě samotného povolení k těžbě napadla také kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizovalo především to, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima. Ekologická organizace tvrdila, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů.
Organizace Greenpeace také upozorňovala na to, že platnost nepravomocně vydaného povolení k hornické činnosti na Bílině nebyla nijak závazně časově ohraničena. Těžba byla limitována pouze vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu tak hornická činnost mohla pokračovat i mnoho let po roce 2035.
Schválený plán rekultivací navíc počítal s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy dvacet let po předpokládaném skončení těžby. Původně totiž Severočeské doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán tak nijak neřešil rekultivaci území, které by poškodila těžba do roku 2035, ani zda je tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat.
ČEZ na valné hromadě uhlí odepsal
Už před letošní valnou hromadou společnosti ČEZ se začaly objevovat zprávy, ze kterých se dalo usuzovat, že skupina přehodnocuje svůj postoj k dlouhodobé těžbě na velkolomu Bílina a že Severočeské doly už neusilují o rozšíření a prodloužení zdejší těžby za horizont roku 2033. Vyplynulo to například i z vyjádření, které letos v dubnu zaslaly Českému báňskému úřadu (ČBÚ) a daly na vědomí Ministerstvu životního prostředí a ministrovi Petru Hladíkovi. Ve vyjádření, jehož kopii organizace Greenpeace získala z příslušného spisu na ČBÚ, firma píše, že nemá žádné námitky proti tomu, aby ministr životního prostředí Petr Hladík výslovně omezil platnost závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí o posouzení vlivu těžby na životní prostředí právě na konec roku 2033.
Českými médii kromě toho dokonce v květnu prošla zpráva, že ačkoli státní plán předpokládá ukončení těžby uhlí nejpozději v roce 2033, ČEZ plánuje ukončení využívání uhlí do roku 2030. A v neposlední řadě v prezentaci pro investory na webových stránkách skupiny ČEZ se uvádí: „Aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu všech uhelných zdrojů již v roce 2030.“ V takovém případě by těžba na dole Bílina neskončila do roku 2033, ale již o tři roky dříve.
Na letošní valné hromadě jsme proto chtěli slyšet, jak to tedy s koncem uhlí na velkolomu Bílina je. Právě valná hromada byla skvělou příležitostí, kdy vedení firmy mohlo veřejně oznámit, zda na Bílině hodlá těžit do roku 2033, nebo zda těžba skončí již před rokem 2030. Na naši otázku, k jakému roku společnost ČEZ plánuje těžbu na velkolomu Bílina ukončit, nám vedení společnosti odpovědělo: „Těžba dolu Bílina je těsně svázána s provozem uhelných tepláren a zároveň elektrárny Ledvice. S tím, že teplárny využívají uhlí z dolu Bílina na výrobu tepla pro domácnosti. Ukončení těžby je tedy úzce navázáno na úspěšnou realizaci transformace teplárenství v České republice, která se předpokládá kolem roku 2030.“
Na následující dotaz, proč už nyní ČEZ otevřeně neřekne a veřejně neoznámí, že těžbu na velkolomu Bílina plánuje ukončit nejpozději do roku 2030, když ve své prezentaci pro investory uvádí, že aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu všech uhelných zdrojů již v roce 2030, pak představitelé ČEZ dodali: „Uhelná energetika splnila svůj úkol a nyní uvolňuje prostor čisté moderní energetice. Tržní situace vede k tomu, že během několika let budou uhelné zdroje odstaveny. Některé z nich jistě již před rokem 2030. Nicméně je velice těžké v současné situaci, v těch nejistotách dávat jednoduché sliby konkrétního roku odstavení jednotlivých elektráren. Elektrárnu Dětmarovice jsme chtěli odstavit již letos, nicméně s tím že před dvěma lety, kdy po vpádu ruských vojsk na Ukrajině vypukla energetická krize, nastala situace, kdy velká nejistota, nedostatek výkonu a výroby energie nás vedly k tomu, abychom to tak neudělali. A i teď nás to vede k obezřetnosti, proto pracujeme kriticky s tím odhadem, že to bude kolem roku 2030.“
Hluk a prach trápí místní lidi
To, co u velkolomu Bílina zůstává stále nedořešeno, je znečištění hlukem a prachem, se kterým je těžba rovněž spojená. Před valnou hromadou ČEZ na to upozornil i Rudolf Drien, obyvatel Mariánských Radčic, které se nacházejí v blízkosti dolu: „Už teď nás hluk z velkolomu Bílina obtěžuje a snižuje kvalitu našeho života. Hlavně v noci v letních měsících je to nepříjemné. Velkým problémem je i prach, který obtěžuje stejně jako hluk. Nestačí mi, že stále častěji se mluví o tom, že těžba na Bílině skončí z ekonomických důvodů už před rokem 2030. Dokud se k tomu Severočeské doly a společnost ČEZ jasně nezavážou, neuvěřím tomu. Dřív nám politici tvrdili, že těžba na Bílině se zastaví kvůli územním limitům, pak je ale Sobotkova vláda prolomila a Severočeské doly si zažádaly o povolení těžit uhlí minimálně do roku 2035. Chtěl bych společnost ČEZ vyzvat k tomu, aby se jednoznačně vyjádřila, že po roce 2030 se uhlí na Bílině těžit nebude. A zároveň, aby již teď řešila problém nadměrného hluku, především během letních nocí,“ zdůraznil Rudolf Drien.
Odpověď, která na valné hromadě zazněla na naši otázku, jakým způsobem Severočeské doly plánují řešit překračování hygienických hlukových limitů, ke kterému už teď dochází podle vlastních měření společnosti, byla bohužel nedostatečná a vyhýbavá. „Těžba na lomu Bílina probíhá v souladu s vydaným povolením k hornické činnosti a při respektování všech omezení a podmínek, které byly vtěleny do platného plánu otvírky a přípravy Bíliny. Společnost v rámci uložených opatření i nad jejich rámec realizuje velké množství investičních i provozních opatření cílených na snížení zátěže hlukem,“ uvedly mimo jiné Severočeské doly.
Naše další otázka na valné hromadě se týkala toho, jakým způsobem se Severočeské doly plánují postavit k rekultivaci území po těžbě na Bílině vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností skončí už před rokem 2030 a jak do rekultivačních plánů zapojí místní obyvatele, zdejší samosprávu a neziskový sektor. Zástupci Severočeských dolů na ni odpověděli: „Společnost má zpracovaný plán sanace a rekultivace, který je schválen orgány báňské správy. Společnost v souladu s těmi plány provádí rekultivace pozemků uvolňovaných báňským provozem již nyní, není pro nás tedy žádným překvapením, že některé plochy vstoupí do rekultivace. Jen za loňský rok 2023 jsme ukončili rekultivaci na 92 hektarech na dole Bílina.“
Dále uvedli: „V reakci na zkrácení životnosti našich těžebních lokalit bude logicky vytvořen nový plán sanace a rekultivace s aktualizovaným harmonogramem. Právě v oblasti rekultivací mají velké slovo místní samosprávy, občané žijící v našem regionu, a to při veřejném projednání EIA i při veřejném projednávání v rámci dalších řízení k vydání povolení k hornické činnosti. Za Severočeské doly jsme pyšni na to, že vytváříme kvalitní krajinu s funkčními ekosystémy a reflektujeme požadavky a zájmy obcí v našem okolí, kterým každoročně prezentujeme průběh rekultivací a plány našeho postupu. Stejně tak bude s obcemi konzultována i příprava nových plánů sanace a rekultivace.“
Prodloužení emisních limitů a vytloukání klínu klínem
Další důležitá informace, která od vedení skupiny ČEZ na valné hromadě padla, byla, že firma chce usilovat o prodloužení výjimek z emisních limitů pro škodlivé látky u některých elektráren, které tyto limity ještě neplní. Společnost uvedla, že bude chtít prodloužit emisní výjimku u elektrárny Mělník do doby, než bude v lokalitě postaven nový plynový zdroj. U nejnovějšího elektrárenského bloku B6 v elektrárně Ledvice pak firma vzdala plán na instalaci látkového filtru a testuje jiné možnosti, jak srazit emise rtuti pod emisní limit. Pokud se jí to nepodaří, bude žádat o prodloužení výjimky u této elektrárny tzv. „na dožití“, tedy do ukončení provozu. To by ovšem znamelalo, že nejnovější uhelný elektrárenský blok v zemi, který odebírá velkou část uhlí z dolu Bílina, by zavřel nejpozději do roku 2029, protože výjimky lze získat jen na 8 let od jejich zavedení v roce 2021.
Rychlý konec uhlí je skvělá zpráva nejen pro ekologické aktivisty a místní obyvatele, kteří o ukončení těžby uhlí na velkolomu Bílina dlouhodobé usilovali, ale také pro celé Česko, které se konečně posune z doby uhelné. To, že se společnost ČEZ konečně vyjádřila, že těžba na dole Bílina skončí kolem roku 2030 a nikoli někdy mnohem později po roce 2035, lze považovat velké vítězství. S čím naopak nelze být spokojen a co zbývá dořešit, je hluková zátěž, která vadí místním obyvatelům. Horší zprávou je pak také to, že zástupci společnosti na valné hromadě prohlásili, že v krátkodobém horizontu chtějí uhlí kromě obnovitelných zdrojů energie nahradit hlavně fosilním plynem, tedy jedno fosilní palivo druhým. To je něco, na co bude třeba se do budoucna zaměřit.
Jaroslav Bican je vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR
