Článek
Vláda ČR včera večer po téměř dvou letech příprav konečně schválila aktualizovaný Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), ktorý stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050 k dosažení společných evropských klimatických cílů. Dokument je ale méně ambiciózní než návrh z července a obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 i 2050. Další dva strategické dokumenty Politika ochrany klimatu (POK) a Státní energetická koncepce, které byly společně s NKEP aktualizovány, padly definitivně pod stůl primárně kvůli nadcházejícím volbám v roce 2025.
Původní cíl z července pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 byl 59 % (oproti roku 1990), dnes v plánu vidíme jen vágní odkaz na celoevropské cíle z balíčku Fit For 55 bez zmínky konkrétního emisního cíle pro ČR. Cíl pro rok 2050 také postrádá konkrétnost – místo původního plánu dosáhnout klimatické neutrality se pouze hovoří o „směrování ke klimatické neutralitě“. Pozitivní je zachování odklonu od spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033.
Vládou schválený plán také nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů energie v Česku. Cíl pro jejich podíl do roku 2030 zůstává na 30,1 %, ačkoliv ekologické organizace i Evropská komise doporučily minimálně 33 %. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů podporovala i veřejnost v konzultaci. Nižší cíl znamená pomalejší snížení emisí a ztrátu přínosů pro Česko ve výši až 439 miliard korun do roku 2030. ČR je na posledním místě mezi zeměmi Evropské unie ve využívání domácích čistých obnovitelných zdrojů energie, proto i nižší cíl do roku 2030 představuje dvojnásobné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny proti dnešku. Stát proto musí vytvořil podmínky pro jejich rozvoj včetně zrychlení povolovacích procesů, vytyčení akceleračních zón, navýšení kapacity pro připojování zdrojů a akumulaci. Naopak u jaderných reaktorů vláda podceňuje náklady na výstavbu a přeceňuje rychlost jejich dokončení.
Oproti původní verzi z července z textu zmizely také zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. EU ETS 2), které Česko na evropské úrovni dohodlo během svého předsednictví v Radě EU v roce 2022. To je výsledkem účelové dezinterpretace ohledně ETS 2, která proběhla v médiích pár dní před jednáním vlády, kdy mělo být jejich schválení na programu a vedlo k odložení jejich schválení a snížení klimatických cílů. Česká vláda měla aktualizovaný NKEP zaslat Evropské komisi již v červnu, ta proto s Českem a dalšími 13 zeměmi, již dokumenty neodevzdaly, zahájila v listopadu oficiální řízení pro porušení unijního práva, tzv. infringement.
České plány na ochranu klimatu na hraně zákonnosti?
Vláda sice aktualizovala NECP, ale usnesením upustila od aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK), ačkoli jejich aktualizaci slíbila v programovém prohlášení do konce roku 2023. To narušilo původní plán sjednotit všechny tři dokumenty na úrovni cílů. Politika ochrany klimatu měla navíc zahrnovat také opatření nad rámec energetiky jako je například ochrana biodiverzity, českých lesů a přírody, které teď zůstávají bez aktualizace. Na konci listopadu Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby, ve které žalobci žádali od státu větší ochranu klimatu a lidských práv, uvedl ale, že české klimatické plány jsou na hraně zákonnosti. Argumentace soudu i ministerstev proti žalobě byla založená na tom, že se připravuje nová Politika ochrany klimatu. Cíle v dokumentu se ale postupně snižovali a dnes je už jasné, že se aktualizovaný dokument nepřijme a v platnosti zůstane nedostatečný plán z roku 2017. Znamená to tedy, že jsou už dnes české klimatické plány za hranou zákonnosti?
Zelený kruh – asociace ekologických organizací, jejichž členem je i Greenpeace se podílel na připomínkování vládních strategií. Díky expertům a expertkám ekologických organizací se podařilo schválený plán zlepšit například v oblasti rozvoje čistých obnovitelných zdrojů či řešení energetické chudoby a prosadit konkrétnější formulace opatření. Od začátku upozorňovali také na nedostatky a chyby úřadů. Nyní bude zásadní sledovat, jakým způsobem a opatřeními bude vláda dané cíle naplňovat.
Miriam Macurová je vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
