Článek
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a propuknutí energetické krize se opakovaně mluvilo o tom, že je potřeba šetřit energiemi. Mnozí z nás stáhli topení o stupeň nebo i o víc, abychom nepálili tolik krvavého zemního plynu z Ruska, nebo abychom ušetřili - vždyť ceny plynu a posléze i elektřiny, dřeva a uhlí vylétly do nebes. Jenže se brzy ukázalo - a my jsme na to s kolegy opakovaně upozorňovali, že u vytápění v bytových domech se šetření na energiích nepromítne do reálné úspory za placení účtů.
Dosavadní systém vyúčtování nákladů za vytápění v bytových domech nedostatečně motivuje k šetření a lidé, kteří šetří, nespravedlivě doplácejí na plýtvavé sousedy, kteří topí na trenýrkovou teplotu. Ve veřejné debatě a v médiích se tak začaly objevovat příběhy konkrétních lidí, kteří kvůli solidaritě s Ukrajinou či brutálnímu zdražení plynu a elektřiny stáhli topení, a pak zjistili, že se to do jejich letošního vyúčtování finančně nijak zvlášť nepromítlo. Pokud je totiž spotřeba domácnosti nižší než 80 % průměrné spotřeby domu, účtuje se 80 %. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj převzatých od ARNT takto doplácely na sousedy čtyři z deseti domácností.
To se ale brzy změní!
I díky naší práci se situací začalo zabývat ministerstvo pro místní rozvoj, které má vyhlášku o rozúčtování nákladů za teplo a společnou přípravu teplé vody v gesci. Greenpeace se účastnilo jednání expertů, na kterých byla podoba nové úpravy připomínkována. Nové znění již je schváleno a od 1. ledna se tak bude vytápění bytových domů účtovat lépe a spravedlivěji a nový systém bude více motivovat k šetření na úkor dosavadního kolektivního plýtvání.
Je to změna k lepšímu a velmi potřebná. Pokud vytápíte starou nezateplenou budovu na 23 stupňů Celsia, spotřebujete téměř o polovinu (konkrétně o 45 %) více paliva, než když necháte termostat na 19 stupních. Před energetickou krizí v roce 2019 podle dat STEM přitom celých 37 % domácností v bytových domech vytápělo na 23 a více stupňů.
Jedinou vadou na kráse tak je, že o změně ve vyúčtování za teplo o ohřev vody v bytových domech téměř nikdo neví, protože se ministertvo zapomnělo pochlubit a lidem hotovou vyhlášku nepředstavilo.
Co přesně se změní?
Spodní limit korekce rozúčtování nákladů se sníží o deset procentních bodů na 70 % průměrné spotřeby domu, takže šetřiví nájemníci nebudou tolik doplácet na ostatní. Nově také hraje roli, v jakém stavu je bytový dům a jakou má energetickou náročnost. Pro budovy v třídě A, B a C, což jsou novostavby či zrekonstruované a zateplené staré domy, platí, že 60 procent nákladů tvoří základní složka a 40 procent složka spotřební. U plýtvavých budov třídy F a G je poměr opačný.
Co to bude znamenat v praxi?
Dejme tomu, že pan Šetřil vytápí svůj byt o výměře 59 metrů čtverečních na 20 °C a má skutečnou spotřebu dodaného tepla 9 kWh/m2/rok. Jeho sousedé ve stejně velkých bytech vytápějí na 22 °C a mají skutečnou spotřebu dodaného tepla 84 kWh/m2/rok (nejde o chybu - ten obří rozdíl je mimo jiné ovlivněn prostupem tepla mezi sousedními byty uvnitř domu). Podle dosavadních pravidel rozúčtování platil pan Šetřil 7.805 Kč/rok/byt a ostatní obyvatelé domu 9.791 Kč/rok/byt. Nově ale pan Šetřil zaplatí 6.829 Kč/rok/byt - tedy o 12,5 % méně než dosud. Ostatní obyvatelé domu pak zaplatí 9.820 Kč/rok/byt (tedy o 0,2 % více než dosud).
Ekonomickou motivaci stáhnout termostat na rozumnou teplotu tak nová úprava zvýší - a přitom neumožní „černé pasažérství“, kdy by někteří lidé vypnuli topení úplně a nechali svůj byt zdarma vytápět teplem od sousedů.
Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí Greenpeace.
