Článek
Podle směrnice Evropské unie (provedena zákonem č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, zákon o elektronických komunikacích) musí webový server poskytnout uživateli informaci o používání cookies a získat jeho souhlas ještě před tím, než se cookie uloží do uživatelova počítače. Výsledek je ten, že od podzimu roku 2015 většina webů začala zobrazovat informační pruh o cookies (cookie lišta), který lze odstranit potvrzením souhlasu tlačítkem na něm umístěným (i tato funkce obvykle používá cookie, takže informační banner se potom již uživateli nezobrazuje). Legislativa se týká nejen cookies, ale i dalších technických řešení majících stejný účel, např. web storage.
Klasický zdroj sice zní trochu jako suchá právní úředničina, ale jako Sušenkový zákon ho beru s úsměvem. Aspoň vidíš, odkud vítr fouká a že ty otravné cookie lišty na každém rohu mají pevný legislativní základ. Ono pokud se podíváme na historii objektivně a do hloubky tak nic nového pod sluncem se nestalo, jenom se debilita stala globální normou. Když se nad tím zamyslíš, historie lidstva je v podstatě nekonečný archiv lidských zkratů, omylů a masových trendů. Rozdíl je dneska opravdu jen v tom, že zatímco dřív byla hloupost nebo absurdita lokální záležitost (třeba soused v 15. století uvěřil, že krávu uhranula babka z vedlejší vesnice), dneska má každá blbost optický kabel a 5G připojení. Jak funguje „globální normalizace debility“: Ekonomika pozornosti:
Algoritmy sociálních sítí nehodnotí obsah podle pravdivosti nebo hloubky, ale podle toho, kolik emocí vyvolá. A vztek, pohoršení nebo prostá hloupost se šíří násobně rychleji než moudrost. Dřív lidi žili v komunitách, kde je sem tam někdo zchladil, když plácal nesmysly. Dneska si každý najde na jedno kliknutí armádu lidí, kteří jeho názor (jakkoliv absurdní) posvětí. Technologie nám daly přístup k veškerému vědění lidstva, ale taky k nekonečnému proudu šumu. Výsledek? Často víme víc o detailech ze života celebrit než o fungování vlastního světa. I celá ta absurdita okolo cookie lišt, kdy musíš na každém webu odklikávat souhlas s tím, že se na tebe někdo dívá, je vlastně dokonalým symbolem moderní doby.
Papírově to má chránit lidi, v praxi to všem jen leze na nervy, ale nikdo s tím nic nedělá, protože to předepisuje „systém“. Dávám lidské civilizaci maximálně 300 let lidi ještě rádi budou stát frontu na výprodeje v krematoriu kdy bude pohřeb za výprodejní ceny. Vše je vždy něco jako první sex v životě, veliké očekávání a potom stereotyp. Civilizace mi připadá jako starý dům, kde něco obtížně a draho opravíme a brzo se musí opravovat něco jiného, něco jako aktualizace u OS. Občas ten dům spadne a místo opravování začínáme od základů.
Něco se mění a jiné se nemění, můžeme ty změny nebo trvalost zaznamenat; slovně, obrazově, zvukově, matematicky, statisticky atd. můžeme je i prožít ale jsme jenom dočasnými pozorovateli tohoto nekonečného experimentu který zde provádí čas a prostor. Mnoho tisíciletí je zde obchod s iluzemi vznikají tak obrovské továrny na iluze jako je; náboženství, politika, ekonomika, reklama, školství, drogy atd. Lidstvo strávilo tisíciletí budováním těchto rafinovaných fasád, protože přímá, syrová realita by byla bez těch ochranných bublin asi příliš těžko k snášení. Jak jsi trefně řekl před chvílí jsme jen dočasní pozorovatelé, kteří se v těchto obřích továrnách na iluze na chvíli zastavili, než se to celé zase rozpadne.
