Článek
Když tento ochranný mechanismus selže, máme tendenci propadat panice. V diskusích na sociálních sítích se okamžitě začnou objevovat apokalyptické komentáře ptající se, zda prožíváme nějakou novou, děsivou epidemii.
Kriminalistická data a statistiky za posledních 50 let mluví jasně: Ne, žádná epidemie se nekoná. Vraždy dětí vlastními matkami jsou v České republice extrémně vzácné, anomální jevy. Zdání, že k nim dochází často, vytváří pouze obrovská mediální pozornost a rozmach True Crime podcastů.
Přesto česká historie pamatuje několik mrazivých případů, které se nesmazatelně zapsaly do análů tuzemské kriminalistiky. Co se muselo odehrát v mysli žen, které překročily to nejtemnější tabu?
Široký Důl (2011): Čtyřnásobná tragédie, která změnila pohled na výjimečné tresty
Dodnes jde o jeden z nejbrutálnějších a nejsmutnějších případů v novodobé historii České republiky. V září 2011 se v malé obci Široký Důl na Svitavsku odehrálo lidské neštěstí, které kriminalisté popisovali se slzami v očích. Šestatřicetiletá Romana Z. zde v rodinném domku zavraždila své čtyři děti – nejmladšímu chlapečkovi byly teprve dva měsíce, nejstarší dceři osm let.
Kombinace udušení a řezných ran nenechala dětem žádnou šanci. Žena se následně pokusila o demonstrativní sebevraždu oběšením a pořezáním, ale přivolaná policie ji na místě zachránila. U soudu se hájila naprostou ztrátou paměti a tvrdila, že si z inkriminovaného dne nic nepamatuje. Soudní znalci však dospěli k závěru, že v době činu netrpěla žádnou duševní poruchou, která by jí znemožňovala rozpoznat nebezpečnost jejího jednání. Výsledkem byl výjimečný trest doživotí, který si odpykává v ženské věznici v Opavě.
Dolní Dunajovice (2012–2014): Když zvítězí chladný egoismus
Zatímco většina podobných tragédií je důsledkem momentálního zkratu nebo duševní nemoci, případ z jižní Moravy šokoval svou chladnou systematičností. Mladá žena v průběhu tří let postupně porodila a hned po porodu usmrtila celkem tři své novorozené děti.
Těla miminek schovávala v prostorách rodinného domu a na zahradě v Dolních Dunajovicích. Celý případ vyšel najevo až v roce 2014, kdy žena po třetím utajeném porodu skončila s masivním krvácením v nemocnici, kde lékaři okamžitě pojali podezření a zalarmovali policii. Motivem nebyla finanční tísň ani psychóza, ale podle psychiatrů čistý egoismus. Žena se obávala, že by kvůli dalším dětem ztratila partnera, zázemí a pohodlný životní styl. Soud ji potrestal 22 lety vězení.
Neviditelný nepřítel: Když zabíjí duševní nemoc
Zcela jinou kategorii tvoří případy, kdy matky jednají pod vlivem rozvinuté psychózy či schizofrenie. V těchto momentech žena nevnímá realitu takovou, jaká je – často je přesvědčená, že své dítě „zachraňuje“ před domnělým zlem, démony nebo krutým světem.
- Břevnov (2019): Sedmatřicetiletá matka zaútočila nožem na svého devítiletého syna a způsobila mu smrtelná zranění. Vyšetřování ukázalo, že žena trpěla těžkou psychickou poruchou a před činem svévolně vysadila léky. V době útoku byla zcela nepříčetná, nedokázala své jednání ovládat. Soud ji proto nemohl poslat do vězení, ale nařídil jí ústavní psychiatrickou léčbu.
- Česká Lípa (2013): Podobný tragický scénář se odehrál v České Lípě, kde matka brutálně usmrtila svou čtyřletou dcerku. Znalci u ní diagnostikovali těžkou formu schizofrenie. Žena byla uznána za trestně neodpovědnou a byla umístěna do zabezpečovací detence.
Pohled do minulosti: Utajené tragédie socialismu
Pokud se podíváme na uplynulých 50 let, musíme nahlédnout i do doby před rokem 1989. Tehdejší komunistický režim si zakládal na budování obrazu „dokonalé socialistické rodiny“. O vraždách dětí se v novinách prakticky nepsalo, aby se nešířila panika.
Kriminalistické archivy ze 70. a 80. let však dokazují, že k těmto tragédiím docházelo v podobné míře jako dnes. Většinou šlo o nechtěná těhotenství svobodných matek na venkově (infanticida) nebo o tehdy medicínsky málo popsanou laktační psychózu. Pokud se prokázalo, že matka jednala v poporodním šílenství, trestní sazby se pohybovaly kolem 15 let a ženy končily v tehdejších psychiatrických léčebnách. Trest smrti, který v té době v Československu existoval, se ženám za tyto specifické činy neuděloval.
Vražda vlastního dítěte zůstává tím nejtemnějším stínem lidské mysli, ale statistiky nás mohou uklidnit: mateřský pud v 99,99 % případů vítězí.
Použité a ověřené zdroje:
- Rozhovory a odborné analýzy o infanticidě: Dlouhodobé policejní a psychologické statistiky popisuje doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. v rozhovorech pro portál Šance dětem a iDNES, kde rozebírá typologii pachatelek a statistickou vyrovnanost násilí mezi rodiči.
- Případ Široký Důl (2011): Doživotní trest pro Romanu Z. potvrdil a detaily o motivu (tzv. rozšířená sebevražda) zveřejnil zpravodajský portál Novinky.cz a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové archivuje iROZHLAS.
- Případ Dolní Dunajovice (2012–2014): Rozsudek brněnského krajského soudu, který poslal matku tří novorozenců za mříže (původně na 24 let, později upraveno), podrobně mapoval Brněnský deník a reportáž ČT24.
