Článek
Jsme rodiče, kteří nejsou citově závislí na svých dětech. Naopak. Jsme velice štědří a milerádi dopřejeme druhým to štěstí strávit pár (nebo i víc než pár) nezapomenutelných chvil s našimi potomky. Kdykoliv babičky a dědečci podají prst, sežereme jim celou ruku, nabalíme děti a bez slz lítosti a minuty ticha zamáváme odjíždějícímu vozu. Tak to aspoň bylo ve všech předchozích, nejdéle 4 noci trvajících případech.
Děti jedou na prázdniny, rodiče mají pré
Letos byli prarodiče natolik odvážní, že objednali chatu a vzali s sebou naše 3 děti ve věku 6, 4 a 3 roky. Na týden. Ano, na TÝDEN! Těm z vás, kteří právě dostali zástavu srdce nebo zezelenali závistí, je mi od srdce líto. Já vím. Máme velké štěstí. Přeji všem tento luxus.
A tak jsme to po jejich odjezdu rozjeli. Kino, paddleboard, Malá Fatra, spaní v autě, noční procházky městem…a pak? Pak už nám pomalu ale jistě začalo chybět neustálé štěbetání, otázky, noční návštěvy, „mami“ a „tati“ (nevěřila jsem, že to člověku může chybět) a snad i dětské vrtochy, které mě běžně pěkně štvou.
Stýská se mi? Není možné!
Zkrátka otevřely se mi absolutně netušené obzory mé tvrďácké, často až krkavčí mateřské duše. Začalo se mi stýskat. Po vlastních dětech. Které mě minulý týden přiváděly do nepěkných stavů a kterým jsem skutečně od srdce přála krásně strávené chvíle s babičkou a dědou daleko ode mě.
Není to teda lítost, že bych nemohla dospat, až si pro ně pojedeme, v pohodě, neposílejte mi kapesníky, já se s tím poperu, ale slova „naše děti jsou ale miláčci“ u nás zaznívají posledních pár dní častěji než kdy předtím. Zkrátka netušíš, cos měl, dokud ti to neodjelo na prázdniny. Člověku by se po jeho blízkých a milovaných prostě občas mělo stýskat. A je to dobře. My si užili super čas ve dvou, který teda po pár dnech začal být na naše klasické turbo tempo, poněkud klidový. Děti si užily čas s prarodiči a společné shledání bude jistě hollywoodové. Nebo taky ne. Protože znáte to. Když se děti vrací od babičky, jsou to jiné děti. Ale i tak se těším. Moc. Mám mateřský rezervoár sil naplněný a s úsměvem na rtu i v duši zvládneme další prázdninový týden.
A co vy? Stýská se vám, když jsou děti pryč, nebo jste ledově chladní? 😁
