Článek
V noci, před pátou ranní z pátku na sobotu, protlačili vládní poslanci z ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo prvním čtením ve Sněmovně. Reálně to znamená, že náhubek pro veřejnoprávní média už je ve výrobě. Vládní tábor má ve Sněmovně většinu 108 hlasů a tak zřejmě návrh projde i dalším čtením a ani prezidentské veto ho nezastaví. Začala destrukce jednoho pilíře demokracie.
Překotné dění, které rozhýbalo občanskou společnost, začalo v pátek ráno, když návrh na zrušení poplatků nečekaně zařadil na program sněmovní schůze poslanec SPD Radim Fiala. Zaskočilo to nejen opoziční poslance, ale i řadu koaličních. O ďábelském plánu zřejmě věděly jen špičky tří koaličních stran a pár zasvěcených.
Hlasování ve 4:37
O tom, jak zásadní krok vládní většiny je, svědčí fakt, že na Malostranském náměstí u Poslanecké sněmovny se v pátek odpoledne okamžitě spontánně sešly stovky lidí. Demonstranti protestovali, pískali, křičeli, snažili se dokonce dostat do útrob Sněmovny. A i přes zimu tam vydrželi až do brzkého rána. Nicméně to vládní koalici nezastavilo. Předseda Sněmovny Tomio Okamura zařadil hlasování o poplatcích jako pevný bod na 4: 37 ráno. A pod rouškou tmy, únavy a protestů uvnitř i vně Sněmovny návrh nakonec docela hladce prošel.
Argumenty vlády a jejích voličů, že pro Českou televizi a rozhlas se nic nezmění, jsou liché. Vláda jim jednak rozpočet zkrouhne, takže ČT přijde o miliardu a rozhlas o 400 milionů. Česká televize bude nově hospodařit s 5,74 miliardami korun a Český rozhlas s 2,065 miliardami. Fakticky to znamená, že se obě instituce vrátí na úroveň roku 2008.
Ale důležitější je, že se - pokud návrh projde i druhým a třetím čtením a všemi následujícími procesy - televize a rozhlas dostanou pod politickou moc. Vláda může říkat, že ne. Že se nic nemění. Že jen peníze půjdou z rozpočtu a ne z kapes lidí. Ale není to pravda. Jakmile budou finance závislé na vládní garnituře, ať bude jakákoliv, bude to mít zásadní vliv na chod médií. Už jen autocenzura, která zákonitě dřív nebo později přijde, je promění. A snížení rozpočtu také - televize už avizovala, že bude propouštět a rušit pořady.
Vrátit změnu zpět bude téměř nemožné
Důležité je i to, že jakmile se jednou koncesionářské poplatky zruší a stovky tisíc lidí si odvyknou platit je, bude téměř nemožné vrátit tento systém zpět. Žádná vláda už zřejmě nebude mít koule na to, aby lidem zase poplatky zavedla. Byl by to extrémně nepopulární krok.
Zastánci změny, zejména z řad fanoušků vládního tábora, hýkají na sociálních sítích radostí. Jenže si asi neuvědomují, že televizi a rozhlas si stejně platit budeme. Jen ne přímo, ale z našich daní. Těch zhruba sedm miliard se nevezme jen tak někde, ale reálně je zaplatíme my, daňoví poplatníci.
Zastánci změny také argumentují tím, že doba se změnila a část společnosti nechce platit za televizi, na kterou nekouká. Jenže to bychom tuhle debatu mohli převést na cokoliv, co se platí ze státního rozpočtu. Já bych třeba ráda neplatila plat poslancům SPD a Motoristům. A mám pádné argumenty: Šéf SPD Tomio Okamura se po dvanácti letech čekání v opozici konečně dostal k možnosti vládnout. Ale vyměnil ji za teplé místečko v čele Sněmovny s královským platem, autem s řidičem a prestiží. Motoristé zase schválením rozpočtu se schodkem skoro 400 miliard totálně popřeli celý svůj program, pravicovou podstatu a přesvědčení.
Nechci je platit. Ale musím. To je cena za demokracii.
Opoziční poslanci a demonstranti se sice hodně snažili, ale nenadělali nic. A reálně ani nenadělají. Bývalá vláda jednala v rukavičkách. Dodržovala sněmovní zvyklosti, nechala tehdejší opoziční poslance hodiny a hodiny mluvit a obstruovat.
Babišova vláda rukavičky shodila a začala krvavou bitvu. Ta bohužel skončí špatně nejen pro jeden z pilířů demokracie, tedy veřejnoprávní média.
Zrušíme kulturu?
A mimochodem, co se stane, až dav řekne, že nechce platit třeba kulturu? Zrušíme ji? Stejně jako ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) zrušil letos dotace pro neziskovku Korzo Národní? Ta každoročně organizuje oslavy 17. listopadu na Národní třídě. Klempíř argumentoval, že jeho tehdejší kapela J.A.R. hrála bez dotací. Ano, bez dotací v Lucerně sice hrála, ale vstupenka stála tuším kolem tisícovky.
Občanská společnost je někdy neuvěřitelná. Místo milionu dotací od ministerstva kultury už lidé na Korzo Národní vybrali násobně víc. Natruc Klempířovi, kterého pravděpodobně 17. listopadu čeká na Národní zasloužený pískot a nepříjemné, horké chvilky.
Vybrat šest milionů na Korzo by nám šlo.
Jenže sedm miliard pro Českou televizi a Český rozhlas už občanská společnost nezachrání.
