Článek
Ač celý život kromě jednoleté a dvouleté mateřské dovolené jsem byla zaměstnaná i na 2 pracovní úvazky (v místě scházeli kvalifikovaní pracovníci), denně vařím. Kdysi jsem zkusila staršímu synovi zaplatit školní obědy na gymnáziu, ale byla mi nápadná vyjídaná lednička. Šla jsem se potají do jídelny podívat. Skutečně většina těch starších „mládežníků“ odevzdala lístek, přijala talíř s obědem a mnozí kráčeli rovnou cestou k okénku, kde se odevzdávaly talíře po jídle. Můj synáček dtto! Po rázné promluvě jsem prostě připravila dvojitou svačinu a teplý oběd měl doma.
Rozhodně nechci mentorovat ani nabádat, ale opravdu by nestačily 2 pracovnice, které by vydávaly obědy v podobě sandwichů, pizzy či mnou dost opovrhovaných hamburgerů v sáčcích? Samozřejmě např. s jablkem, mandarinkou…
Že je to krok zpět? A co mimo jmenovaných států třeba USA? Vím od přátel, že restaurační strava s plným komfortem polévky, hlavního jídla a dezertu tam prostě na běžných školách neexistuje. A určitě i ze zdravotního hlediska se tělu teplé jídlo dostane, byť trochu později.
Jestliže není, kde brát, je na místě racionální myšlení. Zhoršit výuku nedělením např. při výuky jazyků, tou správnou cestou určitě není.
