Článek
Jak pravdivé! Už před 43 lety jsme se rozhodli mírnými osobními ústupky vychovat z nevidomého syna „normálního“ člověka. Cesta nebyla poseta růžemi, ale přes absolutní odpor a nedůvěru odborníků (neexistoval precedens) se našli fantastičtí lidé, kteří jemu i nám prostě věřili. Oční mateřská škola v Hradci Králové pro děti sice vidící, ale s různými očními vadami ho naprosto začlenila do kolektivu, paní učitelka Nosková ho v 6 letech učila psát na psacím stroji podle učebnic pro ekonomické školy, už 1. třídu absolvoval běžně, jen s 2 hodinami týdně výuky doma. Další „dobrou vílou“ byla paní učitelka Olga Kabelová v Pardubicích také při 2 hodinách týdně pouze na 1. stupni. Jinak dík patří dnes bohužel již zemřelému panu řediteli Mgr. Cabicarovi že ZŠ Bratranců Veverkových z Pardubic a všem učitelům. Pak následovala SŠ sociálně právní v Hradci Králové (státní!), po úspěšné maturitě pak magisterské studium na Univerzitě Palackého a další magisterské studium na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Prospěch? - výborný, Braillovo písmo? - snad ho ještě umí, protože se učil a studoval VÝHRADNĚ v latince, asistent? - nikdy!
Uplatnění v profesi? Nikdy nebyl bez zaměstnání a díky neuvěřitelné důvěře ředitele VČD Pardubice pana Mgr. Petra Dohnala pracuje v milovaném divadle na obchodním oddělení a asi dobře. Práce ho úplně pohltila, i když má další neživou lásku, hru na flašinet.
A ty živé? Zdravá úžasná manželka Lenka, téměř 13letá Lucie a téměř 9letý syn Antonín.
Nevěříte? Je vás spousta. Dívejte se na televizní stanici NOE 30.3.2025 v 11.00, nebo 5.4. v 11.15, či 7.a 8. 4. ve 22.45.
Jedna hrdá máma (mj. syn má i úspěšného bratra!).
