Článek
S návrhem textu mi pomohla umělá inteligence. Postupy a konečné znění jsou moje.
Psaní slohů a referátů je podle výzkumu Masarykovy univerzity nejčastější způsob, jakým české děti a dospívající využívají umělou inteligenci (42 %). Kdo učí, to většinou nepotřebuje číst ve výzkumu. Pozná to podle práce, která je najednou až moc hladká, a podle dítěte, které ji pak neumí převyprávět.
Dokázat se to dá málokdy. Nabízí se tedy jiná otázka: jaký úkol za dítě žádný chatbot neudělá?
Co za dítě nikdo neudělá
Video na jedno kliknutí dnes umělá inteligence vyrobí. Doma by si s ním dítě poradilo snadno, takže animace zadaná jako domácí úkol nic neřeší. Ve třídě je to jinak. Chatbot nepohne postavičkou o milimetr, nevyfotí ji a nepohne jí znovu. Dítě to musí udělat samo a učitel u toho stojí.
Navíc v aplikaci zůstane každý snímek. Je vidět, kde se skupina spletla, kde začala znovu a co vymyslela cestou.
Pět minut na tabuli: kdy se z obrázků stane pohyb
Než děti vezmou do ruky plastelínu, ať samy zjistí, jak pohyb vzniká. Vyzkoušet si to můžete hned tady. Na interaktivní tabuli ve třídě si otevřete adresu streamkids.cz/pohyb-na-tabuli. Ukázku jsem vytvořila já, je zdarma, bez přihlašování a nic se v ní neukládá.
Nechte děti chodit k tabuli a měnit rychlost. Mezitím se ptejte:
- Hýbe se na tabuli opravdu něco? (Ne. Střídají se dva obyčejné obrázky. Pohyb poskládá až mozek.)
- Při jaké rychlosti jsme poprvé uviděli pohyb? A kdy už jsme viděli oba puntíky najednou?
- Kolik obrázků za vteřinu potřebuje animace? (Animátorům stačí 8 až 12, film jich má 24.)
Deset minut: pohyb ze dvou obrázků
Teď totéž rukama. Stačí papír a tužka.
- Proužek papíru přeložte napůl, ohyb nechte vlevo.
- Na spodní list nakreslete míček.
- Na horní list ho překreslete stejně velký, jen o kousek výš. Spodní obrázek prosvítá.
- Horní list natočte volným koncem na tužku a tužkou rychle pohybujte tam a zpět. Míček začne skákat.
Na papíru jsou dva nehybné obrázky, stejně jako na tabuli. Tentokrát je ale nakreslilo dítě.
Jedna vyučovací hodina: kulička z plastelíny
Pomůcky pro skupinu po třech: kus plastelíny, list papíru jako podklad a jeden telefon nebo tablet s aplikací na animaci, například Stop Motion Studio. Telefon opřete nebo upevněte tak, aby se během focení nepohnul.
- 5 minut, zadání a role. Jeden posouvá, druhý fotí, třetí hlídá, aby se nepohnul telefon ani podklad.
- 10 minut, zkušební kolo. Kulička se posune o kousek, vznikne snímek, znovu se posune. Děti rychle zjistí, jak malý pohyb stačí.
- 20 minut, vlastní nápad. Kulička se změní v něco jiného, někam dojde nebo se s něčím potká. Zadání dávejte co nejkratší, třeba „kulička má strach“.
- 5 minut, přehrání. Každá skupina pustí film ostatním.
- 5 minut, rozhovor. Co bylo těžké a co byste příště udělali jinak?
Co vlastně hodnotit
Krásu filmu hodnotit nemusíte a vlastně ani nemáte proč. Dobře se hodnotí to, co bylo vidět během práce:
- Domluvila se skupina na nápadu a udržela ho do konce?
- Umí dítě říct, proč to udělalo právě takhle?
- Když se něco pokazilo, jak si s tím skupina poradila?
Na tyhle otázky dítě odpoví, jen když u práce opravdu bylo. Tím se slohy ani referáty nezachrání, ty budou dál potřebovat vlastní řešení. Učitel ale získá aspoň jeden úkol, u kterého o autorství nepochybuje.
A co mobily?
Když má škola používání mobilů omezené, dá se tohle pravidlo využít. Telefon je v téhle hodině nástroj se zadaným úkolem a jedním člověkem, který ho drží. Fotí se, nic jiného se na něm nedělá. Děti přitom často nadšeně hlídají, aby to platilo i pro ostatní ve skupině.
Jaký úkol se vám osvědčil, když chcete mít jistotu, že ho dítě udělalo samo? Podělte se v komentářích.
