Klimatizace nám nepomohou v návalu veder

Poslední dny Evropa zažívá rekordy trhající teplo. Teploty dosahují o 5-12oC více než je průměrem. Jedná se o nejsilnější vlnu veder, která byla kdy na území Evropy naměřena.

Podle výzkumné instituce WWA způsobují vlny veder v Evropě více úmrtí než všechny ostatní přírodní katastrofy a to převážně díky náporu na kardiovaskulární systém.

V rámci debaty nad možným řešením se vyskytuje pořízení individuálních klimatizací jako způsob, jak se vypořádat s návaly veder. Avšak klimatizace pouze odvádí teplo z jednoho místa na druhé, a u toho spotřebuje energii. Přeměna energie v tuzemsku je stále dominantně poháněna ze špinavých zdrojů, které jenom přispívají k zahřívání světa, ale i našeho kontinentu.

Podle IEA jsme měli k roku 2024 závislost na nečistých zdrojích minimálně 65,6% (25,3% uhlí, 25,1% ropa, 15,2% zemní plyn). Mezitím klasicky čisté obnovitelné zdroje jsou naprosto zanedbatelné, a energetický mix nám pomáhá lehce balancovat pouze jaderná energetika svým pětinovým celkovým podílem.

Energie potřebná pro provoz klimatizace může dosáhnout až 36% celkové energetické spotřeby domácnosti. Může tak dojít k vytvoření velké zátěže na elektrickou síť a tato nová potřeba po elektřině může způsobit nebezpečný cyklus, jelikož zvýšení poptávky po elektřině by způsobilo zvýšení emisí. V některých částech světa může tato hranice dosáhnout až 75% veškeré spotřeby elektřiny.

Naším cílem by nemělo být pouze přesouvat problém do svého okolí, což je přesně princip, na kterém klimatizace fungují. Takové řešení pouze vytváří tzv. městské tepelné ostrovy, které musí trpět lidé v okolí klimatizovaných budov. Tím je člověk okolo takových staveb ve větším riziku svého zdraví. Zároveň je pod vlivem tepla i z jiných zdrojů, jako je odraz tepla od materiálů jako je asfalt nebo provoz aut v okolí.

Aby bylo možné daný problém řešit, je potřeba poskytnout více koherentní řešení než si individuálně instalovat klimatizace. Jedno z řešení by mohla být tzv. zelená a modrá infrastruktura. Soubor více konkrétních materiálních změn v rámci převážně městské zástavby.

Mezi typické příklady patří pokrytí staveb flórou nebo rozvoj střešních parků a zahrad. Jenom tyto příklady pomohou zvýšit biodiverzitu, snížit energetickou náročnost, zlepšit regulaci vody, zlepšit kvalitu vzduchu a snížit hluk. Těžko se hledá důvod, proč nerazit cestu pro takové projekty.

Proč by městům měly dominovat ulice pokryté asfaltem, které jenom více zateplují okolí, na němž se pohybují automobily přispívající jenom k dalšímu zateplování okolí?

Takový projekt si ale bude žádat i jistou oběť. Došlo by k razantní přeměně měst, která by omezila automobilovou dopravu a infrastrukturní stabilitu města. Zároveň by bylo nutné zajistit, aby lidé nebyli z tohoto procesu odtrhnuti. Pro takový projekt je nutná podpora lokálních obyvatel. Rizikem by mohlo být, podobně jako v případu fotovoltaických elektráren, oportunismus podnikavců, které by se rádi obohatili na takovéto změně, kdyby už musela být. Je potřeba zajistit, aby měli k této změně přístup a měli nad ní kontrolu pouze lidé z okolí lokality, kde by ke změně docházelo. Na to je za potřebí aktivní občanskou participaci a dostatečnou důvěru v princip demokracie.

Klimatizace mají smysl v krátkodobém měřítku. V původním znění článku tomu nebyl dán dostatečný důraz. Ano, pro momentální snížení rizik úmrtí je klimatizace velmi nápomocná, obzvláště u zranitelnějších částí populace. Evropa má opravdu velmi málo rozšířené používaní klimatizace. Avšak z dlouhodobějšího hlediska je důležité mít dobrou alternativu. Zelená infrastruktura pomáhá ochladit celé město cca o 3oC. Nemluvě o vlivu stínu, který poskytuje nutné útočiště venku.

Obnovitelné zdroje jsou nutnou součástí širší adopce klimatizací. Obzvláště právě kvůli našemu dosavadnímu energetickému mixu. Jistá decentralizace elektrické sítě je určitě také dobrý nápad, aby se dokázala s případně novou poptávkou síť vypořádat.

Zároveň je ale také důležité mít na paměti princip tepelných ostrovů, které vznikají také za pomoci chodu klimatizací, i když se nejedná o největšího přispěvatele.

Zelená infrastruktura není také dokonalým řešením, obzvláště by mělo dojít k snížení obecné konzumace, to je téma samo o sobě. Například zvýšení šance požáru zelených střešních ploch je reálný problém, avšak obecně je přijmáno, že s dostatečným zavlažováním a biodiverzitou se znatelně zvyšuje jejich odolnost vůči zapálení, a na to je zase potřeba lepší modrá infrastruktura pro lepší zadržování vody. Například vetší zelené plochy jako jsou parky nebo lesíky dokonce pomáhají k celkové odolnosti města vůči požárům.

Klimatizace ale není směrodatným v rámci dlouhodobějšího oteplování, které nás nevyhnutelně čeká následkem klimatické změny. Je to rychlá mitigace dopadů. I když v rámci krátko-střednědobého řešení to smysl má, obzvláště u těch zranitelných. Ironicky, právě ty zranitelnější nemají mnohokrát možnost si pořídit klimatizaci (chudší, starší, bezdomovci, bez sociální podpory rodiny/přátel/pečovatele). Vytvoření plošného snížení teploty by se dosáhlo sofistikovanějšího řešení, ze kterého mohou benefitovat všichni stejně.

Nejsilnější faktor, který zamezuje úmrtí na vlnu veder je obecné zdraví člověka. Nejvíce trpí lidé neschopní opustit lůžko (tedy nemocní), a lidé, kteří nejsou dostatečně v kontaktu s ostatními.

Klimatizace řeší až vzniklý problém, který avšak nemusí být v první řadě. A je důležíté vnímat klimatizace jenom jako vnímáme náplast. Jako náplast je ale klimatizace nejlepší nástroj, který máme.

https://www.iea.org/countries/czechia

https://www.worldweatherattribution.org/fossil-fuel-emissions-have-rapidly-worsened-european-heatwaves-in-just-a-few-decades/

https://science.nasa.gov/kids/earth/what-is-an-urban-heat-island/

DE CIAN, Enrica; FALCHETTA, Giacomo; PAVANELLO, Filippo; ROMITTI, Yasmin a SUE WING, Ian. The impact of air conditioning on residential electricity consumption across world countries. Online. Journal of Environmental Economics and Management. 2025, vol. 131, s. 103122. ISSN 0095-0696. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jeem.2025.103122 [cit. 2026-06-28].

SHERMAN, Peter; LIN, Haiyang a MCELROY, Michael. Projected global demand for air conditioning associated with extreme heat and implications for electricity grids in poorer countries. Online. Energy and Buildings. 2022, vol. 268, s. 112198. ISSN 0378-7788. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.enbuild.2022.112198. [cit. 2026-06-28].

KUMAR, Prashant; DEBELE, Sisay E.; KHALILI, Soheila; HALIOS, Christos H.; SAHANI, Jeetendra et al. Urban heat mitigation by green and blue infrastructure: Drivers, effectiveness, and future needs. Online. The Innovation. 2024, roč. 5, č. 2, s. 100588. ISSN 2666-6758. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.xinn.2024.100588. [cit. 2026-06-27].

LI, Yuxiang; SVENNING, Jens‐Christian; ZHOU, Weiqi; ZHU, Kai; JESSE F. ABRAMS et al. Green spaces provide substantial but unequal urban cooling globally. Online. Nature Communications. 2024, vol. 15, no. 1, s. 7108-7108. ISSN 2041-1723. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41467-024-51355-0. [cit. 2026-07-01].

Fire Safety Challenges of ‚Green‘ Buildings and Attributes - NFPA

KIRTI V THAKARE a KIRAN M TAJNE. Urban Fire Risk Hot Spot Assessment and Green Spaces: A Geospatial Analysis of Fire Risk Mitigation in Nagpur. Online. Cureus Journal of Engineering. 2024. ISSN 3005-1479. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/s44388-024-00069-6. [cit. 2026-07-01].

BOUCHAMA, Abderrezak. Prognostic Factors in Heat Wave–Related DeathsA Meta-analysis. Online. Archives of Internal Medicine. 2007, vol. 167, no. 20, s. 2170. ISSN 0003-9926. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/archinte.167.20.ira70009. [cit. 2026-07-01].