Hlavní obsah
Umění a zábava

Chalupáři i po 50 letech bodují. Proč byl Menšík nejlépe placený a Sovák s Kemrem méně

Foto: Národní divadlo – Archiv Národního divadla, CC BY-SA 4.0

Civilní portrét Josefa Kemra

Chalupáři se i po 50 letech znovu objevují na obrazovkách a potvrzují svou diváckou přitažlivost. V čem spočívá síla humoru Humla a Císaře a proč patřil Vladimír Menšík k nejlépe honorovaným hercům seriálu?

Článek

Divák zvolil vtip a nostalgii před umělým dramatem

Po 50 letech od svého prvního uvedení svým vtipem seriál Chalupáři rozsvítil opět televizní obrazovky. Co na tom, že je zima. Herecké etudy srdce zahřejí a duši ukonejší.

U diváka zvítězila kvalita, nadčasovost, vtipné dialogy i jistá nostalgie. Někdo může namítnout, že seriál tehdejší dobu lakoval narůžovo, ale divákovi je to jedno – on se chce bavit.

Připomeňte si kultovní úvodní písničku nazpívanou Waldemarem Matuškou

Spojení Vlčka (Anděl na horách) a Borovičky (detektivky) vytvořilo nesmrtelný mix

Jedenáctidílný seriál natočil režisér František Filip podle scénáře Františka Vlčka a V. P. Borovičky. Mimochodem Vlček je autorem také nesmrtelného Anděla na dovolené, Anděla na horách či Šíleně smutné princezny.

Naproti tomu Borovička už tehdy psal detektivky, ale mezi jeho díla patří i Dynastie Nováků. Nicméně si scenáristicky odskočil a spolupodílel se na úspěšných Chalupářích.

Někdo v seriálu vidí jen dobové pozlátko nebo únik od reality. Pro miliony Čechů je to ale připomínka sousedské soudržnosti, která z dnešních obrazovek vymizela. Ať už jde o hlášky nebo o tehdejší specifický humor, Chalupáři nestárnou.

Mezi nostalgií a skutečností

V mnohých divácích vyvolávají jednotlivé scény vzpomínky na tehdejší vztahy, ať v rámci hesla: „Kdo nekrade, okrádá svoji rodinu.“ Nebo pokrytectví při darování obrazu za záchranu kuřecí líhně. Ať, že je to paskvil, hlavně se zviditelnit!

5 věcí, které jste o Chalupářích (ne)tušili

· Obec Višňová je ve skutečnosti Třešňová na Příbramsku

· V době natáčení nesměli štěkat psi a jezdit traktory

· Sovák svou baretku nesundal z hlavy po celou dobu hraní. Sundal ji pouze při promoci vnuka

· Herci se údajně v té době nedružili s místními, ale jejich podpisy děti prý ulovily

· Zazněla věta, která ve scénáři nebyla. „Já budu žít s vodníkem,“ prohlásil Sovák při seznámení s Kemrem. Byla to narážka na dobové působení Kemra v Národním divadle v roli vodníka

Nejvyšší honorář získal Vladimír Menšík, jak uvádí například server TVguru.cz. Ač neměl tolik natáčecích dnů jako hlavní protagonisté, přece jen jeho sláva hvězd se dotýkala. Byl tehdy nejžádanější herec své generace.

Legendární dvojice Huml a Císař


Kemr se Sovákem patřili podle dobových svědectví k velmi dobře honorovaným hercům seriálu. V kontextu tehdejších platů šlo o mimořádné částky, které výrazně převyšovaly běžné příjmy a umožňovaly pořídit si věci, na něž většina lidí dosáhla jen výjimečně.

Chalupáři alias Anděl na horách

Chalupáři měli být původně volným pokračováním Anděla na horách. Hlavní role Evžena Humla byla napsána přímo na tělo Jaroslavu Marvanovi. Ten ale v květnu 1974 zemřel.

A proto režisér oslovil Jana Pivce. Jenže ten roli odmítnul, protože ho provázely zdravotní potíže.

Nakonec padla volba na Jiřího Sováka. Mimochodem ačkoliv hlavním protagonistům bylo okolo 55 let, už tehdy hráli dědky. A dost věrohodně.

Hvězda, která vyrostla před kamerou

Všimli jste si? V dětské roli se do paměti diváků nesmazatelně zapsala tehdy malá Mahulena Bočanová. Už jako dítě ukázala talent, který ji později vynesl mezi českou hereckou elitu.

Hlášky, které zlidověly

Zatímco dialogy v moderních nekonečných seriálech často šustí papírem, Chalupáři sází jednu perlu za druhou.

- „Sem tam se mezi náma najde potvora, ale paušálně jsme dobrý,“ Větrovec coby předseda MNV

- „Zásadně souhlasím proti!“ Beyvl a scéna v hospodě, kde se s ostatními (Hlinomaz, Větrovec, Bohdalová) dohadují o čestném občanství pro Bohouše.

- „Kdybyste mě volala do garáží, ne jako Čiháka, chtějte k telefonu Romea.“ „Romea, jako podle Shakespeara?“ „Podle čeho?“ „Podle Skaspeara!“ „Ne, podle pohlednice!“ – Menšík a Vránová

- Prachař na obědě u Dáši (Bohdalová), nezapomenutelná scéna: „Já z těch knedlíků mám nejraději to numláníčko. Podívejte se. To se to máslíčko propojí s tím tvarůžkem, takhle se rozpracuje, rozmňamňá, šoupne se pěkně na vidličku - a do pusinky!“

- „Ital se podívá na ženu a… zvážní, páč ví, že to není žádná legrace. Přistoupí k ní takovým váhavým trhavým krokem, jako by jí chtěl něco říct… V tom si uvědomí, že ji zblízka takhle ještě neviděl, to ho zlomí a líbá!“ Sovák se vrhá na Gabrielu Vránovou.

Koneckonců v závěrečném díle zatrnulo mnohým mužům

Na svatbě Dáši (Bohdalová) s Toníkem (Prachař) volá Kemr:

„Toníku, pojď sem, ty kluku sladká. Tys nám ďobnul brilant.“ A ťukají si na zdraví. V tom přichází novomanželka Dáša:

„Toníček nebude. Toníček to nerad, viď?“

„Od kdypak,“ ptá se udiveně Bohouš.

„Odteď, viď Toníčku, odteď.“

Právě ta lehkost a uvěřitelnost je to, co lidi k obrazovkám vrací. Evžen s Bohoušem si sice oddychli, že jim Toník „přebral“ dámu jejich srdce, ale divák si u toho uvědomí jedno: Takhle se psaly scénáře, které přežily generace.

Zdroj: Česká televize, garaz.cz, Český rozhlas, TVguru

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz