Článek
Právě teď, v době diskusí o polyamorii, působí Tylův příběh jako zjevení. Ukazuje, že „tradiční rodina“ ani v minulosti nebyla vždy černobílá – a že propast mezi veřejnou morálkou a soukromým životem může být hluboká.
Dobové prameny naznačují, že Tylův soukromý život byl v pražských uměleckých kruzích známým tajemstvím, které společnost spíše tiše tolerovala, než aby jej otevřeně odsoudila.
· Oficiální manželka: Magdalena Forchheimová.
· Matka jeho dětí: Její mladší sestra Anna.
· Výsledek tohoto soužití: Osm dětí se švagrovou, které vychovávala jeho oficiální manželka Magdalena.
Kde začal milostný propletenec?
Josef Kajetán Tyl nebyl jen autor hymny. Byl to muž z masa a kostí. Charismatický řečník, který uměl ženy okouzlit. Ale také muž, který nechal svou rodinu žít v neuvěřitelném chaosu a bídě.
Tyl v roce 1824 přerušil studia a odešel z Prahy s kočovnou společností Karla Hilmera. K té se osudově přidala i Magdalena Forchheimová – herečka a operní zpěvačka. Tyl na cestách vážně onemocněl a Magdalena se o něho obětavě starala.
Od Hilmerovy společnosti ale Magdalena odchází a působí mimo jiné i ve Stavovském divadle, kde vystupovala i snoubenka Karla Hynka Máchy – Lori Šomková.
Tragický porod a konec nadějí: Proč Magdalena ustoupila?
Vztah Forchheimové a Tyla zrál deset let a vyvrcholil sňatkem. Tyl si bere o pět let starší Magdalenu za ženu. V té době už byla těhotná.
Dramatický porod se neobešel bez tragických komplikací. Dítě zemřelo a Magdalena už mít děti nemohla.
Tento příběh není jen o Josefu Kajetánu Tylovi, ale o ženě, která se rozhodla zůstat – a zaplatila za to.
Do této čerstvé rány vstupuje její mladší sestra Anna, která se vrací po ročním pobytu ze Lvova.
V roce 1841 se Anna vrátila ze Lvova. Při prvním setkání poznali, Kajetán i ona, že na sebe nedokázali zapomenout. A oba pocítili, že stojí na prahu štěstí i hrůzy: milovali se.
Manželství s Magdalenou Forchheimovou a osudová Anna Rajská
Pamatoval si ji ještě jako dítě, ale když se jejich pohledy střetly, dětství bylo zapomenuto. Zahořela vášeň. Zda v tom hrálo roli mládí a temperament sestry, nebo touha po dětech, které mu manželka dát nemohla, se už dnes nedozvíme.
Anna Forchheimová-Rajská
Osm dětí se švagrovou: tajemství, o kterém se v Praze šeptalo
Jisté je jen jedno. Tyl a Anna se stali milenci. Zatímco Magdalena stárla, Anna rodila jednoho potomka za druhým. Porodila Tylovi úctyhodných 8 dětí, z nichž jedno předčasně zemřelo.
Ženy v trojúhelníku
Magdalena Tylová po tragickém porodu přišla nejen o dítě, ale i o možnost stát se matkou. Přesto v jejich domácnosti vyrůstaly děti – jen nebyly její. Prala pleny potomkům vlastní sestry, zatímco jejich otec stál na jevišti jako morální autorita národa.
Tylova manželka se na veřejnosti styděla a s dětmi na procházku odcházela daleko od lidí. Nicméně rodina byla terčem nejapných poznámek ve společnosti.
Proč Magdalena neodešla
Magdalena v tomto zvláštním vztahu setrvává. Miluje Tyla? Miluje svoji sestru, miluje jejich děti? Zůstává v manželství-bylo to z lásky, nebo se zcela odevzdala osudu?
Seznam Tylových dětí: Jak dopadli potomci slavného autora?
· Josef Otakar Forchheim, doktor filozofie a později školní inspektor
· Jan Stanislav Forchheim, soustružník, později vojenský hudebník
· Marie Eleonova Tylová, herečka kočovné společnosti (zemřela ve 20 letech na neštovice)
· Eliška Tylová, herečka, vychovatelka a pěstounka
· Vojtěch Josef Forchheim– jako dítě utonul ve Vltavě
· František K. Forchheim, herec, později inspicient Národního divadla
· Kajetán Josef Forchheim– pohrobek, vyučil se pekařem a jeho další osud není známý
Synové užívali příjmení Forchheim, dcerám úřady povolily příjmení po otci, Tylová.
Eliška Tylová - v rozporu s fakty se uváděla jako manželská dcera Josefa Kajetána Tyla a Anny Forchheimové, kteří manželé nebyli
Proč o tomto nekonvenčním vztahu společnost mlčela?
Pražské vlastenecké a divadelní kruhy 19. století byly uzavřeným světem, kde se zprávy šířily hlavně šeptandou. Neexistoval bulvární tisk, který by soukromí celebrit rozebíral na denním pořádku.
Tyl byl příliš cennou postavou pro národní hnutí. Jeho veřejná role autora hymny a buditele byla pro mnohé důležitější než jeho soukromé pochybení. Dokud se drželo za zavřenými dveřmi, bylo snazší ho přehlížet.
Fidlovačka a hymna: Úspěch na jevišti, chaos v rodině
Tyl během svého života přeložil 50 her, řídil časopis Květy, byl autorem divadelních her, např. Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Pražský flamendr, Strakonický dudák.
Z historických her uveďme Jan Hus, Žižka z Trocnova, Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři.
Ve hře z venkovského prostředí s operními zpěvy Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka zazněla poprvé budoucí česká hymna.
Pád národního hrdiny: Dluhy, bída a smutný konec v 48 letech
Na Josefa Kajetána Tyla doléhala obrovská starost uživit velkou rodinu. Snížil se i k oslavnému díkuvzdání za nezdařený atentát na Františka Josefa I (18.2.1853). Nic mu to nebylo platné. Dluhy rostly, byl propuštěn z divadla, těžce onemocněl a umírá v bídě. Bylo mu 48 let.
Magdalena Tylová, rozená Forchheimová po smrti manžela dřela bídu s nouzí. Podporoval ji spolek pro podporu českých spisovatelů a jejich rodin-Svatobor.
Anna Forchheimová-Rajská po Tylově smrti stále hraje v divadle. Po pěti letech od pohřbu se vdává za hereckého kolegu Josefa Ladislava Turnovského. Jistou pikantností je, že její, o šestnáct let mladší, manžel, se snažil opticky snížit jejich věkový rozdíl. Manželce dva roky ubral, což dokládá záznam v matrice.
Po Tylově smrti se o děti obětavě staraly nejen matka a teta, ale i manžel Anny, Josef Ladislav Turnovský.
Tradice netradiční rodiny tak pokračovala i po Tylově smrti.
Zdroje: J. K. Tyl, Anna Forchheimová Rajská
