Článek
Původ, jméno a dětství
Josef Kajetán Tyl se narodil 4. února 1808 v Kutné Hoře. Jeho rodné příjmení bylo Till, což bylo později zjednodušeno na Tyl. Byl prvním z dětí vojenského hudebníka, který po opuštění armády živil rodinu jako krejčí a hudebník. Matka pocházela z rodiny mlynáře.
V dětství projevoval hudební nadání — otec ho přiváděl ke hraní i ke zpěvu. Studoval na gymnáziu v Praze a posléze v Hradci Králové, kde se spřátelil s Václavem Klimentem Klicperou, jenž jej ovlivnil po literární stránce. Při studiích se seznamoval s prostředím českého vlastenectví — jeho cesta ke slovu českému už tehdy začínala.
Jeho podpis se postupně měnil: už od roku 1825 používal verzi Týl, od roku 1838 konečnou podobu Tyl.
Od filozofie ke kočovnému divadlu
Po gymnaziálních studiích se vrátil do Prahy, kde krátce studoval filozofii. Přitahovalo ho však divadlo — v roce 1829 se připojil k německé kočovné společnosti, putoval po Čechách i po Německu. Po rozpadu této společnosti se vrátil do Prahy a snažil se skloubit práci a umění.
Aby se vyhnul vojenské službě, přijal místo účetního v kasárnách. Ve volném čase psal, překládal, působil jako ochotník a zapojoval se do literární žurnalistiky.
V té době začal být redaktorem časopisu Jindy a nyní, který později přerostl v známý časoppis Květy. Redigoval i další periodika, např. Vlastimil a Pražský posel.
Umělec na jevišti i za ním
Tyl nebyl jen spisovatelem — hrál, režíroval, často se angažoval v divadle jako herec i dramaturg. V letech 1834–1836 vedl ochotnické Kajetánské divadlo na Malé Straně v Praze.
Ve Stavovském divadle se postupně ujal dramaturgie českého repertoáru, což bylo zásadní pro rozvoj domácí divadelní tvorby.
Mezi jeho dramatická díla patří hry jako Paní Marjánka, matka pluku, Pražský flamendr, Paličova dcera, Bankrotář, Chudý kejklíř, Strakonický dudák aneb Hody divých žen a řada pohádek s prvky lidové fantazie.
Jeho literární činnost se neomezovala na drama — psal také prózu, novely a povídky, například Rozina Ruthardová, Dekret kutnohorský, Poslední Čech.
Hymna a národní význam
Jméno Josefa Kajetána Tyla je nejčastěji spojováno s textem písně Kde domov můj?, která zlidověla a časem se stala českou národní hymnou. Text písně vznikl v rámci Tylovy hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (premiéra 1834), hudbu složil František Škroup.
I když původně byla píseň jen divadelní vložka, odehrála v národním životě zásadní roli — v době národního obrození připomínala český jazyk, českou identitu, úctu k domovu. V roce 1918 se stala hymnou Československa, později hymnou České republiky (od obnovení po roce 1990).
Tylova role jako autora textu hymny byla (a je) symbolická — i když mnoho českých dětí dnes neví, kdo za textem stojí, jeho slova pomáhají udržet pouto s historií.
Soukromé křižovatky: rodina, vztahy, osobní život
Soukromý život Josefa Kajetána Tyla byl komplikovaný a kontroverzní. Tyl se oženil s herečkou Magdalenou Forchheimovou, když už čekala dítě — to se bohužel narodilo mrtvé, a Magdalena po porodu nemohla mít další děti. Nastal zvláštní rodinný poměr — Tyl navázal dlouhodobý vztah i s Annou Forchheimovou, mladší sestrou své manželky. S Annou zplodil několik dětí, které byly v praxi vychovávány v domácnosti Magdaleny, respektive všichni žili v jedné společné domácnosti. Záznamy uvádějí, že vztah byl veřejně diskutován už v době jeho života.
Po Tylově smrti se Anna provdala za spisovatele Josefa Ladislava Turnovského, který dohlížel na výchovu dětí a správu jeho pozůstalosti.
Tento osobní slepenec citů, závazků a společenských očekávání dodává k obrazu Tyla i lidskou složku — nebyl to jen velikán národa, ale i muž s nelehkou rodinnou situací.
Politická angažovanost, kritika, pády
Rok 1848 přinesl revoluční vzplanutí v celém rakouském prostoru. Tyl se politicky angažoval, stal se poslancem říšského sněmu ve Vídni. Jeho nacionalistické a kritické postoje vůči habsburské nadvládě mu však vynesly nepřátele. Po roce 1848 začal prožívat útlum — přišel o svou pozici ve Stavovském divadle a musel odejít z Prahy.
V pozdních letech žil kočovným životem, cestoval s divadelními společnostmi, čelil finančním problémům a neměl pevné zázemí.
Závěr života a odkaz
Josef Kajetán Tyl zemřel 11. července 1856 v Plzni, na cestách s divadelní společností. Byl pohřben na tamním Mikulášském hřbitově.
Jeho život zanechal dvě hlavní stopy:
Uměleckou — rozvoj českého divadla, originální dramatická díla, překlady, žurnalistiku.
Symbolickou — jako autor textu „Kde domov můj?“ se stal držitelem trvalé paměti národa.
V Plzni stojí Divadlo Josefa Kajetána Tyla pojmenované po něm — a před ním socha, která připomíná frustraci i naději osudu umělce.
Dnes, když děti recitují hymnu, málokteré vědí, že její text napsal právě on. A přitom to je připomínka, že i malé slovo, poskládané pro divadelní scénu, může vstoupit do srdcí celého národa.
