Článek
Mýtus o citlivém snílkovi dostává trhliny
Karel Hynek Mácha je dodnes symbolem romantické lásky, májových nocí a básnické něhy. Jenže obraz citlivého snílka má temnou trhlinu. V soukromí se k ženě, kterou miloval, choval hrubě, majetnicky a manipulativně.
Zakazoval jí vycházet ven, kontroloval každý krok a v návalech žárlivosti jí vyhrožoval, že se zabije, pokud ho opustí.
Paradoxem je, že právě muž, který dokázal ve verších zachytit křehkost lásky s nebývalou obrazotvorností, byl ve skutečném vztahu tyranem. Dílo Máj, dnes považované za vrchol českého romantismu, přitom za jeho života propadlo.
Když si Mácha roku 1836 zaplatil vydání v nákladu 600 kusů, kritici ho odmítli.
Umírá nepochopen. Legendou se stává až pro další generace, které ho začaly opěvovat jako největšího z českých romantiků.
Z Ignáce k nepochopenému géniovi
Narodil se 16. listopadu 1810 na Malé Straně s původním jménem Ignác. O něho a jeho bratra se starala především matka, zatímco otec se věnoval obchodu. Mácha byl nesmírně sečtělý a dychtivý po vědění. Absolvoval gymnázium a poté nastoupil ke studiu na filozofické fakultě, ke které si později přibral ještě práva.
Jiskru zájmu o literární tvorbu v něm ještě více podnítil Josef Jungmann, když mu pochválil báseň Svatý Ivan.
Nicméně právě tím, jak předběhl svým talentem tvorbu tehdejších spisovatelů a básníků, zůstal nedoceněný. Nevzdává se a tvoří dál.
Mácha: Podivín s rentgenovým zrakem
O Máchovi se říkalo, že je zvláštní a někteří spisovatelé od něho dávali ruce pryč. Nedokázali si představit, že někoho mohou fascinovat ponuré hřbitovy a tajuplná místa bez lidí. Pokládali ho za podivína. Již z jeho vzezření se dalo usuzovat, že má velké charisma.
Jako by jeho pronikavý pohled dovedl číst v lidských duších a rentgenovat je. Možná proto z něho měli někteří i obavy – co kdyby vypátral jejich skrývaná tajemství?
Máchův kraj – malebná oblast v severních Čechách
Věrná podobenka Máchy se nedochovala. Vodítkem nám jsou například popisy jeho vrstevníků či jeho vlastní autoportrét. Vyhledával opuštěná místa a starobylé hrady, kde sedával do noci, pozoroval krajinu a tvořil. A to se mu stalo jednoho dne osudným.
Nejen básně ale také kresby – zříceniny hradů mu učarovaly natolik, že jeho autorská sbírka čítala přes 100 obrázků. Zamiloval si zejména hrad Bezděz a kraj, který dnes nese jeho jméno.
Hrad Bezděz, rok 1823
Nebyl však žádným křehkým, bledým básníkem. Naopak, byl vysoký a atletické postavy. Díky své fyzičce mohl podnikat extrémně dlouhé pěší výlety s přáteli, a to nejen po Čechách ale i náročné túry do ciziny.
Dvě osudové ženy Karla Hynka Máchy
Do Máchova života vstoupilo mnoho žen. Ale jeho srdce ovládly jen dvě. Tou první byla Marie Stichová. Mácha po ní toužil o to více, že hovořila česky a četla české knihy. Byla půvabná a stala se básníkovou múzou, ovšem „Márinka“ jeho city neopětovala.
Druhou a největší láskou se stala Eleonora Šomková, zvaná Lori. Sotva sedmnáctiletá dívka se do charismatického Máchy vášnivě zamilovala. Věřila v jeho romantickou povahu přesně tak, jak se prezentoval ve svých verších. Skutečnost však byla jiná. Máchu ovládala chorobná žárlivost. Nemohl unést fakt, že nebyl prvním mužem v jejím životě.
Lori nesměla ani vyjít ven
Díky dochované korespondenci a svědectví samotné Lori víme, že Mácha v soukromí žádným jemným romantikem nebyl. Naopak byl vůči ní hrubý a zakazoval jí dokonce i vycházet ven. Zamykal ji. Po každé bouři ji sice odprošoval, ale jeho majetnické sklony se neustále vracely.
Byl tak dobrý, srdce by byl rozdělil s každým, koho měl rád. Ale také se uměl hněvat a hrozně žárlil… Také jsem bez jeho vědomí nesměla nikam chodit, a vyšla-li jsem, musel být při tom. V krátkém čase naší známosti tázal se mne, chci-li ho za muže, a že jsem hned neodpovídala, pravil: ‚Buď mne budete chtít a je dobře; nebo mne nebudete chtít a já se usmrtím
Šifry, které šokovaly i literární historiky
Tajemný Mácha si psal kódovaný deník, v němž popisoval jejich sexuální život nevybíravým způsobem. Když Jakub Arbes později jeho šifru (část deníku) prolomil, byl zděšen obhroublostí a syrovostí zápisků. Ale z úcty k Máchovi je nezveřejnil.
Úplné rozluštění a přepis celého deníku na základě kompletního textu provedl až Karel Janský v 20. letech 20. století.
Máchova rozpolcenost je zvláštní
Na jedné straně despota, na druhé straně básník, jenž dokázal s neuvěřitelnou obrazotvorností zachytit krásu jarní přírody. Možná právě vnitřní běsy a žárlivost mu byly literární inspirací?
V roce 1836 Mácha dokončuje studium práv a s Lori čekají dítě. Narodil se jim syn Ludvík a dvojice chystá svatbu. Osud tomu však nepřál. Dne 23. října 1836 vystoupal Mácha na vrchol Radobýlu v Českém středohoří, který nabízí pěkné výhledy. Upravuje tu svou báseň Cesta z Čech.
Najednou si všiml rozsáhlého požáru v Litoměřicích a obětavě spěchá na pomoc. Žárem vysušený se napije vody určené k hašení – nikoliv k pití. Předpokládá se, že právě zde se pravděpodobně nakazil nebezpečnou infekcí.
Žárlivost silnější než smrt
I když mu bylo zle, ani tehdy své chování k Lori nezměnil a nadále jí vyhrožoval a zakazoval vycházet. K plánované svatbě už nedošlo.
Svatba, která se změnila v pohřeb
Mácha umírá 6. listopadu 1836, v den svých nedožitých 26. narozenin. Úřední záznam uvádí jako příčinu úmrtí cholerinu. Namísto svatebních zvonů mu tak o dva dny později v Litoměřicích zvonila hrana.
Tragický osud Lori: Po Máchovi přišla o to nejcennější
Lori se upnula ke svému synovi, ale čas neúprosně odkrajoval mateřské štěstí. Nakonec ztratila nejen muže ale i malého synka, který otce přežil o necelý rok.
Historikové se shodují, že jejich vztah byl extrémně náročný a plný strachu, kontroly a citového vydírání. Přesto Lori Karla Hynka Máchy nikdy neopustila a zůstala mu věrná až do konce života.
Otázkou zůstává proč.
Milovala génia, kterého viděla ve verších? Nebo muže, jehož temnou tvář omlouvala vášní a mládím? A není právě tahle ochota přehlížet tyranii cenou, kterou ženy romantiků platily po staletí?
Mýtus Karla Hynka Máchy jako romantického básníka žije dál. Jenže skutečný člověk za ním byl mnohem složitější – a pro ženu po jeho boku možná i nebezpečný.
Zdroj:
