Článek
Miloslav Stingl se narodil v severočeské Bílině, kde má dokonce i na uctění památky sochu. Avšak když Sudety obsadili nacisti, rodina se postupem času usídlila v Rakovníku. Tam přečkali většinu války, aby se následně přestěhovali do Karlových Varů. Mimochodem, Stingl považuje Karlovy Vary prakticky za svůj domov.
Miloslav Stingl byl už od mládí cílevědomý
Vystudoval mezinárodní právo a dálkově etnografii, jíž miloval a ke které tíhnul už od dětství. Už jako kluk věděl, co chce. A nebylo to nic menšího, než dobýt svět. Ani nelze říci, že k cestování ho inspiroval prastrýc, jenž kdysi cestoval s Jaroslavem Haškem, autorem Osudů dobrého vojáka Švejka. Strýc Jaroslav Kristián Kubín žil bohémským životem a byl talentovaným malířem. Strýček se nikdy neoženil a většinou měl hluboko do kapsy. Stingl na něho rád s úsměvem vzpomínal:
Když jsem za ním přišel, k mému potěšení měl obvykle na návštěvě modelky, které jsem nenápadně okukoval (smích). Ale lásku a inspiraci k cestování ve mně strýček neprobudil, tu jsem měl odjakživa. Už od svých nejmladších let jsem chtěl cestovat a už ve svých 7 letech jsem rodičům vykládal, že mě čekají velká dobrodružství a vydám se na cestu kolem světa. Moji rodiče byli natolik rozumní, že mi klukovské sny nikdy nerozmlouvali a v ničem mi nebránili.
V době jeho dětství nebylo cestování nijak zvlášť popularizováno
Stingl se narodil 19.12.1930. I když to nebylo obvyklé, jeho nadšení a chuť cestovat neznala mezí. Touha cestovat ho provázela přirozeně již od dětství. Ve 4 letech se naučil číst a v 8 letech už hltal odbornou geografickou literaturu. Nic nenechal náhodě. Zároveň se učil z příruček cizím jazykům a následně u Maorů, jak později sdílí, jakoby to našel… Připravoval se na osud, který ho čekal. Nic nebylo náhodou, vše mělo svůj neměnný a přirozený řád.

Autogram Miloslava Stingla, českého cestovatele a spisovatele
Sny se staly skutečností
K Vánocům mu rodiče nadělili geografický atlas a on se podle něho učil zakreslovat cesty, o kterých snil. Své sny začal zhmotňovat v době, kdy vyhrál konkurz na Akademii věd v roce 1962. Měl pod palcem původní obyvatelstvo Ameriky a Oceánie, což mu umožňovalo, sláva!!, legálně vycestovat.
Úplně první cesta vedla za indiány do Mexika
Mayští indiáni, kmen Purepeč, si zamiloval na první dobrou a navštívil je dokonce dvanáctkrát. Mayové patřili k jeho nejoblíbenějším původním kulturám. Miloslav Stingl během svého života navštívil 150 zemí na všech kontinentech. Na cestách do zahraničí strávil 19 let a zhruba 15× objel zeměkouli (při jedné z nich málem uhořel). Taková byla jeho dobrodružství.
Když se oženíte „omylem“ na Nové Guineji
Jedna z nejlegendárnějších historek se stala na Nové Guineji. Jak k tomu došlo? Prý nenápadně. Stingl vzpomíná, že se to stalo, když přijel na Novou Guineu vůbec poprvé. V přístavu se seznámil s Henrym, Holanďanem, jenž znal místní tradice. To se ukázalo jako klíčové. Dohodli se, že Stingl bude cestou fotit každého, kdo ho zaujme a za to mu vyplatí odměnu. Měl plátěný pytlík plný australských mincí, protože papírové bankovky domorodci neuznávali. Každý, kdo se nechal vyfotit, obdržel minci a možnost kousek popojet autem. A tak narazili na tatínka (který mimochodem nebyl zrovna fotogenický) se svou dcerou, která se Stinglovi, naopak jako fotografický objekt zalíbila.

Vlajka Papuy Nové Guineje
Stingl pokračuje v rozhovoru pro časopis Záhady života v roce 2017:
Nejprve jsem ji vyfotil, a pak přišla slíbená odměna. Nabídli jsme jí, že ji svezeme. Henry dal otci minci a ona si sedla vedle mě. Popojeli jsme asi sto padesát metrů, můj přítel jí otevřel dveře, aby mohla vystoupit, ale ona dál seděla. Na naše pokyny nijak nereagovala. Po několika minutách mlčení mi došla trpělivost a začal jsem do ní lehce šťouchat, aby už šla. Zareagovala úplně jinak, než jsem čekal. Šťouchání mi začala oplácet, škrábala a štípala mě do ramene. Byl jsem absolutně zmatený a nechápal, co se stalo. Na rozdíl od Henryho, který se nemohl přestat chechtat.
Ptal jsem se ho nechápavě: „Co se stalo?“
A on: „Ty nevíš? Právě ses oženil!“ Až teď mi to všechno začalo docházet. Otec svou dceru ochotně prodal za minci a má nastávající si myslela, že moje šťouchání představuje začátky milostných her.
„Ani si nedovedete představit, jakou prací bylo ji vystrnadit z auta?!“ Jako bílý jsem pro ni totiž byl výhodná partie!“

Ilustrativní foto
Nakonec se musel u jejího otce vykoupit a dívka, byť s nechutí, vystoupila z auta. Stingl dodává, že toto byla celkem běžná praxe u domorodých kmenů. Jakmile přijedete, nabídnou vám manželku. A protože odmítnutí je velmi neslušné a dokonce urážlivé, cestoval napříště už s připravenou odpovědí (a ještě se nestalo, že by ji otcové a náčelníci nerespektovali):
Mé náboženství mi něco takového zakazuje!
Stingl dokázal komunikovat 17 jazyky
Severoamerický indiánský kmen Kikapú ho zvolil čestným náčelníkem a dal mu jméno Okima-Ten, který vede. O svém cestování napsal 43 knih, které vyšly v neuvěřitelných 35 jazycích v nákladu 17 milionu výtisků! Zařadil se tak mezi nejúspěšnější české spisovatele všech dob.

Spisovatel a etnograf Miloslav Stingl
Miloslav Stingl zemřel 11.května 2020 ve věku 89 let. V jednom z rozhovorů s úsměvem prohlásil:
Nikdo na světě podle mě na sto procent neví, jestli posmrtný život existuje, nebo ne, ale existují kultury, které v něj věří. A já zkrátka nevím. Ale až budu po smrti, dám vám přes Adama Chrousta vědět… (smích).
Tak se třeba můžeme těšit na znamení, jež nám, či jen vyvoleným, slavný Miloslav Stingl pošle.
Zdroje: