Článek
Blanku Matragi obdivuji už dlouhá léta
Tato krásná žena se vlastní pílí a určitou umanutostí vypracovala až tam, kde je nyní. Vyniká nad ostatní módní návrháře svou neskonalou precizností a pracovitostí. Sama o sobě říká, že je přísná a náročná zaměstnavatelka. Protože si nemůže dovolit sebemenší chybu. Staví totiž na naprosté a vytříbené kvalitě.
Jelikož ji sleduji již dlouho, neodolala jsem skvělé nabídce. A to zažít slavnou Blanku Matragi na vlastní kůži. Blanka vás osobně provede komentovanou prohlídkou s autorským výkladem. Cena vstupenky bez deseti korun rovná tisícovka. Ale nekupte to, když budete stát vedle ní a necháte se pohltit její obdivuhodnou živelností!
Šla jsem do toho
A v kýžený den natěšeně čekala v 1. mezipatře Obecního domu v Praze. Provázení mělo trvat hodinu a půl, ale v konečné fázi se Matragi rozjela tak, že prohlídka trvala určitě dvě hodiny. Nestíhala jsem ji snad ani sledovat. Již jen její vstup na scénu navodil dokonalou atmošku a od té doby byla k nezastavení. Pravda, její spolupracovnice nás na příchod divy připravily. „Až paní Matragi vejde, uvítejte ji potleskem.“ Ani nám to nemusely říkat. Matragiino charisma si o potlesk řekne samo.
A jak se záhy ukázalo, skutečně bylo o co stát
Je neuvěřitelná. Uvítá nás s širokým úsměvem, je s námi v neustálém kontaktu. Informace se na nás hrnou jedna za druhou. Blanka s námi diskutuje, pokládá otázky, gestikuluje rukama, a hlavně se neustále usmívá. Je ve svém živlu. Nespoutaná, ohnivá, s obrovským charisma.

„Tady vidíte můj život. Já vlastně tvořím už 45 let. Viděli jste dokument o mé práci? Vidělo ho dva a půl milionů lidí. Můj život nebyl procházkou růžovou zahradou. Já to nikdy nevzdávám. Jsem ráda, že jsem v bezpečí, v míru. To si nikdo z vás nedovede představit. Čtyřicet pět let žiji a tvořím v Libanonu, kde nikdy nebyl klid. Žila jsem během válek, tvořila jsem, když lítaly bomby. Sehnali jsme tento prostor pro výstavu. Jsem ráda, že jsem tady v bezpečí. Většinu mého archivu, a už jsem to slíbila, přivezu sem do bezpečí. V Libanonu nechci už skladovat dokumenty mého života.“
Blanka Matragi pokračuje a slibuje krásnou podívanou
„Uvidíte asi setinku toho, co jsem vytvořila - až desetitisíce grafických návrhů. Ukážu vám to, co oděv povýší do názvu vysoké krejčoviny – embroidery (pozn. autora v překladu značí výšivky, vyšívání). Počeštím pro ty, kdo nevědí, oč se jedná – je to taková „šperkařina“. Uvidíte tady desítky výšivek, kterými se zabývám, je to moje kreace. Každou linku na korzetech, nebo na celých šatech musím předkreslit, vymyslet. Umím zhmotnit jakoukoliv myšlenku. Jsem u toho nejnáročnějšího klienta a já musím ještě, než dořekne větu, skicovat a ztvárnit, co si přeje. Dostala jsem dar vnímavosti, paměti, vnímat ženy co by si přály. Moc si přeji, aby každý kousíček vjemu z mého tvorby ve vás zůstal.“
A přesně takovou myšlenku, která posouvá hranice, dokázala zhmotnit i ve svém díle – skleněných šatech. Tyto šaty můžete obdivovat v muzeu v Novém Boru. Jsou fascinujícím důkazem jejího neskutečného talentu a odvahy experimentovat. Důmyslně znásobila své sklářské kořeny s vysokou krejčovinou a vytvořila dechberoucí umělecké dílo. Mimochodem se věnuje i navrhování porcelánu. I tam sahají její ambice. V roce 1987 navrhla uniformy pro policejní a vojenské složky Abú Dhabí. Ve výběrových řízením svými návrhy s přehledem poráží často italské a francouzské návrháře nejproslulejších módních domů.

Překrásný model navržený Blankou Matragi
Po úvodním seznámení nás vybízí k prohlídce
Předháníme se, abychom byly alespoň chvíli každá po jejím boku. Komu se poštěstí říct, stála jsem vedle slavné Blanky Matragi? „Ptejte se na cokoliv. Co, za kolik, proč, kdo? Já bych vás chtěla rozjet, abyste se nebály se na něco zeptat.“
Nejprve se dámské osazenstvo – mohlo nás být tak kolem 20, ostýchá, ale po neustálých výzvách se přece jen ozývají první dotazy. Matragi jede jako blesk.
Na výzvu se paní, která zkoumá překrásný vystavený model, zvědavě optá: „A jak přišíváte ty peříčka?“ To neměla dělat. Matragi zmlkne v půli slova. „Cože? Na co že se to ptáte? To přece ví i malý dítě ve školce. Jak se mě vůbec můžete ptát na takovou věc?! To snad je jasné!!“ Paní zčervená a zacouvá do davu. Další návštěvnice chce situaci asi zachránit a bere si slovo: „Paní Matragi, obdivuji vaši práci.“ Blanka se usmívá. „Vaše krásné šaty mi připomínají svými výšivkami lidové kroje.“ Blance zmrznul úsměv na rtech, jak si vůbec někdo může dovolit srovnávat její precizní světoznámou práci s lidovými kroji. Na její obhajobu ale musím uvést, že složila hold lidovým vyšívačkám, přesto se s nimi neztotožňuje.
Až na těchto pár zádrhelů se komentovaná přehlídka nesla v tónu luxusu, krásy, elegance a nádherných toalet, zasvěceného výkladu, a hlavně nezměrné energie Matragi. Nechápu, kde ji bere. Je stále krásná, štíhlá, moc jí slušely přiléhavé šaty. Přesto jsem nesebrala odvahu zeptat se jí, odkud ty šaty má, aby mě taky nesetřela za hloupý dotaz. Třeba je nabíledni, že se jedná o její návrh?

Matragi představuje kolekci svých šátků
Blanka Matragi je obchodnice každým coulem
Neustále nás vybízela, zda si nechceme něco koupit? „Nedávno tu jeden pán pro svou nevěstu koupil vystavené skleněné šaty,“ napovídala nám. Rozhlédla jsem se po skupince žen a nezdálo se, že by tu byla podobná byznysmenka. Matragi ubrala. Nabízela alespoň malý šáteček se svým logem. No nekupte to, když nestojí statisíce jako skleněné šaty, ale jen necelé 3 000 Kč, resp. 2 500! No, nikdo si ho nekoupil. Asi se sešla méně majetná skupina obdivovatelek. Ženy kupují alespoň akvarely a knihy. Ty byly přece jen levnější. A žádná si nechce nechat ujít příležitost mít podpis slavné módní ikony.
Já už jela připravená
Na autogramiádu jsem si přivezla její knihu „Blanka“, kterou jsem zakoupila přes net v antikvariátě. Nákupu předcházela dost nešikovná situace. Dorazila sice nová kniha, ale s razítky knihovny! Matragi jsem ji holt při podpisu předložila, držela a nepustila. Už podle rozmáchlého písma můžete usoudit na obrovský talent, kreativitu a širokou nespoutanou uměleckou duši.

Majitelka salonu Blanka Haute Couture v Bejrútu obléká manželky a dcery králů, emírů, šejchů a magnátů v zemích Perského zálivu.
Matragi nás seznamuje se svým životem: „Jsem z Vysočiny ze Světlé nad Sázavou. Přinesla jste mi houby?“ obrací se s úsměvem na ženu, jež přikyvuje, že je také ze Světlé. „Psala jsem na sociální sítě, aby mi přinesli houby,“ dodává na vysvětlenou. Pořád se něco děje. Nenápadně nás vtahuje do hovoru. Dává nám pocítit, že jsme součástí této úchvatné chvíle a nádherné výstavy Timeless. Je naprosto skvělá. Prolíná se zde báječná přátelská atmosféra. Matragi si vás dovede získat tak nějak jakoby mimochodem.
Pokračuje:„Vyučila jsem se broušením skla. Můj otec učil broušení skla. A poté jsem se dostala na střední školu umělecko-průmyslovou sklářskou a potom na Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze, obor oděvní výtvarnictví. Nedám dopustit na to, že jsem se v sedmdesátých letech naučila dva obory zdarma. Hodně lidí si stěžuje, že skoro nic nebylo. Ano, stáli jsme fronty na banány, ale mě ta doba naučila improvizaci. Na vysoké škole jsem dostala zadání vytvořit něco z kanafasu, něco, co by omráčilo. Šilo se z něho povlečení, ale měli tisíce metrů ležáků kanafasu. Propojila jsem 3 firmy a navrhla kolekci: kalhoty, over size košile a různé doplňky a ozvláštnila úpletem. Coby studentka druhého ročníku jsem vyrobila kolekci, která se prodávala v Tuzexu.“
„Víte, co byl Tuzex?“ přeruší tok informací a obrací se na mladičkou studentku. Ta už neví.
„Nechci se tím chválit, ale ze zdánlivě nezajímavého jsem tvořila zajímavé.“
Matragi přeskočí do Bejrútu
V roce 1982 otevřela v Bejrútu ateliér s individuální výrobou na zakázku. Nejdříve fotila šaty na sobě, protože byla válka a z Libanonu odešly modelky. Sdílí dál: „Poté mě zákaznice představila manželce magnáta ve Spojených emirátech. Pozvala mě do paláce k princezně a začala má kariéra. Klientka mi dala možnost tvořit bez jakéhokoliv omezení, fantazijního a finančního. Sami mě navedli k tomu, že chtějí něco, co nikdo jiný neudělá. A o tom to je. Tady to uvidíte na každém kousku. Moji akademickou malbu na mých látkách nikdo nezkopíruje. Jakýkoliv návrh zhmotním. Průřez 45 lety tady uvidíte. Uvidíte tady něco, čím bych vám chtěla povýšit hranice představivosti, kam lze oděv posunout.“
Mimo jiné Matragi zmínila, že obdržela několik národních cen. A velice si váží národní ceny Františka Kupky za grafický projekt v oděvní tvorbě. „Kupka je můj inspirační guru,“ sdílí.
Pokud vás zajímají fascinující příběhy jejích šatů a návštěva u šejka sultána, podívejte se na toto video:
Nikdy jsem nebyla typem člověka, který tvoří pro sebe. Potřebuji výzvy, impulzy, reakce lidí! Ty mi dodávají optimismus, nabíjejí energií k překonávání překážek. Nezastavovat se. Nezakrnět, nezaseknout se v tom, co už člověk dokázal a co funguje. Jsem navždy spojena s perskými princeznami, ale žít z této slávy mě neuspokojuje. Dokud dýchám, chci jít dál.
Setkání s Blankou Matragi ve mně zanechalo otisk krásy, nespoutané divokosti a neskutečný obdiv k ženě, která se nevzdává. Která je prodchnutá pozitivní energií. Které snad už při narození sudičky přisoudily úžasný nabíjející jiskřivý život. A Blanka Matragi tuto sudbu naplňuje beze zbytku a s láskou k životu.
Děkuji za úchvatné setkání.
Pro zajímavost uvádím jen výčet z mnoha cen, které Matragi obdržela:
- Evropská cena za uměleckou a kulturní činnost udělovaná Evropskou unií umění
- Mezinárodní cena Salvadora Daliho udělovaná prezidiem Alliance Salvador Dali International
- Cena Františka Kupky udělovaná Sdružením českých grafiků. Matragi ji získala jako vůbec první módní návrhářka
- Ocenění Gratias Agit udělované Ministerstvem zahraničních věcí ČR
- Ocenění Czech Top 100, významné udělení ceny ambasadorka ČR
Zdroje:
komentovaná prohlídka Timeless