Článek
Sedmadvacetiletá Klára má skvělý život. Dvakrát do týdne chodí na pilates, učí se španělsky a o víkendech jezdí s kamarádkou na kolech po celé republice. A když nechtějí cyklistiku, tak vyrážejí na festivaly a v zimě na běžky. Večer pak klidně sedí s pleťovou maskou a filmem, který si vybrala sama. A když se jí na rodinné oslavě zeptají, jestli už někoho má, odpovídá stejně - jen úsměvem a pokrčením ramen. A kam by toho muže jako nacpala, zatím ho nepotřebuje a pokud někoho na akcích potká a bude zajímavý - super , ale zatím pro ni partner není priorita.
Proč mladí nepotřebují partnera?
Protože milují svůj život kde si nastavují vlastní pravidla. Žijí bez partnera zcela dobrovolně a jsou se svým životem naprosto spokojeni.
Hlavním důvodem proč nepotřebují parťáka je strach z narušení zaběhnutého stylu a ztráty své svobody. Mladí lidé mají své zajeté rituály, koníčky, pracovní plány, přátele, to vše je naladěno na stejnou vlnovou délku. Představa, že by se objevil v jejich životě někdo, kdo by byť jedinou věc z jejich seznamu zpochybnil nebo narušil, je děsí. Museli by se přizpůsobovat, řešit problémy, které by někdy mohly nastat, nehledě na partnerská dramata, která by se časem mohla vynořit. To je pro ně neatraktivní.
Hlavní důvody, proč singl život válcuje randění:
- Absolutní svoboda - cestování, stěhování se za prací, víkendové plány řeší bez konzultace s někým dalším.
- Seberozvoj na prvním místě - chtějí se věnovat kariéře, koníčkům a budovat si vlastní psychickou pohodu.
- Komfortní zóna bez dramat - vztah znamená práci, ústupky a občas i zbytečné hádky. Proč si tedy komplikovat život.
- Digitální socializace - sociálně sítě a on-line kontakt nahradí potřebu blízkosti bez nutnosti reálných závazků.
- Spokojenost se sebou samým - stále více mladých dokáže najít štěstí uvnitř sebe aniž by k tomu potřebovali souhlas od partnera.
- Raději sami než ve svazku, kde se necítí sami sebou.
Nalijme si čistého vína, kolik ze starších lidí žije ve vztahu, který ani zdaleka nesplňuje to co očekávala jejich mladší verze plná ideálů a kolik partnerství či manželství jsou jen parodií na harmonickou lásku. Pokud dnešní mladá generace v takových rodinách vyrůstala, pak je zcela pochopitelné, že nechce kráčet ve šlépějích své matky, která se totálně psychicky zhroutila při odhalení nevěry svého muže nebo třeba nechce být jako jejich otec, který neměl čas na cestování a na kamarády, protože jeho život byl jen práce, protože hypotéka, protože náročná manželka a zábavu si prý užije až v důchodu.
Pokud se na toto téma podíváme z tohoto pohledu, pak lidé, co žijí sami si váží své autenticity a nechtějí se dotvářet k někomu, aby si tzv. sedli. Být singl dává jedinečný čas a prostor na to, aby uzdravili staré rány , pochopili své potřeby a vybudovali si svoje pevné základy.
Někomu se může zdát tento způsob života nepochopitelný, ale oni chtějí svůj čas zatím věnovat jen sobě. A rozhodně nerezignovali na lásku, ale nechtějí takovou, kde by se museli obhajovat a podmiňovat do role, která by jim byla nepříjemná.
Nehledají totiž někoho kdo by je doplnil, ale někoho s kým budou moci svoje nadšení a štěstí sdílet.
Být singl neznamená, že jsou rozmazlení nebo slabí. Znamená to, že si váží sami sebe a jsou dost silní, aby si počkali na to, co si skutečně zaslouží.
