Článek
Když vyslovíme slovo rebel, někomu naskočí vousatý vlasatý muž oblečený v kůži, jedoucí na motorce Harley, někomu potetovaná holka s cigaretou v puse v kožené minisukni a roztrhanýma silonkama, s těžkýma ocvočkovanýma botama. Někomu i ten bezdomovec pod mostem, co sice peníze má, ale takový způsob života se mu líbí a vyhovuje.
Každý si představuje rebela trochu jinak a je to dobře, protože rebel je vnitřní nastavení, té které osobnosti a vůbec to není o tom na čem jezdí, co nosí nebo kde bydlí.
Kolikrát jste třeba i ve vaší rodině slyšeli o někom, většinou dospívajícím puberťákovi, že je rebel a že to nebude mít snadné anebo že ho to přejde, až bude muset vydělávat a živit rodinu. Jenomže správného rebela toto nepřejde ani v manželství, ani když bude pravidelně chodit do práce, poněvadž když se narodíš jako rebel, tak je to tvoje tovární nastavení a to nejde změnit. Tedy pokud to není jen jakési určité pózerství v období dospívání, které časem vezme za své.
Pokud bych mohla mluvit za sebe, chránila bych rebely jako ohrožený druh v Červených knihách. Rebelů totiž ubývá, myslím těch skutečných. Těch, co se zamýšlí a přemýšlí nad opodstatněností a spravedlností některých pravidel, nad falešnou morálkou lidí kolem něj a zda jsou autority v jeho okolí (učitel, nadřízený, rodič) kompetentní, čestní, spravedliví a důvěryhodní lidé na svých místech.
Kdo je rebel? Člověk, který říká ne, ale jeho odmítnutí neznamená vzdání se.
Jsou to vlastně tzv. anti-autoritáři, kteří ale a priori nezpochybňují všechny autority, pouze takové, které podle nich autoritami nejsou a ani nemohou neboť, dle jejich mínění, autorita - je založena na více či méně obecném uznání oprávněnosti a pokud nějaká osoba nesplňuje toto, je nabíledni, že bude tuto osobu na určitém postu nerespektovat a přehlížet, protože nesplňuje jeho představu o opravdové autoritě, které by si mohl vážit a ctít.
Otevírá tím i oči ostatním lidem s odlišným myšlením, aby se zamýšleli nad činy a skutky takovýchto lidí a otevírá kritické myšlení, zda ten který člověk je persona na svém místě či nikoliv.
A v tom tkví tzv. problém zvaný rebel či rebelie. Rebelové jsou totiž pro hierarchické uskupení vždy určitým ohrožením, a tak se nezřídka stává, že jsou zesměšňováni, ostouzeni jako lidé s nesprávným vnímáním světa a jejich názory a myšlenkami se málokdo zaobírá neboť jsou v rozporu s autoritářskými osobnostmi a představují pro ně plevel mezi krásně zřádkovanými plodinami.
Vypůjčila jsem si slova novelisty a vědce C. P. Snowa: „V dlouhé historii člověka bylo spácháno mnohem víc odporných zločinů ve jménu poslušnosti než ve jménu rebelie.“
S tímto bych já osobně souhlasila. Ale domnívám se, že se rebelové rodí stále, ale bohužel jsou již v mládí onálepkovaní buď diagnózou ADHD (a nechci se pouštět do diskuze, že tato nemoc opravdu existuje, určitě ano, ale jsou do ní zahrnuty i děti, které tuto poruchu nemají a jsou naprosto zdravé, tudíž normální - jen mají nechuť se podvolovat nátlaku a pro ně nesmyslným příkazům a nařízením ) nebo je jim diagnostikována hraniční porucha osobnosti. A ještě větším neštěstím je, pokud jsou takovéto děti zamedikovány. Co to udělá s duší dítěte, si můžeme lehce domyslet. A prosím píšu stále jen o zdravých dětech, které utrpěly stigma ADHD jakoby omylem, jen v důsledku nadužívání a zneužívání této poruchy.
Abych se dostala k závěru a shrnutí tohoto článku, musím napsat, že každý rebel nám otevírá mysl i duši, každý rebel je požehnáním pro tzv. hledače pravdy a znovu opakuji - měli bychom si je chránit.
Rebel však musí být sám sobě zodpovědný v tom, že ve svém zaměstnání je také člověkem na svém místě. Spolehlivost a erudice, v tom kterém oboru by měla být samozřejmostí.
Bohužel se najdou i takoví rebelové, co si na ně jen hrají, ale to jsou jen mluvkové, kteří chtějí být jen zajímaví a skutečnému rebelovi nesahají ani po kotníky.
Skutečný rebel je možná potížista v očích rodičů či nadřízených, ale je to přece tak osvěžující, když vaše dítě či podřízený uchopí úkol úplně jinak a zdárně se dobere naprosto odlišnou cestou ke stejnému či ještě lepšímu výsledku než ostatní. Je to neuvěřitelně inspirující, a proto snad už napíšu jen poslední větu.
Ochraňujte rebely - zachráníte zdravou společnost.
