Článek
Když se řekne evoluce, většina lidí si jako výsledek představí třeba silné zuby, rychlý běh nebo velké drápy. Takhle ale příroda často nepostupuje. Chobotnice ukazují, že příroda umí najít i úplně jiné cesty k dokonalosti.
Den, kdy hlavonožci odhodili brnění
Během milionů let se předchůdci chobotnic vzdali svého pancíře, své schránky a místo něj získali něco mnohem cennějšího – schopnost učit se, přemýšlet a přizpůsobovat se. Právě proto jsou dnes chobotnice jedněmi z nejpozoruhodnějších tvorů na naší planetě a vidíme, že se umí vskutku perfektně přizpůsobit životu v mořích a oceánech. Jsou v tomto ohledu přímo vzorem.
Však také tito živočichové měli na své zdokonalování moře času. Jejich příběh začal před neuvěřitelnými 500 miliony let. Předkové dnešních chobotnic (patřící mezi hlavonožce) měli velkou vnější schránku podobnou dnešní loděnce (Nautilus).
Schránka fungovala jako brnění – chránila je před predátory, ale zároveň je dělala těžkopádnými a pomalými. Po miliony let byla tato strategie úspěšná. Pak se ale v mořích objevili noví predátoři – rychlé ryby. No a schránka jaksi začala překážet.
Se synem na lodi. Naše výprava za chobotnicí. Vepředu hloubkoměr, pomáhá nám objevovat mělčiny, kde lze hlavonožce dobře vidět bez velkého potápění.
Dnes jsou chobotnice jedna z nejohebnějších a nejhbitějších stvoření na planetě. A také velmi chytrá. Ztratili sice schránku, ale získali velmi inteligentní chování. Umí vyřešit spoustu situací. Například jak se schovat, jak se dokonale maskovat a změnit barvu, jak otevřít lasturu, jak přelstít kořist, jak se k ní dostat tou nejmenší škvírou a také kdy uprchnout.
Hypnotizér s osmi chapadly
Maskování je přitom absolutně neuvěřitelné. Tento fenomén se jmenuje „passing cloud“, kdy se po těle chobotnice přelévají tmavé vlny, patrně aby zmátla kořist nebo predátora. Anebo (podle vlastní zkušenosti) aby se vám z těch rychle opakujících se vln zamotala hlava. Připadá mi to, jako kdyby nás ta osmiramenka chtěla uvést do hypnózy.
Chobotnice se také rychle učí a umí zvládat nové situace. I proto mají mezi bezobratlými jeden z nejdokonalejších nervových systémů a některé ze smyslů zaslouží náš obdiv. Pojďme se podívat na jeden z nich, podle mne ten nejvíc vyvinutý snad v celé živočišné říší.
Chobotnice nebyla nejdřív vůbec vidět, imitovala kámen na písčitém dně. Nakonec nám ale dovolila si ji prohlédnout a byla opět vypuštěna do moře.
Když se oceán rozhodl stvořit dokonalé oko
Oko chobotnice je jedno z největších evolučních překvapení, které v říši bezobratlých znám. Je téměř dokonalé jako naše lidské oko a přitom vzniklo naprosto jinou cestou. V určitém ohledu je dokonce dokonalejší.
Chobotnice totiž v oku nemá takzvanou slepou skvrnu (u člověka v místě slepé skvrny vychází zrakový nerv a nejsou v něm světločivné buňky). Přestože jsou chobotnice na druhou stranu pravděpodobně barvoslepé, dokážou měnit barvu své kůže podle okolí s neuvěřitelnou přesností a také rychlostí. Jak to dělají, aniž by samy barvy vnímaly jako člověk, je stále předmětem intenzivního výzkumu.
Největší zbraní je mozek
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé, ale jejich schopnost učit se vědci stále zkoumají. Jsou známé experimenty už z počátku 20. století, kdy bylo díky pokusu s poustevníčky, na jejichž ulitách žili nebezpečně žahající sasanky dokázáno, že se chobotnice umí učit. Poté se dalším experimentováním zjistilo, že umí rozeznávat tvary a dokonce, že mají prostorovou paměť a umí najít východ.
V jednom z nejnovějších experimentů se však ukázalo ještě něco mnohem zajímavějšího. Že chobotnice umí své chování přizpůsobit situaci a volí nejlepší strategie. Sedm chobotnic obecných se učilo získat potravu z nádobky ve tvaru písmene L. Jakmile zvládly základní úkol, výzkumníci postupně měnili podmínky – nádobku otáčeli do různých poloh, umístili ji za průhlednou i neprůhlednou přepážku nebo ji při každém pokusu natočili jinak. Přestože se při každé změně zpočátku zpomalily, velmi rychle našly novou strategii a všechny úkoly úspěšně vyřešily.
Tato schopnost, která je považována za jeden z projevů vysoké inteligence a říká se jí behaviorální flexibilita, byla pozorována u mnoha obratlovců. Známe ji například u krkavcovitých ptáků, papoušků nebo primátů. Ale u bezobratlých? Chobotnice tak díky tomuto pokusu začaly představovat výjimečný příklad toho, že poměrně vysoká inteligence se mohla v evoluci vyvinout i u bezobratlých.
...
Pokud chcete dostávat upozornění na mé nové články, zaklikněte si pod nadpisem +sledovat.
ZDROJE:
https://ocean.si.edu/ocean-life/invertebrates/octopuses-squids-and-relatives?utm
https://ocean.si.edu/ocean-life/invertebrates/octopus-eyes?utm
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0042698999000127?utm
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10994840/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4803207/?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavono%C5%BEci
