Článek
Máme tu objev v množství a krátkém čase, který se jen tak nevidí. Vždy, když se najdou nové živočišné druhy, je to svátek. Tentokrát je to celkem 31 takových druhů. A to je tedy něco!
Tak pěkně popořádku. Nejdříve se podíváme, kde k objevu došlo, co vlastně tým mořských biologů našel a také se mrkneme na to, díky jakým novým technologiím využívaným v biologii bylo tolik nových druhů objeveno.
Během dvou týdnů mořská expedice objevila ve střední vrstvě oceánu 31 nových druhů mořských živočichů
Mezinárodní tým mořských biologů se vrátil teprve před pár týdny a byl velice úspěšný. Během červnové dvoutýdenní expedice v mezinárodních vodách u pobřeží Brazílie objevil 31 dosud neznámých druhů živočichů. Tak rychlé tempo objevů může být podle vědců téměř rekordní a umožnily ho nejmodernější technologie používané přímo na palubě výzkumné lodi.
Expedice probíhala na lodi Falkor (too), kterou provozuje Schmidt Ocean Institute. Vědci z USA, Austrálie, Brazílie a Japonska zkoumali takzvanou střední vrstvu oceánu – prostor mezi mořským dnem a sluncem osvětlenou hladinovou vrstvou. Jde o největší životní prostředí na Zemi, které tvoří přibližně 90 % obyvatelného prostoru planety. Přesto je stále velmi málo prozkoumané.
(Toto video od Schmidt Ocean Institutu, které doporučuji ke shlédnutí, ukazuje bohaté ekosystémy ve velkých hloubkách v tzv. zlomových zónách (zlomy jsou tvořené díky pohybu tektonických desek). Ekosystémy zde nejsou závislé na slunečním světle, ale na chemické energii vycházející z nitra Země. Ve videu jsou zachycení různí hlavonožci, ryby, korýši a žahavci, které jinde běžně neuvidíme a někteří skutečně vypadají jak z jiného světa.)
Seznamte se: nové medúzy, korýš i červ
Mezi nově objevenými organismy jsou: 9 druhů medúz, 7 druhů siphonoforů (koloniálních živočichů příbuzných medúzám a korálům), 7 druhů žebernatých (ctenoforů), 4 druhy larvaceí, 2 druhy obřích rhizarií (jednobuněčných organismů viditelných pouhým okem), 1 druh korýše z řádu blešivců (amphipod) a 1 nový druh mnohoštětinatého červa.
Tvorové z oceánu, nebo mimozemšťané? Tak se ptají na svém FB vědci John Burns a David Fields z Bigelow Laboratory for Ocean Sciences , kteří se výpravy zúčastnili. Na následujících fotografiích z expedice můžete spatřit skleněnou oliheň, která se díky téměř průhlednému tělu dokáže stát prakticky neviditelnou, trubýše (sifonofora), živočicha žijícího v koloniích, připomínajícího světelnou girlandu a duhově zbarveného korýše rodu Sapphirina, jehož tělo se na světle třpytí kovově modrými odlesky.
Technologie, které pomohly: SQUID, robot, laserové skenování, AI a virtuální realita
Velký podíl na úspěchu měla nová technologie přezdívaná „SQUID“, která vědcům poprvé umožnila přímo na lodi pozorovat živou trojrozměrnou buněčnou strukturu mikroorganismů. Spolu s podmořským robotem a laserovým skenováním mohli odborníci zkoumat i velmi křehké hlubokomořské organismy, aniž by je poškodili.
(V následujícím videu můžete vidět zmíněné červené laserové skenování u skleněné olihně Teuthowenia žijící v hloubce až 2 km. Má velké oči a téměř průhledné tělo, čili je téměř neviditelna před predátory.)
Vědci během expedice využili hned několik dalších převratných technologií. Laserový systém DeepPIV vytváří optické řezy průsvitným tělem živočichů podobně jako CT a umožňuje sestavit jejich 3D model bez poškození. Kamera EyeRIS s více než 30 000 mikročočkami přesně měří velikost a tvar organismů přímo ve vodě. Zmíněný mikroskop SQUID dokáže během několika minut vytvořit detailní snímky celých živých organismů i jejich buněk. Pomocí akvária s virtuální realitou vědci zkoumali chování drobných korýšů a jejich reakce na světelné podněty. Poznatky o pohybu hlubokomořských mnohoštětinatých červů mohou v budoucnu pomoci při vývoji měkkých robotů. A do výzkumu se navíc může zapojit i veřejnost prostřednictvím aplikace FathomVerse, která pomáhá trénovat umělou inteligenci pro rozpoznávání mořských živočichů.
Vedoucí expedice Karen Osbornová z amerického Smithsonianova Národního muzea přírodní historie uvedla: „Bylo to opravdu vzrušující. Střední vrstva oceánu je plná neuvěřitelných živočichů, o kterých zatím víme jen velmi málo…Takový počet objevů během tak krátké doby se pravděpodobně blíží rekordu.“
Objevené organismy nyní čeká podrobný morfologický a genetický výzkum. Teprve poté budou moci být oficiálně popsány a získají svá vědecká jména.
SQUID - technologický průlom v zobrazování
Asi největší z technologických průlomů, který se konal přímo na palubě lodi, bylo použití konfokálního mikroskopu „SQUID“ . Tento mikroskop pomocí laserů vytváří detailní trojrozměrné snímky buněk živých organismů.
Vedoucí expedice Karen Osbornová uvedla, že díky této technologii mohli vědci v reálném čase pozorovat, jak spolu buňky komunikují, vyměňují si látky a vytvářejí struktury. Dříve bylo nutné vzorky několik týdnů laboratorně připravovat, než bylo možné něco podobného sledovat.
To, co lidstvo dosud objevilo, je jen špička ledovce. V oceánech existuje obrovské množství života, který řeší problémy způsoby, jaké si zatím ani neumíme představit. Čím lépe těmto organismům porozumíme, tím více se od nich můžeme naučit.
V čem je nový mikroskop tak revoluční? SQUID umožňuje vědcům: vytvořit podrobné 3D snímky ještě na moři, porovnat znaky s databázemi známých druhů a rozhodnout, zda jde pravděpodobně o nový druh. Než doplujete do přístavu, v podstatě máte hotovo.
Poprvé v historii tak mohli vědci na výzkumné lodi pozorovat živé hlubokomořské organismy téměř stejně podrobně jako v moderní laboratoři. Díky tomu se výrazně zrychluje objevování nových druhů a lépe se zachytí jejich skutečná podoba, než se po vylovení změní nebo poškodí.
Budoucnost
Když jsem si prohlížela záběry z této expedice, znovu jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně málo toho o naší planetě vlastně víme. Každá nová technologie otevírá dveře do světa, který byl ještě před pár lety pro člověka nedostupný. A mám pocit, že nás teď právě díky technologiím takových velkých objevů čeká mnoho ve velmi krátké době.
Budu je pro vás ráda hledat dál a přinášet, protože hlubiny oceánů jsou jedním z posledních skutečně neprobádaných míst na Zemi. A já se už teď těším, co z jejich temnot vystoupí příště.
Zaklikněte si +sledovat na začátku textu.
ZDROJE
https://www.theguardian.com/environment/2026/jun/26/marine-expedition-uncovers-31-new-species-two-weeks-brazil?
https://ocean.si.edu/ocean-life/invertebrates/midwater-mysteries-new-invertebrate-imaging-technology-clues-us?
https://www.facebook.com/BigelowLab
https://www.facebook.com/SchmidtOcean
https://www.youtube.com/watch?v=K9EAwh-fY-Y
