Článek
Když má film takový úspěch jako Discopříběh, dalo by se očekávat, že minimálně ti herci, kteří ve snímku ztvárnili hlavní role, budou mít o hvězdnou kariéru postaráno. Zatímco o Rudolfu Hrušínském nejmladším či v té době už slavném Janu Potměšilovi se to určitě dá říct, po představitelce blonďaté dračice Evy jakoby se slehla zem.
Nebyla to práce, ale hlavně zábava
Přitom v době, kdy Mariana Konečná slavný snímek natáčela, jí bylo patnáct let. „Nejprve probíhal výběr na Slovensku s nějakými modelkami, které byly krásné, vysoké. Já byla malá, tehdy taková šedá myška. Tam bylo asi deset modelek. Ty si režisér vyfotil a pak pozval na konkurz do Prahy mě, nemodelku, kde bylo dalších sto děvčat,“ vzpomínala na své první krůčky směrem k „nesmrtelnosti“.
Není bez zajímavosti, že chybělo málo a na finálový casting vůbec nešla. V té době totiž Mariana studovala střední ekonomickou školu v Bratislavě. A učitelský sbor neměl příliš pochopení pro její aktivity mimo školu. Přesto dokázala všechno skloubit, nakonec i bez problémů odmaturovala. Na natáčení Discopříběhu vždy vzpomínala jen v dobrém. Snad i proto, že ho mnoho mladých herců nebralo jako práci, ale jako skvělou zábavu.
I po letech se hodně mluví o tom, jestli láska mezi Hrušínským a krásnou blondýnkou přerostla i mimo filmové plátno. Konečná náklonnost k sympatickému mladíkovi nikdy nepopírala. Tvrdila však, že všechno proběhlo jen v platonické rovině. Mimochodem hlas, kterým postava Evy v Doscopříběhu hovoří, není Mariany Konečné. Její slovenštinu musela přemluvit dabérka Jana Mařasová.
Nejprve Německo, pak Švýcarsko
Jak už bylo řečeno, po fenomenálním úspěchu snímku Konečnou žádná hvězdná kariéra nečekala. Vlastně bezprostředně po maturitě emigrovala, což bylo docela paradoxní, protože se psal prosinec roku 1989. Bylo po sametové revoluci, nebyl důvod utíkat před komunistickým terorem. To si uvědomovala i herečka. „Bylo to na Silvestra 1989, takže k tomu sice už nebyl moc důvod, přesto jsem šla,“ usmívala se po čase.
Tehdy se totiž zamilovala do slovenského fotografa bulharského původu a společně se rozhodli, že budou žít v Německu. Tam zůstali čtyři roky. Poté odešli do Švýcarska, kde se rozešli. „Ve Švýcarsku jsem pak žila asi šest let se Švýcarem,“ vysvětlovala Konečná, proč se hned nevrátila do vlasti. Za svého současného manžela se pak provdala v roce 2012.
Svůj velký den si pamatuje velmi dobře i proto, že zrovna probíhalo mistrovství světa v hokeji, na kterém Slováci porazili Čechy a získali stříbrné medaile. „My jsme spolu byli dlouho, než jsme se vzali, takže teď už jsme spolu dvacet pět let,“ uvedla Konečná loni v pořadu Show Jana Krause.
Už ani moc nepracuje
Každopádně se zdá, že i když konečná nezářila jako herečka, stěžovat si nemůže. Procestovala kus světa, chvíli se živila i jako modelka. V Paříži se dokonce potkala s topmodelkou Evou Herzigovou.
Dnes má firmu, která se zabývá vířivkami, saunami a bazény. „Vlastně už ani moc nepracuji, jsem spíš v domácnosti. Jsem už příliš stará na to, abych pracovala někde do sedmnácti hodin a ještě nedostatečně oceněná. Budu raději žít skromněji a v klidu,“ doplnil se smíchem.
Zdroje: idnes.cz, ctidoma.cz, kafe.cz, zena-in.cz, blesk.cz, koule.cz
