Článek
Rudolf Höss patří k nejzvrácenějším postavám 20. století. Jeho jméno není tak známé jako Hitler, Himmler nebo Goebbels, ale jako dlouholetý velitel koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau sehrál klíčovou roli v holocaustu, tedy systematickém vraždění milionů Židů a dalších obětí nacismu.
Z vojenské dětinskosti k nacistické mašinérii
Höss se narodil 25. listopadu 1901 v jižním Německu, ve městě Baden-Baden, v přísné katolické rodině. Po zavržení náboženské kariéry vstoupil ve velmi mladém věku do první světové války a sloužil v armádě, kde získal i ocenění (Železný kříž). Po válce se jako mnozí veteráni ocitl ve světě politických extremistů a krátce působil v pravicových polovojenských skupinách.
V roce 1922 se stal členem NSDAP a brzy vstoupil i do SS, kde se rychle prosadil. Byl také odsouzen na deset let za účast na vraždě politického oponenta. Trest si však odseděl pouze několik let.
„Řád a efektivita“ v systému koncentráků
V 30. letech se Höss osvědčil jako důstojník v koncentračních táborech. Působil třeba v Dachau a Sachsenhausenu. Poté byl Reichsführerm SS Heinrichem Himmlerem jmenován v roce 1940 velitelem nově vzniklého komplexu Auschwitz v okupovaném Polsku.
Pod jeho vedením se z původně malého tábora stal největší vyhlazovací komplex, jaký kdy svět viděl. Höss zavedl a rozšiřoval metody hromadného vraždění, včetně použití pesticidu Zyklon B ve speciálních plynových komorách, kde byli systematicky zabíjeni Židé, Romové, homosexuálové a další skupiny obyvatel. Dnes historici odhadují, že pod jeho velením bylo na tomto místě zavražděno více než milion lidí.
Tábor Auschwitz-Birkenau
Kontrasty každodenního života
I když byl Höss odpovědný za nezměrné zlo, mimo tábor vedl v očích SS poměrně „normální“ život. Bydlel s manželkou Hedwig a pěti dětmi v domě přímo vedle tábora. Pořídil tam dům s velkou zahradou, kde děti běhaly a hrály si, zatímco za zdmi probíhalo hromadné vraždění. „Dohlížel na to, jak se z malého tábora mění v továrnu na zabíjení včetně oblastí vyhrazených speciálně pro vyhlazení mužů, žen a dětí. A ruku v ruce s tím si vedle tábora budoval ideální hnízdečko lásky. Oázu klidu, kterou by mnozí považovali za skvělé dílo,“ vysvětloval historik Dalibor Moravec.
Höss se doma choval jako starostlivý otec a manžel, a jeho rodina popisovala svůj život v táboře jako úžasný. Tento kontrast mezi jeho „rodinným obrazem“ a realitou jeho činů se stal jedním z nejvíce zarážejících symbolů banality zla.
Pád, zatčení a spravedlnost
Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Höss snažil skrýt pod falešným jménem jako zemědělec. Jeho úkryt však prozradila jeho vlastní manželka. „Během výslechu lovcem nacistů Hannsem Alexandrem a britských vojáků uvedla adresu, na které žil její manžel jako dělník jménem Franz Lang. Když ho vyšetřovatelé zatýkali, byl Höss v pyžamu,“ doplnil historik Moravec. Zločinec byl 11. března 1946 zatčen britskými vojsky, předán spojeneckým orgánům a během procesu vypovídal i u Norimberských tribunálů.
Poté byl postaven před polský soud, odsouzen za válečné zločiny a 16. dubna 1947 popraven oběšením v areálu bývalého tábora v Auschwitz-Birkenau. Uprostřed tábora, který tak moc spoluvytvářel. V současnosti slouží bývalý Hössův dům vedle areálu jako centrum boje proti antisemitismu a extremismu, které má návštěvníky inspirovat k uvědomění si nebezpečí nenávisti a totalitních ideologií.
