Článek
Když Juraj Jakubisko v roce 2008 uvedl do kin film Bathory, šlo o mimořádně ambiciózní projekt. Slovenský režisér se rozhodl převyprávět příběh Alžběty Báthory z úplně jiné perspektivy. Místo nelítostné vražedkyně představil ženu, která se podle jeho interpretace stala obětí mocenských her, politických intrik a cílené diskreditační kampaně. Tento pohled rozdělil diváky i historiky, zároveň ale udělal z filmu jednu z nejdiskutovanějších středoevropských produkcí své doby. „Věrně se držím všech historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie jsem zapojil svoji fantazii,“ vysvětloval režisér.
Hlavní roli získala až na druhý pokus
Natáčení začalo už v roce 2005 a šlo o první anglicky mluvený film Juraje Jakubiska. Na projektu spolupracovali filmaři ze Slovenska, Česka, Velké Británie i Maďarska a rozpočet se nakonec vyšplhal přibližně na deset milionů eur, tedy kolem 300 milionů korun. Ve své době šlo o nejdražší film vzniklý na Slovensku a jeden z vůbec nejdražších projektů ve střední Evropě.
Původně měla Alžbětu Báthory ztvárnit nizozemská herečka Famke Janssen, známá například z bondovky GoldenEye nebo série X-Men. Krátce před začátkem svého natáčení ale z projektu odstoupila a štáb musel hledat náhradu. Tou se stala britská herečka Anna Friel. O roli stála natolik, že režisérovi poslala osobní dopis napsaný ve slovenštině. S překladem jí pomohla slovenská chůva její dcery. Jakubiska tím nejen překvapila, ale také přesvědčila, že právě ona dokáže jeho představu hraběnky naplnit.
Pro Annu Friel šlo o životní roli
Pro Friel znamenala role výrazný krok v kariéře. V té době už byla známá ze seriálu Pushing Daisies i britských televizních projektů, ale právě Bathory patřila k jejím dosud největším filmovým rolím. „Myslíme si, že byla obětí vykonstruovaného obvinění,“ říkala o své roli.
Měděná vana i nekontrolovatelný požár
Natáčení rozhodně neprobíhalo bez komplikací. Herečka absolvovala náročné jezdecké scény, dlouhé hodiny v těžkých historických kostýmech i fyzicky vyčerpávající natáčecí dny. Nejprve štáb zjistil, že má Anna Friel silnou alergickou reakci na měď při scéně ve slavné vaně. Ještě nebezpečnější okamžiky ale přišly při závěrečném natáčení. Ve scéně odehrávající se v hořící ložnici se plameny rozšířily víc, než bylo plánováno, a herečka se ocitla v reálném nebezpečí.
Díky rychlé reakci štábu se vše obešlo bez tragických následků. Filmová výprava přitom patřila k největším, jaké kdy ve střední Evropě vznikly. Pro herce vznikly tisíce dobových kostýmů a řada dekorací byla postavena přímo pro potřeby filmu.
Jiří Mádl přišel o vlastní hlas
Ani čeští herci neměli práci jednoduchou. Jiří Mádl si zahrál mnicha Cyrila, jenže jeho výkon ve finální podobě diváci prakticky neuslyší. Juraj Jakubisko nebyl spokojený s výsledným hlasovým projevem a během postprodukce rozhodl o kompletním předabování postavy. Mádla nakonec namluvil herec a zpěvák Jan Maxián. Šlo o poměrně neobvyklý krok, který dodnes patří mezi nejzajímavější zákulisní informace spojené s filmem. Vedle Mádla se ve filmu objevili také Karel Roden, Bolek Polívka, Hans Matheson, Vincent Regan nebo italská legenda Franco Nero, jehož účast dodala projektu výrazný mezinárodní rozměr.
Režisér se nikdy netajil tím, že netočil historický dokument. Do příběhu proto zařadil i záměrně fantaskní motivy, které mezi historiky vyvolaly živé debaty. Diváci si například mohli všimnout mnichů na kolečkových bruslích nebo scény, v níž postava Bolka Polívky seskakuje s padákem.
Obrovský úspěch i bolestivá finanční daň
Velkolepá produkce si vyžádala mimořádné výdaje. Během natáčení se spotřebovaly desetitisíce porcí jídla, tisíce litrů kávy a přibližně 150 litrů umělé krve. Přestože film přilákal do českých kin statisíce diváků a vydělal přes 86 milionů korun, vysoké náklady se producentům vracely jen pomalu.
Finanční situace nakonec dopadla i na samotného Juraje Jakubiska a jeho manželku, producentku Deanu Horváthovou. Kvůli financování filmu se dostali do vleklých finančních problémů. Výsledkem bylo, že režisér například přišel o svoji luxusní pražskou vilu. Dům byl v dražbě nabízen za 28 milionů korun, ale prodal se pouze za 12,5 milionu. Následovaly soudní spory s bankou i exekuční řízení, která se táhla několik let. Přes všechny komplikace zůstává Bathory jedním z nejvýpravnějších filmů, které kdy ve střední Evropě vznikly.
Zdroje: autorský článek s využitím
