Článek
Když měl v roce 2014 premiéru Interstellar, diváci obdivovali především vesmírné scenérie a černou díru Gargantua. Za výslednou podobou filmu se ale skrývala spousta práce, přísné utajování i situace, které hercům natáčení nijak neusnadnily. Anne Hathaway se například při scéně v ledové vodě obávala podchlazení. A robot TARS, který ve filmu působí jako počítačově vytvořená postava, měl na place svého živého představitele.
Zdevastovaná Země a pole, které vydělalo
Cooper žije s rodinou ve světě, kde se kvůli prachu nedaří pěstovat plodiny a lidem dochází jídlo. Nolan při natáčení čerpal inspiraci z amerického Dust Bowlu. Ve třicátých letech minulého století tehdy sucho a obrovské prachové bouře zpustošily zemědělské oblasti USA a připravily tisíce rodin o obživu. Filmaři proto nechtěli spoléhat pouze na digitálně vytvořenou krajinu. Při natáčení používali ventilátory a uměle vyrobený prach, který se skutečně vířil kolem herců. Výsledkem bylo prostředí, jež působilo mnohem přirozeněji než sterilní kulisa.
Zajímavá byla také příprava Cooperovy farmy. Produkce nechala v Kanadě vypěstovat přibližně 500 akrů kukuřice, což odpovídá zhruba 202 hektarům. Takové množství nebylo levnou záležitostí, Nolan ale počítal s tím, že po skončení natáčení bude možné úrodu prodat.
Anne Hathaway natáčení málem „odnesla“ vlastním zdravím
Režisér se předem zajímal o zkušenosti Zacka Snydera, který pěstoval kukuřici pro film Muž z oceli. „Zavolal jsem Zackovi a zeptal se ho: ‚Kolik jste toho vypěstovali?‘ Řekl mi, že 300 akrů a kolik to stálo, takže jsme vypěstovali asi 500 akrů kukuřice, skutečně jsme ji prodali a nakonec na tom vydělali!“ Pole tedy nebylo jen nákladnou dekorací, která by po poslední klapce skončila v odpadu. Produkce dokázala úrodu prodat, a část výdajů se jí tak vrátila.
Scénář pod přísným dohledem
Nolan si informace o svých filmech pečlivě hlídá a u Interstellaru nechtěl nic ponechat náhodě. Jessica Chastain v té době natáčela v Irsku snímek Miss Julie. Scénář k novému Nolanovu projektu jí proto nedorazil běžnou cestou. Režisér za ní poslal asistenta, který jí materiál osobně předal.
Scénář byl opatřený vodoznakem se jménem herečky, aby bylo možné dohledat případný únik. Chastain si ho mohla přečíst, ale po dočtení ho musela vrátit. Podobná opatření měla zabránit tomu, aby se děj dostal na veřejnost ještě před premiérou.
Utajení bylo důležité i kvůli tomu, jak se příběh postupně rozvíjí. Interstellar totiž není jen výpravný film o cestě do vzdálených částí vesmíru. Zásadní roli v něm hrají vztahy mezi postavami, zejména pouto mezi Cooperem a jeho dcerou Murph. Některá odhalení by při předčasném zveřejnění připravila diváky o část překvapení.
Anne Hathaway se bála, že jí hrozí podchlazení
Island poskytl filmařům krajinu, kterou by jen obtížně nahrazovali studiovými kulisami. Ledovce, kamenitý terén a studená voda se staly součástí scén z mimozemských planet. Pro herce to ovšem znamenalo pracovat v podmínkách, které měly k pohodlí daleko.
Anne Hathaway později vzpomínala, že při natáčení ve vodě pronikla do jejího obleku voda. Měla na sobě takzvaný suchý oblek, který se používá při pohybu ve studené vodě, jenže nebyl správně uzavřený. Voda se dostala dovnitř a herečka v ní strávila delší dobu. „Řekla jsem si, že se prvního asistenta režie zeptám, jaké jsou příznaky podchlazení, abych na ně mohla dávat pozor,“ říkala později.
Christopher Nolan měl spoustu nápadů, ne všechny ale nakonec realizoval
Když mu vysvětlila, proč se na to ptá, štáb začal scénu natáčet velmi rychle a krátce nato práci ukončil. Hathaway ale později zdůraznila, že situace nebyla tak dramatická, jak se mohlo zdát. „Nebyla to žádná katastrofa. Nikdy jsem kvůli umění neriskovala svůj život ani nic podobného,“ uvedla.
TARS měl na place vlastního herce
TARS nebyl jen digitální postavou, kterou by filmaři dodělali až po natáčení. Pro Interstellar vznikla skutečná mechanická konstrukce a herci s ní mohli pracovat přímo na place. Robot tak měl při scénách s posádkou své místo a jeho pohyby nepůsobily jako dodatečně vložená animace. O jeho pohyb a hlas se staral herec Bill Irwin. Konstrukci ovládal přímo na place a podle potřeby ji rozpohybovával tak, aby robot působil jako skutečný člen posádky. Při některých záběrech se pak Irwin musel digitálně odstranit z obrazu.
Vysvětlil, že Nolan nechtěl pouze herce, který by přišel do studia až po dokončení natáčení a namluvil hotovou postavu. Režisér mu při prvním rozhovoru řekl: „Nechci to dělat tak, že herec přijde až na konci a natočí čtyři nebo pět dní dialogů. Chci, aby byl herec přímo v těch scénách,“ tvrdil herec. Díky tomu mohl TARS reagovat na ostatní postavy přímo během natáčení. Herci nemuseli mluvit do prázdna a představovat si, kde se robot nachází. Jeho pohyby navíc vznikaly ve skutečném prostoru, takže filmaři mohli lépe pracovat s perspektivou a světlem.
Podobný přístup Nolan využil také při natáčení záběrů z vesmírné lodi. Místo toho, aby herci neustále hleděli do zeleného plátna, promítali filmaři připravené obrazy vesmíru na obrazovky umístěné za okny. Díky projekci herci viděli prostředí, na které měli reagovat, a kamera mohla zachytit i skutečné odrazy a světelné změny.
Fyzik musel Nolana přesvědčovat celé dva týdny
Kip Thorne, který se na filmu podílel jako vědecký poradce, musel Nolanovi občas jeho představy rozmlouvat. Největší spor se vedl o cestování rychlejším než světlo. Režisér chtěl takovou možnost využít v příběhu, fyzik ho ale upozorňoval, že by tím popřel známé zákony přírody. Přesvědčit Nolana mu podle dostupných rozhovorů trvalo zhruba dva týdny. Nakonec se musel obejít bez původního nápadu a hledat jiné řešení.
Ne všechny filmové představy ovšem musely být dokonale realistické. Některé výjevy na ledové planetě nebo v okolí černé díry vyžadovaly tvůrčí licenci. Thorne se ale snažil, aby i spekulativní části příběhu vycházely z konkrétních vědeckých úvah.
Ne vždy musí dominovat počítačové triky
Interstellar ukazuje, že ani velkorozpočtové sci-fi nemusí stát výhradně na digitálních tricích. Nolan kombinoval skutečné lokace, mechanické konstrukce, projekce i počítačové efekty. Herci měli před sebou fyzické rekvizity a prostředí, se kterým mohli pracovat, a kameramani nemuseli každý detail vytvářet až v postprodukci.
Zajímavosti z natáčení zároveň ukazují, že podobný přístup má své limity. Skutečná krajina nabídne přesvědčivý obraz, ale přináší také nepředvídatelné počasí, chlad a komplikace, které se v ateliéru řeší snáz. U Hathaway se ukázalo, že ani pečlivě připravená scéna nemusí proběhnout bez problémů.
Výsledkem je film, který spojuje příběh o budoucnosti lidstva s rodinným dramatem a vědeckými otázkami. A zatímco diváci na plátně sledují cestu za hranice známého vesmíru, za kamerou se odehrávalo neméně zajímavé dobrodružství.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.wired.com/2014/11/metaphysics-of-interstella
https://www.scientificamerican.com/blog/observations/parsing-the-science-of-interstellar-with-physicist-kip-thorne/
https://www.nprillinois.org/arts-life/2014-11-07/christopher-nolan-on-blending-reality-into-fantasy-in-interstellar
https://time.com/3602525/christopher-nolan-physics-interstellar-kip-thorne/
https://www.ctpublic.org/2014-11-07/christopher-nolan-on-blending-reality-into-fantasy-in-interstellar
https://gizmodo.com/jonah-nolans-first-interstellar-pitch-were-not-f-ing-g-1654506330
