Článek
Herecké umění Jiřího Štrébla (67) je důkazem, že k tomu, aby se z někoho stal vynikající herec, nemusí vystudovat DAMU. Televizní diváci ho znají především jako Miloše Knoblocha z nekonečného seriálu Ulice, ale zahrál si i jinde a milovníci divadla dobře vědí, že od něj mohou na jevišti čekat vždy vynikající výkon.
Třebaže nepochází přímo z umělecké rodiny, mnozí jeho příbuzní měli k umění blízko. Otec se celý život zabýval gastronomií, ale vedle toho také psal písňové texty, které zpívali třeba Rudolf Cortéz nebo Josef Zíma. Přes rodinu své babičky je Jiří zase vzdáleně příbuzný se spisovatelkou Helenou Šmahelovou nebo s Alexandrem Hackenschmiedem, významným prvorepublikovým fotografem a kameramanem, který za jeden ze svých dokumentů získal Oskara. Také Štrébl je úspěšný amatérský fotograf a po tatínkovi zdědil i náklonnost k vaření.
Nejlepší ze všech prodavačů
Jako kluka Jiřího ani nenapadlo, že by se stal hercem. V jednom rozhovoru se svým typickým humorem vyprávěl, že vlastně toužil být řezníkem. „Když se mě rodiče ptali proč, řekl jsem, že se mi líbí, jak jsou řezníci od krve. Nebyla za tím ale žádná úchylka. Když mě maminka vyvedla ze školky, chodili jsme kolem řeznictví. Fascinovalo mě, jak v těch zástěrách řeznickými noži sekali a porcovali,“ vyprávěl herec. Nakonec se za něj na nějaký čas tak trochu rozhodl osud.
Protože na jednom branném cvičení ve škole vyvedl nějakou lumpárnu, která se nelíbila vedení školy, napsali mu hodnocení, že se nepřátelsky staví k socialistickému zřízení. Nepomohly ani přímluvy jeho třídní učitelky a Jiří se musel jít učit prodavačem. Pracoval v Bílé labuti, a dokonce vyhrál celostátní soutěž o nejlepšího prodavače. Dodělal si střední školu, a pak ho přijali ho na Vysokou školu ekonomickou.
Hraje jen dva druhy postav
„Kamarád, se kterým jsem studoval, hrál v amatérském souboru. Měsíc před premiérou jim vypadl představitel kata. Nevím, co mě to napadlo, ale nabídl jsem se. Netušil jsem, že mě bude čekat trauma, protože jsem měl ve hře asi tři věty, a navíc strašnou trému. Pak jsem nazkoušel pohádku, kde jsem měl těch vět už šest. Tehdy jsem pochopil, že moje herecká kariéra stoupá strmým tempem. Tak jsem šel jsem na konkurz do A studia Divadla Na okraji,“ popsal svou cestu k herectví Štrébl. I později byl obsazován hlavně do záporných postav, herec sám tvrdí, že nejvíc hraje dva druhy postav – svině a velké svině.
Vanda Hybnerova si vzala Sašu Rašilova, rozvedli se kvůli jeho nevěře
V současnosti už tomu tak ale není, i jeho Knobloch z Ulice se posunul do sympatického chlápka. Hraje po boku Vandy Hybnerové, své někdejší lásky, s kterou se kdysi chtěli i brát a se kterou mu to herecky skvěle funguje. „Žili jsme spolu víc než tři roky, ale ze svatby sešlo, i když čistě z praktických důvodů. Z obřadu nakonec zbyla jen hostina a dvoudenní mejdan,“ vzpomínal herec. Bydleli spolu přitom v Praze na Žižkově a vypadalo to mezi nimi velice vážně. Možná dnes Štrébl lituje, že na veselku nedošlo.
Věčný smolař v lásce
V soukromém životě totiž dnes není příliš spokojený. S bývalou manželkou, která pracovala jako kostýmní výtvarnice, má dvě děti – Ester a Edu. Jiří si vyzkoušel i roli tatínka na rodičovské dovolené a na ty časy rád vzpomíná. Po rozpadu manželství žena odešla do Izraele i s dětmi, a herec tam za nimi musel jezdit. Nevyšel mu ani dlouhodobý vztah s novinářkou Renatou Kalenskou.
Navzdory tomu, že jí pomáhal v době, kdy měla závažné zdravotní problémy, v podstatě den ze dne ho vystěhovala s odůvodněním, že je pro ni potenciálně nebezpečný a mohla by se od něj nakazit kovidem. Nebyl by to ale nezdolný optimista Štrébl, aby nevěřil, že i v osobním životě temné mraky brzy odplují.
Bratr a sestra, kteří nikdy hrát nechtěli
Úspěšnou herečkou je i Jiřího mladší sestra Alena Štréblová. Také ona vlastně původně o své současné profesi neuvažovala. Do A studia, kde už v tu dobu hrál její bratr, dělali kdysi konkurs na novou kolegyni, kterého se účastnila Alenina kamarádka. Šla ji tam doprovodit a potkala Jiřího, který se netvářil zrovna nadšeně a tvrdil, že mu tam bude dělat ostudu. A tak se mu tak trochu pomstila, protože se rozhodla jít do konkursu taky – a uspěla.
Sourozenci u hereckého řemesla zůstali, i když zažili chvíle, kdy si mysleli, že se takhle neuživí. To, když Alena vychovávala sama dvě děti a musela si půjčovat v bance. Jiří zase hrál v 90. letech v divadelním souboru, kterému neustále chyběly peníze. Každé ráno prý koukal na lidi, kteří nakupují a on neměl za co.
Zdroje: vlasta.cz, kafe.cz, blesk.cz, nasehvezdy.cz, zeny.iprima.cz
