Článek
Když se řekne největší hudební hvězda československé historie, většině lidí se vybaví jediné jméno – Karel Gott. Zlatý slavík dominoval domácí scéně desítky let, ale jeho výjimečnost nespočívala jen v popularitě. Už během socialismu patřil k lidem, kteří vydělávali násobně více než běžní zaměstnanci. V době, kdy se průměrná mzda v Československu pohybovala kolem 2 500 až 3 000 Kčs měsíčně, dokázal Gott za jediné vystoupení získat částku, která několikanásobně převyšovala měsíční příjem většiny obyvatel.
Obrovský balík peněz pro Karla Gotta
V 80. letech činil běžný honorář českého zpěváka přibližně 800 korun za koncert. Úspěšní interpreti navíc často odehráli dva koncerty během jediného dne. Vedle toho pobírali další odměny související s vystupováním a prodejem hudebních nosičů. Karel Gott však nepatřil mezi běžné interprety. Už tehdy byl hvězdou první velikosti a jeho příjmy výrazně převyšovaly honoráře většiny kolegů. Rozhodující rozdíl ale představovalo něco jiného, a to možnost pravidelně koncertovat v tehdejším Západním Německu.
Karel Gott zabezpečil manželku i děti
Právě zahraniční angažmá proměnila Gotta ve finanční fenomén. Podle svědectví hudebníků z Orchestru Ladislava Štaidla si soubor v roce 1982 účtoval za jedno vystoupení v západním Německu přibližně 160 tisíc korun. Z této částky připadalo samotnému Gottovi asi 112 tisíc korun. „Pamatuji si to myslím dobře. Karel měl za koncert 70 procent a já dvě a půl procenta,“ vzpomínal hudebník Ondřej Soukup.
Pro srovnání: průměrně vydělávající zaměstnanec by na takovou částku pracoval několik let. Jeden jediný koncert tak Gottovi mohl přinést více peněz než běžnému dělníkovi tři až čtyři roky práce. „Jeho příjmy odhadem mohly v zahraničí činit kolem takových 350000–400000 západoněmeckých marek ročně,“ uvedl například Waldemar Matuška v srpnu 1971 přu výslechu komunistické StB poté, co Gott nelegálně zůstal v tehdejším západním Německu.
Multimilionář už za „komančů“
Koncerty však byly pouze jedním zdrojem příjmů. Obrovské peníze přinášely také prodané desky. Karel Gott během kariéry prodal více než 50 milionů nosičů, z toho přibližně 20 milionů v zahraničí. Právě tantiémy a autorské odměny tvořily významnou část jeho majetku. „Za jeden prodaný nosič jsem měl 22 haléřů, obvykle se jich prodaly statisíce, takže to celkově udělalo slušný kačky. Ti nejlepší, jako byl Karel Gott, prodávali miliony desek, takže už za komančů byli multimilionáři,“ vysvětloval před časem zpěvák Vítězslav Vávra.
Pak je tu také jeho poslední koncert v O2 aréně, za který dostal podle odhadů Forbesu zhruba 20 milionů korun a spousta dalších výdělečných činností, včetně vydané autobiografie, televizního dokumentu apod.
Karel Gott s dcerou Dominikou
Socialismus hlásal rovnost všech
Přesnou výši Gottova majetku během socialismu dnes nelze spolehlivě určit. Dostupné zdroje se však shodují, že už před rokem 1989 vydělával částky v řádech milionů korun a patřil k finančně nejúspěšnějším osobnostem tehdejšího Československa.
Zatímco většina herců a zpěváků byla odkázána na domácí honoráře, Gott měl přístup k západním trhům, milionovým prodejům desek i prestižním zahraničním koncertům. Právě tato kombinace z něj udělala výjimku, jaká v československé kultuře neměla obdoby.
Ačkoli socialistický režim navenek hlásal rovnost, na příkladu Karla Gotta je jasně vidět, že některé hvězdy žily v ekonomické realitě zcela odlišné od života běžných občanů. Za jeden koncert dokázal vydělat více, než kolik si řada lidí odnesla domů za celý rok práce.
Zdroje: autorský článek a využitím
