Článek
Když se řekne Ladislav Křížek (63), většině fanoušků českého hard rocku okamžitě naskočí osmdesátá a devadesátá léta. Vyprodané koncerty, hlas, který byl okamžitě rozpoznatelný, a status domácí rockové hvězdy. Jenže za kulisami tehdejší slávy se odehrával i mnohem komplikovanější příběh. Zpěvák dnes otevřeně přiznává, že konec dlouholetého manželství pro něj nebyl klasickým rozvodem. A byl na tom zle.
Byl na tom hodně špatně
Po pětatřiceti letech vztahu s manželkou Taťánou se Křížek sebral a šel. „Já jsem se nerozvedl, já jsem utekl. Už jsem ten tlak nemohl vydržet,“ přiznal bez obalu. Dlouhodobě už zkrátka manželství psychicky nezvládal. Po rozchodu se navíc ocitl ve velmi špatném stavu. Právě tehdy se vedle něj znovu objevila výtvarnice a arteterapeutka Monika Lanz, kterou znal už z dob působení ve Vitacitu. Jiskra mezi nimi ale přeskočila až později. „Byl jsem po rozvodu v dezolátním stavu a ona mě dala dohromady. I zdravotně.“
Dnes o ní mluví s velkou pokorou. Ne jako o „osudové ženě“, ale spíš jako o člověku, který ho v nejtěžší chvíli podržel. Přiznává, že právě ona mu pomohla vrátit se do normálního života a stabilizovat i zdravotní stav. „Je takový můj anděl, který se o mě stará.“ Kdo ví, kde by bez ní dnes byl, zda by ještě vůbec dokázal fungovat.
Uvažoval o sebevraždě
Křížkův život přitom už dávno není jen o hudbě. V minulosti několikrát otevřeně mluvil o tom, že období největší popularity nezvládl úplně dobře. Sláva, peníze a hektický životní styl se podepsaly na jeho psychice i zdraví. Propadl alkoholu a dostal se do období hlubokých depresí. Situace podle něj došla tak daleko, že uvažoval o sebevraždě podobně, jako jeho otec.
Zlom přišel až ve chvíli, kdy vyhledal odbornou pomoc. Významnou roli sehrála i víra, o které později mluvil například v pořadu 13. komnata. Dle jeho slov jeho bouřlivý život a sebevražedné sklony zastavila až objevená víra a sebepřijetí. Právě tehdy začal přehodnocovat, jak vlastně žije a co by chtěl od budoucnosti. A změnil se, divokým večírkům odzvonilo. „Některých akcích se účastním, ale je jich málo. Není pro mě běžné, abych si šel někam sednout a popovídat si. To už si raději přečtu knížku. A mám pejska, takže chodím i s ním,“ usmíval se.
Ladislav Křížek je dnes úplně jiný člověk.
Myslí i na své fanynky
Zajímavé je, že dnes už Křížek nepůsobí dojmem člověka, který potřebuje dokazovat, že je rocková legenda. Naopak. V posledních letech pořádá spíš menší koncerty, v komornější atmosféře a s bližším kontaktem s fanoušky. Místo velkých hal ho víc baví vystupování na menších akcích nebo setkáních, kde podle něj hudba funguje osobněji. „Ale moje fanynky zestárly. Vypustily děti ze svých domovů, a ty už mají vlastní rodiny. Jednou mi manažer oznámil: Jedeme zpívat k narozeninám Marušce. Povídám: Kolik jí je? A on, že kulatých sedmdesát. Tak jsem o tom popřemýšlel a rozhodl se, že budu vystupovat i v divadlech, aby si moje fanynky mohly sednout,“ vysvětloval.
Změnil se i jeho přístup k vlastnímu hlasu. V devadesátých letech své hlasivky dlouhodobě přetěžoval a následky cítí dodnes. Právě proto teď vystupuje jinak a mnohem víc dbá na hlasovou hygienu. Buď jak buď, přestože si prošel několika těžkými obdobími, nepatří mezi lidi, kteří ze sebe dělali ubožáka a vzpomínali na dávnou slávu. Bere život takový, jaký je jako někdo, kdo si po letech chaosu konečně našel režim, který mu vyhovuje.
Zdroje: autorský článek s využitím
