Článek
Nejstarší dceru Kamilu má Bolek Polívka (76) s první ženou Stanislavou Polívkovou. Dnes skvělou herečku Annu Polívkovou má s Evelynou Steimarovou, syna Vladimíra Polívku, taktéž herce, s šarmantní francouzskou Chantal Poullain. Jana, Františka a Marianu pak s jeho poslední partnerkou Marcelou Černou. Tolik výčet jeho žen a potomků pro lepší orientaci. I když Bolek nesplnil své někdejší prohlášení, že každému ze svých dětí dopřeje jinou maminku, podal v tomto ohledu úctyhodný výkon.
Geny se prostě nazapřou
To, že je Anna Polívková svému tatínkovi velice podobná, není žádným tajemstvím. Donedávna však jen málokdo tušil, že Jan Polívka (21) je jeho ještě věrnější kopií. Pokud se říká, že někdo někomu jakoby z oka vypadl, tak tady to platí stoprocentně. Jan totiž vypadá tako jeho otec zamlada. Momentálně září v seriálu televize Nova Bratři a sestry, kde hraje Jonáše. Mnozí diváci při pohledu na obrazovku zpočátku nevycházeli z údivu. „Pro mě jako herce bylo natáčení radost – sednout si na motorku, hrát s potřebnou energií a slyšet u toho ze všech stran: Hele, ty jsi fakt celý táta!“ usmíval se Jan.
Jan Polívka podobu s otcem rozhodně nezapře
Pokud se podíváte zejména na film režisérky Věry Chytilové Kalamita z roku 1980 a dáte k sobě tehdejší podobu Bolka a dnešní Jana, sedne to jako pozadí na hrnec. Bolek tam tehdy byl vysoký a štíhlým zdobily ho delší tmavé vlasy. Oba muži se nezapřou ani pohyby či stylem chůze. V té době bylo legendárnímu hereckému bardovi jedenatřicet let. S otcem má dnes Jan pohodový vztah. Ostatně, Bolek si to tak nastavil se všemi dětmi. „Myslím si, že jako otec jsem neškodný. Nesnažím se to moc regulovat, nechávám ty břehy, jaké jsou. Chci být usměvavým rádcem, když je potřeba. Taky mám pocit, což možná děti nevidí, že jsem se od nich hodně naučil a učím se od nich pořád,“ tvrdil před časem.
Nechápal, proč ho šikanují
Faktem ale je, že Jan neměl dospívání jednoduché. Tehdy možná potřeboval, aby jeho táta nebyl jen „neškodný“, jak herec sám sebe nazval. Jan si totiž prošel drsnou šikanou. „Ano, zažil jsem velkou šikanu. Ještě jsem byl malý a tlustý. Nechápal jsem, co se děje. Děcka jsou zlá a krutá. Psychicky i fyzicky mě ostatní týrali,“ přiznal bez obalu. Všechno bylo samozřejmě umocněno tím, že nosí slavné příjmení.
Věci se začaly měnit až ve chvíli, kdy začal aktivně sportovat. Přístup dětí k němu byl najednou diametrálně odlišný. „Tloušťka zmizela, výška se přidala, takže se to začalo měnit, ten sociální stav. Už si na mě netroufli,“ vysvětlil, kdy zase začal nabírat ztracené sebevědomí a rány na duši se pomalu začínaly zacelovat. Mimochodem, v basketbalu byl velice dobrý, s Tygry Brno se dokonce stal mistrem České republiky.
Nikdo se mu nemohl divit, že s herectvím nejprve nechtěl mít co dočinění. Tak trochu tuto profesi vinil za to, že ho děti šikanovaly. Kdyby nebyl Polívka, možná by to bylo jiné. Nakonec si však cestu před kameru našel. Začal studovat JAMU a vypadá to, ani v tomto ohledu se geny zkrátka nezapřou.
