Článek
Někteří mladí lidé tápou. Nevědí, co by chtěli dělat. To ale nebyl případ Josefa Trojana. „Chtěl jsem být slavný a ideálně v herectví. V tom je mi dobře,“ vysvětloval bez obalu. Rozhodně to ale nebylo tak, že by si stoupl před kameru a šlo samo. V tom mu zkrátka ani slavný otec Ivan Trojan pomoci nemohl. Buď to v sobě člověk má, nebo nemá. A to se pak může postavit třeba na hlavu, hvězdou se však nikdy nestane.
Přesto, že si Josef vyzkoušel různá povolání včetně například kurýra s pizzou, jeho enormní herecký talent nakonec opravdu „utloukl“ všechno ostatní. V tomto ohledu je zkrátka celý tatínek, i tam sudičky šly několikrát, když se rozdával talent. Už před několika lety získal cenu Českého lva za Nejlepšího herce ve vedlejší roli ve filmu Šarlatán, kde exceloval jeho otec. Tomu je Josef podobný i vizuálně.
Střední školu nedodělal, má jen základní vzdělání
I když Josefa herectví zajímalo, za tátou si pro rady nechodil. „Štítil jsem se protekce,“ vysvětloval s tím, že začínal na Barrandově v oddělení scénografie. Zároveň sám obcházel agentury, zkoušel malé roličky a čekal na větší šanci. „Najednou jsem hrál a bavilo mě to. Přišlo to přirozeně a plynule. Žádný zlomový moment u mě nenastal.“ Jedním dechem dodává, že ani dnes si moc radit nenechává. Uvědomuje si, že zdaleka ne všechny rady jsou dobré, takže je lepší si na věci přijít sám. Osahat si to či ono, třeba se i spálit. Ale nakonec z toho vyjít silnější a hlavně zkušenější.
Není bez zajímavosti, že Josef nejen, že nemá vystudované herectví, nepopasoval se ale ani s maturitou. „Já jsem chtěl hrozně dlouho, celou základku jsem snil o tom, že půjdu na DAMU, byl to můj velkej sen, všem jsem to říkal. Pak jsem šel na gympl, ten jsem nedodělal,“ potvrdil. Nebylo to ale tak, že by nestačil intelektuálně. Spíš právě naopak. Ve třeťáku prostě usoudil, že všechno ví a nemá co nového naučit. Oficiálně má tedy pouze základní vzdělání.
Josef Trojan s maminkou Klárou Pollertovou
První láska a deprese po mamince
Po svém otci zdědil ještě jednu věc - charisma. Když se ocitne ve společnosti, je tak nějak automaticky velmi brzy v obležení žen. Není to tak dávno, co se svěřil se svou první láskou. „První láska, první erotický fantazie. Ano, tam jsem poprvé cítil šimrání po těle, že se něco děje. Že objevuju nový dimenze v životě. V osmi letech s elfkou,“ nastínil, jak bylo jeho „poprvé“ a s úsměvem doplnil, že všichni nějak začínali. „Zlomila mi srdce, protože mi nikdy na nic neodpověděla. Tam jsem se naučil, že je lepší se otočit na podpatku, když dvě hodiny mluvíte na slečnu a ona neodpovídá.“
Pokud jde o emoce, tam se podobá spíš mamince Kláře Pollertové. Po ní je přecitlivělý, což ale nemusí být hned nějak negativní. Každopádně Josefovi byla celkem nedávno diagnostikována deprese, tedy nemoc, se kterou se herečka léčí od roku 2001. „Když mi to psychiatr řekl tak mi to dávalo smysl. Možná se dědí nějaký herecký talent či vlohy, ale bohužel se dědí i tato mentální genetická informace,“ přistupoval k tomu velmi racionálně mladý herec. Jisté tak je, že i díky němu se příjmení Trojan z českého showbyznysu jen tak nevytratí.
Zdroje: extra.cz, blesk.cz, dvojka.rozhlas.cz, prozeny.cz
