Článek
Hned dvakrát bojoval Josef Dvořák o život, dvakrát byl smířený s tím, že ho smrt nemine. Poprvé, když chtěl se životem skoncovat kvůli mladičké milence, podruhé v době, kdy měl rakovinu tlustého střeva, chodil na chemoterapie a lékaři mu odstranili 12 cm tlustého střeva. Šťastným řízením osudu i profesionalitou doktorů se mu oba tyto momenty podařilo přežít. A herec nakonec našel i štěstí, pokud jde o ženy. I když to trvalo docela dlouho.
Jeho milenku smetlo auto
Byla to spalující láska. Takové, o které se můžete dočíst v románech z červené knihovny. Bylo mu šestatřicet let, byl ženatý a slavný. Psal se rok 1978 a svět mu ležel u nohou. Právě v té době se Josef Dvořák zamiloval do tehdy osmnáctileté studentky Aleny. Byl ochoten udělat cokoli, jen aby mohl být s ní, klidně i opustit manželku. Jenže Alena v den svých osmnáctých narozenin tragicky zemřela pod koly auta. Vyšla z domu nakoupit a jakýsi řidič nepochopitelně předjížděl z pravé strany do levé. Ona se podívala správně, ale on ji smetl. Sanitka ji odvezla do liberecké nemocnice, kde mladá slečna ležela v kómatu.
Dvořák za ní pravidelně jezdil a doufal, že se její stav zlepší. To se ale bohužel nestalo, Alena vážným zraněním nakonec podlehla. Herec chodila jako tělo bez duše, byl úplně na dně. Jeho kamarádi z divadla ho chtěli přivést na jiné myšlenky, a tak ho přemluvili, aby s nimi jel jako člen delegace československých umělců na Kubu. Tam se konal na přelomu července a srpna 1978 Světový festival mládeže. Dvořák v Havaně zářil, hned si získal celou řadu fanoušků. Ale také přišel na bláznivý nápad, jak svému trápení ulevit.
Záchrana přišla v poslední chvíli
Josef Dvořák se totiž rozhodl pro podivný způsob emigrace - z Kuby do USA do chtěl vít po moři. Ovšem ne na lodi, ale svými vlastními silami. Zkrátka tam chtěl doplavat a doufal, že mu cestou dojdou síly a on se utopí. V té době už ho však hledala celá řada lidí a někoho napadlo poslat na moře člun, aby se po něm podíval. Na poslední chvíli se ho podařilo najít. Tou dobou už totiž herec „polykal andělíčky“ a pokud by člun přijel o něco později, byl by s ním zřejmě amen. Téma bylo samozřejmě tabu, nikdo se to tehdy nesměl dozvědět.
Po příjezdu do Prahy dělala delegace dál svoji práci a všichni se tvářili tak, jako že se nic nestalo. Dvořák si dokonce podruhé vzal svoji partnerku Zuzanu, se kterou se předtím rozvedl kvůli mladičké Aleně. Kdyby zde jeho životní příběh skončil, dalo by se říct, že toho Dvořák prožil víc, než spousta lidí. Není divu, že se k „havanské“ události vracet nechce. „Je to velmi citlivá stránka, na kterou nechci vzpomínat,“ tvrdil vždy.
Jako když vám někdo nacpe kudlu do žaludku
Ovšem osud tomu chtěl, aby byl muž, který propůjčil hlas celé řadě Večerníčků, vystaven další těžké zkoušce. „Nevěděl jsem, co se děje. Pot na čele, jako když vám někdo nacpe kudlu do žaludku a trošku s ní obrací. Asi tak velká to byla bolest,“ vysvětloval v pořadu 13. komnata, jak začal jeho boj s rakovinou tlustého střeva. Přišlo to najednou, nečekaně. Na jevišti nemohl udělat ani krok. Věděl, že se něco bylo, ale jít k lékaři se tehdy bál. Nakonec se odhodlal a dozvěděl se špatnou zprávu. Ovšem ve chvíli, kdy šlo s nemocí ještě něco dělat, přišel naštěstí včas.
Následovala operace a chemoterapie. Dvořák se nikdy nevzdal, což pomohlo k jeho zotavení. Dodnes se ale má na pozoru. Jednou za dva roky chodí na preventivní kontroly na kolonoskopii. Není žádným tajemstvím, že osobou, která ho kdysi donutila jít k lékaři, byla jeho současná manželka, produkční někdejší Československé televize Jarmila, které nikdo neřekne jinak než Jája. Ta se stala jeho strážným andělem. Spolu jsou dnes šťastni.
Zdroje: zeny.iprima.cz, ahaonline.cz, kafe.cz, blesk.cz, vlasta.cz
