Článek
Pro ostatní by se rozdala. Martina Randová má srdce na správném místě. Jenže kvůli tomu asi trpí její soukromí. „Trpím abnormálním strachem o své blízké. Mám francouzskou buldočku Mínu a o ni mám hrozný strach. Bojím se o maminku, o přátele a vlastně o celou rodinu,“ vysvětlovala hvězda seriálu Ulice před nějakou dobou. Bohužel tento strach ji paralyzuje a do jisté míry může za to, že je sympatická herečka dodnes bez partnera a bez rodiny, po které vždycky tolik toužila.
Rande? Ano, ale…
Randová se nikdy netajila tím, že by chtěla potomky. V tomto ohledu už jí ale bohužel ujel vlak. Přesto se snaží na svět dívat optimisticky, což ostatně dělala vždycky. „Asi beru automaticky, že ta úplná rodina – manžel, dítě, tedy nejlépe dvě, to se mě v tomhle životě už netýká. Ale věřím, že manželkou ještě budu, to stihnout můžu,“ zamýšlela se. Najít toho správného muže je ale pro ni velký problém. I proto, že potřebuje čas, aby s dotyčným začala něco intimnějšího. Navíc ji rozhodně neužije na seznamky či rande na slepo. Zkrátka musí dotyčného znát, vědět alespoň zhruba, do čeho jde.
Navíc muži, které by ona chtěla, nejsou tak úplně dostupní. Ne, že by nikoho neznala, lidí má kolem sebe dost. „Chlapi, kteří by se ke mně věkově hodili, chtějí mladší. A ti, kterým je kolem padesáti a výš, tak ti už chtějí… ještě mladší. Takže ať chci, jak chci, tak v tomto věku se do těch jejich mantinelů nevejdu.“ Už víc než dvanáct let se Randová stará o maminku. Před časem si ji nastěhovala k sobě, aby jí pomáhala. Vlastně tím obětovala svůj soukromý život ženě, která ji vychovala. Herečka to bere jako samozřejmost, rozhodně ničeho nelituje.
Estetických zákroků se nebojí
I když se snaží na svět dívat pozitivně a neustále má na tváří úsměv, uvnitř se trápí. Je to logické, asi nikdo nechce být sám. Navíc tolik let. Je ale třeba říct, že Randová neusíná na vavřínech, chce být stále atraktivní. Když před časem moderovala pořad O 10 let mladší, který se mimo jiné týkal estetických zákroků, začala se sama měnit před očima. „Nechala jsem si upravit víčka a vyplnit vrásky na čele,“ uvedla. Podle všeho to nejsou jediné úpravy, v průběhu let přišly další. Což samozřejmě není nic špatného.
Když se to nepřehání, podobné zákroky mohou výrazně pomoci nejen, pokud jde o sebevědomí dotyčné či dotyčného. Je ale otázka, jestli to bude v případě Randová stačit, jestli by to nechtělo spíš změnit přístup k randění jako takovému. „Není bezpečné dávat do vztahu partnerského, kamarádského i pracovního víc, než je třeba. Když se dáte všanc celý, jste pak hodně zranitelní,“ myslí si totiž. Jenže když do toho nejdete naplno, nemusí to vyjít nikdy.
Chybí jí mužská náruč
Asi není nikdo, kdo by Randové nepřál, aby byla šťastná a konečně si někoho našla Vždyť její slova bodají u srdce. „Doufám, že to nebude znít nějak přehnaně intimně, že se nemám ke komu v noci jen tak přitulit. Chybí mi mužská náruč,“ říkala a bylo na ní vidět, jak strašně moc by potřebovala s někým své radosti i starosti sdílet. Vlastně cokoli, úplně všední dny, běžné situace. Jen, aby na to mohli být dva.
Randová už se sice se samotou naučila žít, nikdy ji však nepřijala jako definitivní součást sebe sama. A to je dobře. Asi jedině tak má šanci, že se to někdy změní. Sen o miminku je sice definitivně pryč, sen o manželovi se ale může stát realitou prakticky kdykoli.
Zdroje: idnes.cz, blesk.cz, expres.cz, super.cz, novinky.cz