Článek
Když se řekne Půl domu bez ženicha, většina diváků si vybaví především Vladimíra Menšíka jako svérázného Aloise France. Muže, který má o budoucnosti svých dcer naprosto jasno a vůbec nepřipouští, že by ony mohly mít jiný názor.
Chtěl přesvědčit o své dokonalost
Franc se rozhodne postavit Olině a Jiřině velkolepou vilu, která má být nejen jejich svatebním darem, ale také důkazem jeho vlastních schopností. Do stavby postupně zapojí prakticky všechny kolem sebe – manželku, dcery i budoucí zetě. Když se objeví Libor, kterého hraje Václav Vydra, vidí v něm nejen vhodného ženicha, ale také dalšího člověka, který může přiložit ruku k dílu.
V tom spočívá hlavní kouzlo filmu. Franc se totiž upřímně domnívá, že pro rodinu dělá to nejlepší. Jenže čím víc se snaží všechno zařídit, tím méně se ptá ostatních, co vlastně chtějí. Film natočil Hynek Bočan podle scénáře, který napsal společně s Antonínem Přidalem. Kamera patřila Františku Uldrichovi a hudbu složil Ladislav Štaidl. Natáčení začalo v únoru 1980 a skončilo až v říjnu téhož roku. Do kin se film dostal 20. března 1981.
Slavná vila nestojí v Rezkovicích
Jedním z nejzajímavějších detailů pro dnešní diváky je samotná filmová vila. Rezkovice jsou smyšlené, ale dům existuje. Nachází se v Příbrami, konkrétně v prostoru ulic V Soudce a Za Vrškem. Tam filmaři vytvořili jednu z nejvýraznějších lokací celého snímku.
Příbram se ve filmu objevuje i v dalších záběrech. Filmová místa například evidují schodiště v Plzeňské ulici nebo další ulice, kterými postavy procházejí a projíždějí. Díky tomu dnes mohou fanoušci některá místa z filmu stále dohledat. Nejde přitom jen o obyčejnou veselohru. Pod komickým příběhem o svatbě a stavbě domu tak zůstává poměrně přesná poznámka o rodičích, kteří si spletou péči o děti s rozhodováním za ně.
Menšík natáčel navzdory zdravotním problémům
Jedna z nejsilnějších vzpomínek na natáčení se týká Vladimíra Menšíka. V době vzniku filmu už měl vážné zdravotní potíže. „Exceloval samozřejmě Vladimír Menšík. Byť už byl vážně nemocný, pořád bavil všechny ostatní. Nikdy nezapomenu, jak si vždycky o přestávce píchl injekci a pak seděl, vyprávěl a vyprávěl a všichni se řezali smíchy. On se tím vlastně nabíjel, drželo ho to nad vodou. Překypoval energií,“ vzpomínal Václav Vydra.
Dobře to ukazuje rozdíl mezi Menšíkovou filmovou energií a jeho skutečným stavem. Na obrazovce působí Franc jako člověk, který má síly na rozdávání. Ve skutečnosti už tehdy jeho organismus dostával pořádně zabrat. Film vznikl osm let před Menšíkovou smrtí v roce 1988.
Vydra měl před maminkou trému
Pro Václava Vydru představoval film důležitý kariérní moment. V roli Libora dostal jednu ze svých prvních velkých filmových příležitostí. O to zvláštnější bylo, že se před kamerou potkal se svou matkou Danou Medřickou, která ve filmu hrála tetu Hedu. Nešlo tedy o matku a syna přímo v příběhu, ale pro oba představovala společná práce zvláštní situaci.
Medřická se obávala, aby si někdo nemyslel, že její syn dostal roli díky rodinným vazbám. Vydra měl zase před zkušenou herečkou respekt. „Dřív jsem měl před ní velkou trému, při tomto natáčení už to bylo lepší. Bylo mi čtyřiadvacet a už jsem trochu sebevědomí měl. Těšilo mě, že jsme tam spolu. Že by všechny mé scény bedlivě sledovala a radila, co mám a nemám dělat, to ne… To by asi udělala jen v případě, když by viděla, že jsem úplně mimo. A to jsem snad asi nebyl,“ usmíval se.
Václav Vydra je dnes spokojený po boku Jany Bouškové
Nakonec společné natáčení zvládli bez problémů. Bylo to naposledy, už se před kamerou v žádném dalším projektu nepotkali. Vedle vydry tehdy hráli například Veronika Freimanová jako Olina, Marta Malá jako Jiřina, Ivan Vyskočil jako Zdeněk, Blažena Holišová jako Francová, Květa Fialová jako Liborova matka a Josef Somr jako jeho otec.
Karel Augusta a noc, na kterou si nepamatoval
Natáčení v Příbrami mělo také méně příjemnou epizodu spojenou s Karlem Augustou. Herec ztvárnil vesničana Čížka, přezdívaného Zub, a podle dobových vzpomínek se během volného večera vydal do místní hospody. Alkohol tentokrát přebral kontrolu. Augusta se dostal do konfliktu s místními a nakonec z hospody neodešel po svých. „Karel si z toho večera nic nepamatoval. Měl okno,“ tvrdil Vydra.
Jisté je, že film funguje i dnes. Vila, svatba a vesnické šarvátky jsou jen vnější kulisy. Pod nimi je docela obyčejný rodinný problém: co se stane, když rodič přesvědčený, že všechno dělá pro své děti, přestane poslouchat, co vlastně chtějí. Půl domu bez ženicha tak není jen přehlídkou Menšíkova humoru. Je to také poměrně trefná komedie o potřebě mít všechno pod kontrolou – a o tom, jak rychle se může dobře míněný plán změnit v problém.
Zdroje: autorský článek s využitím
