Článek
Andrea Šulcová je mladá písničkářka, která se obklopila skvělými muzikanty z okolí Petra Ostrouchova, často s lidmi, co vdechli novou energii Vladimírovi Mišíkovi, na jeho posledních dvou deskách. A v autorských písních předává svůj pohled na svět i prožitky z ne zrovna jednoduchého životního období spojeného s bojem s vážnou nemocí.
Šulcová má zcela jistě ráda americkou country i nevtíravý pop. Zpěvačky, jako je Norah Jones. Těchto vlivů je na desce plno, kromě nich se občas dostaneme i do jazzových vod, občas jako by ta která melodie byla sestrou některých tradicionálů.
„Opportunities“ je korektní a ničím nerušící směs toho všeho. Je to hudba milá a melancholická. Profesionálně nahraná, příjemná a pro hudební kulisu kamkoliv vlastně dokonalá. Její nekonfliktnost a přívětivost je bezbřehá, což je i největší problém celé desky.
Chybí tu výrazná osobitost, cokoliv, co by člověka dokázalo nakopnout nebo výrazně překvapit. A i když se v česku podobné hudbě moc zpěvaček nevěnuje, amerika je takové hudby přeplněná.
Bohužel tu chybí nějaký výraznější český prvek (na tuzemskou stopu občas navede jen angličtina), něco, co by tu desku udělalo tou deskou, která se něčím výrazným a zásadním zapíše do posluchačova života.
Andrea Šulcová nahrála poctivé album, kde se potkává inteligentní nevtíravý pop s americkou country a jazzem. V malém jazzovém klubu typu Jazz Docku to bude fungovat, ale jen jako fakt dobrá, milá a příjemná kapela. Bohužel ale zaměnitelná.
Deska „Opportunities“ vyšla u Animal Music 25. listopadu 2022.
