Článek
„Šrouby do hlavy“ jsou určitě jednou z nejikoničtějších písní kapely Lucie. Na jejich prvním singlu, kde se ještě jmenovala „Pár fíglů“ (na druhé straně byla dnes už zapomenutá skladba „To jsem já“) vyšla v roce 1988.
V té době už byl v kapele i zpěvák David Koller (v Lucii začal zpívat v roce 1987). Do spolupráce s Ormy se mu ale nikdy moc nechtělo a bránil se jí, co mohl. V knize Honzy Dědka, která se shodou okolností jmenuje také „Šrouby do hlavy“ okolnosti jejího nahrávání popisuje následně: „Okamžitě jsem si představil Štaidly, Vágnery, Janečky a kroutící se zpěváky v televizi. S díky jsem odmítl: nejsem ten správný typ. Michal Běloušek pořád opakoval ať to zkusím, až mi přivodil asi týdenní trauma.“
Koller se ale nakonec nechal přemluvit a na jeden první pokus píseň nazpíval. Jen si upravil některá slova (odmítl zpívat „V dálce paneláků jen tvý okno svítí“) a tak paneláky vyměnil za „temný domy“, závěrečné „já tu ve tmě házím zapálený sirky do trávy“ zas prý byla okamžitá improvizace).
Sami Ormové ve stejné knize Dědkovi nahrávání písně popisovali následně: „Tehdy to pro Lucii byla strašně komerční písnička. Jen přes mou mrtvolu, jen přes mou mrtvolu, tvrdil tehdy Koller, ale pak jsme ho přesvědčili.“
Když ale začínajícího a tehdy ještě nezkušeného zpěváka přemlouvali, zapomněli dodat pár dalších důležitých informací. Třeba tu, že píseň není tak úplně jejich, ale že se, zřejmě, nechali víc než jen inspirovat německým hudebníkem Hubertem Kemmlerem, který si říká Hubert Kah.
Ten už dva roky před tím, v roce 1986, vydal album „Tensongs“. Desku, která má hned na druhém místě skladbu „Lonesome Cowboy“. Ormové ji zřejmě znali a tak přidali jen pár dalších aranžerských fíglů, ale základy skladby prachsprostě okopírovali. A tak zřejmě vznikly „Šrouby do hlavy“, nikdo mi nenamluví, že je to jen náhodná podoba obou písní. Taková náhoda neexistuje.
A kapela Lucie? Ta k tomu přišla úplně nevinně. V té době nemohla tušit, že hraje a zpívá ukradenou píseň. Skladbu, kterou nenapsali Petr a Pavel Ormové, ale Hubert Kemmler a Markus Löhr.
Pozn. V článku jsou použité citace z knihy „Lucie - Šrouby do hlavy“, Honza Dědek, nakladatelství HAK 2000
